Otevřený dopis za zachování výdechu metra na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze

Vážený pane náměstku Hřibe,
vážený pane náměstku Hlaváčku,
vážený pane náměstku Pospíšile,


obracíme se na Vás, protože v nás vzrůstá nervozita z osudu autorsky tvarovaného výdechu na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde tento rok začala komplexní rekonstrukce celého náměstí. 
Dne 1. 8. 2022 pražský umělecký svět obletěla zpráva, že Rada hlavního města odsouhlasila zachování výdechu – alespoň to tak podávali politici. Předmětné usnesení č. 1851 uložilo Odboru investičnímu v rámci zakázky „Stavba č. 45568 Obnova náměstí Jiřího z Poděbrad“, úkol mj. „s vybraným dodavatelem a ve spolupráci s Dopravním podnikem hl. m. Prahy, navrhnout možnosti zachování stávajícího výdechu metra“.
Na náš dotaz, jak byl tento úkol splněn, nám vedoucí odboru pozemních staveb zaslala stanovisko INV MHMP, které doporučuje výdech nahradit z důvodu nutnosti žádat o nové povolení v územním a stavebním řízení. Na základě našich konzultací s experty na stavební právo, jsme ale přesvědčeni, že zde Praha coby investor rozsáhlé rekonstrukce může využít institutu změny stavby před dokončením, který ji Stavební zákon umožňuje.
Dovolujeme si připomenout, že výdech na náměstí Jiřího z Poděbrad je kvalitní umělecké dílo, které má Praha to štěstí mít ve svém veřejném prostoru. Jeho koncepce vzešla z výtvarné soutěže vypsané v souvislosti s výstavbou metra, kterou v konkurenci dalších umělců vyhrál sochař Petr Šedivý. Demolici výdechu bychom považovali za nešťastný a nevhodný krok, neboť výdech byl postaven jako součást komplexně promyšleného celku – tvoří prostorový pandán k fontáně „Sjednocená Evropa“, přičemž oba dva prvky byly vytvořeny v intencích téže výrazné estetiky, s níž pracuje i prostor vestibulu metra. Jak kašna s okolím, tak výdech, se dočkaly řady zmínek v odborných publikacích i na výstavách, kde bývají zařazovány mezi příklady těch nejzdařilejších uměleckých děl vzniklých v 80. letech pražském veřejném prostoru a v návaznosti na výstavbu pražského metra.
Rozumíme, že svou roli hraje i fakt, že projekt revitalizace nám. Jiřího z Poděbrad vzešel ze soutěže v roce 2002, kdy se umělecká díla vzniklá v 80. letech ještě netěšila tak velkému zájmu ze strany historiků a historiček umění. Od soutěže nicméně uplynulo více než 20 let, během kterých došlo k posunu uměnovědného diskursu i názorů veřejnosti. Artefaktům z doby 80. let se začalo dostávat zasloužené pozornosti a „znovuobjevováno“ je i umění spojené s výstavbou pražského metra, které se stává něčím na způsob výtvarného fenoménu, jehož „památkový potenciál“ zdůrazňuje i Národní památkový ústav. 
Proto Vás, coby volené zástupce veřejnosti, kteří mají v gesci kulturu, územní rozvoj a dopravu, vyzýváme, abyste se zasadili o záchranu tohoto díla, či abyste nás ujistili, že rekonstrukce náměstí navzdory všem signálům se zachováním výdechu počítá.

Jsme samozřejmě připraveni se s Vámi sejít i osobně.


S úctou,

Ing. arch. Mgr. Klára Brůhová, Ph.D., historička architektury,
prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., architekt a historik,
Ing. arch. Matěj Michalk Žaloudek, zastupitel MČ Praha 3, architekt,
Petr Zeman, zastupitel hl. m Prahy,
MgA. Pavel Karous, Ph.D., sochař a pedagog, autor projektu Vetřelci a volavky,
Epos 257, výtvarný umělec,
Vladimir 518, rapper, výtvarník, popularizátor poválečné architektury,
Mgr. Veronika Vicherková, Ph.D., historička architektury,
Mgr. Veronika Rollová, Ph.D., historička umění a architektury,
Architektura 489 z.s.,
Klub Za starou Prahu, z.s.,
Mgr. Lukáš Beran, Ph.D., historik architektury,
PhDr. Ladislav Jackson, Ph.D., historik architektury,
doc. MgA. Jan Šrámek, Ph.D., pedagog a ilustrátor,
Mgr. Anežka Bartlová, Ph.D., šéfredaktorka Artalk.info,
Mgr. Lukáš Veverka, kunsthistorik a památkář,
PhDr. Iva Knobloch, historička umění,
Ing. arch., Mgr. Michaela Janečková, Ph.D., historička architektury,
Mgr. Irena Lehkoživová, Ph.D., historička architektury,
PhDr. Anna Pravdová, Ph.D, historička umění a kurátorka,
MgA. Adam Kovalčík, sochař