Otevřený dopis k odvolání pěti ředitelů ústeckých galerií

Vážený pane ministerský předsedo, Vážený pane ministře kultury,
Obracíme se na Vás tímto otevřeným dopisem, abychom podpořili iniciativu zodpovědné kulturní veřejnosti vyjádřené v peticí „Proti záměru vedení Ústeckého kraje odvolat ředitele galerií a muzeí“.
Kultura nemá nyní v této zemi takovou pozici, ani roli jaká jí historicky přísluší. Projevuje se to zásadně v právním postavení veřejnoprávních kulturních institucí, zvláště těch, které byly v roce 2001 delimitovány podřízení Krajů.
Tyto orgány vedené politickou reprezentací nemusí mít ani ponětí, ani zájem, jak kvalifikovaně řídit a spravovat kulturní statky, které se staly jejich majetkem. Národní instituce a kvalifikovaní renomovaní odborníci (Národní galerie, Národní muzeum, Akademie věd atd.) ztratily vliv v republikovém a národním rozsahu. Nebezpečí plynoucí z této situace spočívá v tom, že zde jde o nakládání s národním kulturním dědictvím –nenahraditelným uměleckým bohatstvím.
Muzea jako veřejné instituce jsou zřizované od XlX. stol., ale sbírky a obrazárny bývaly publiku zpřístupňovány a umísťovány ve veřejném prostoru již daleko dříve, dokonce sahají k počátkům lidstva (např. jeskynní malby v Lascaux). Jsou to vědecká pracoviště, která soustavně ochraňují, ošetřují, získávají, doplňují, zpracovávají a sledují jejich stav. Věnují se zároveň i laické veřejnosti, poskytují informace, rady, pěstují znalost a vztah k místu, sledují přírodních společenstev, pomáhají ochraně, jsou partnery kurátorům i zahraničním v mezinárodních projektech a zápůjčkách, publikuji, pořádají výstavy, konají osvětu, podněcují zájem a uvědomění, poskytují oporu a jistotu ve vědění o přírodě a lidské kultuře. Jde o soustředěnou, dlouhodobou, trpělivou práci jak v rozsahu vědomostí, faktů, tak v historických souvislostech, sledování stavu. Nezřídka, spíš zpravidla, se odborníci danému tématu nebo lokalitě věnují celou svou kariéru, a v tom tkví právě kvalita, hodnota, nenahraditelnost.
I v podmínkách výběrového řízení na sportovního trenéra musí žadatel vlastnit příslušnou Trenérskou licenci. Výběrové řízení na ředitele muzea/galerie uvádí odborné předpoklady až po požadavku důkladné orientace v právní a legislativní problematice. Výběrová komise složená ze dvou politiků a dvou úředníků zakládá příležitost pro obsazení vlastními „kádry“.
české muzeum výtvarných umění v Praze řízené odvolaným PhDr. Ivanem Neumannem, přebudované značným nákladem za hejtmanství MUDr. Davida Ratha na informační středisko Středočeského kraje, dnes už v Praze neexistuje! Dalším z případů správy v nepovolaných rukou je výstavní síň Mánes! Kam povede nekompetentní vedení muzeí a galerií? Jak dbáme o kulturu? Proč průběžně mizí stavební a architektonické dědictví?
Konkrétním výjimečným a zásadním případem je Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Její sbírka československého moderního, konstruktivistického a neokonstruktivistického umění je zcela unikátní (zakládaná za totality PhDr. Janem Sekerou) a svázána s místem osobnostmi a umělci jako např. Vladislav Mirvald, Zdeněk Sýkora, Kamil Linhart nebo Emil Filla. Z podnětu a úsilím nynější ředitelky PhDr Alice Štefančíkové vzniklo ve velmi složitých podmínkách, rekonstrukcí barokního pivovaru, silné a působivé architektonické dílo, projekt architekta Emila Přikryla profesora školy architektury Akademie výtvarných umění v Praze, nositele Pocty české komory architektů a Ceny Ministerstva kultury čR za přínos v oblasti architektury.
Tato galerie také slibuje velkou a lukrativní investici v rekonstrukci objektu přivedeného nekompetencí úřadů do havarijního stavu,v němž ho zřizovatel nechává; a přípravy ukazují, že nepůjde o odpovědné odstranění příčin, ale naopak může dojít ještě k dalším škodám, aniž kdo bude s to dostát kvality takové architektury?!
Nedávno vzniklá “Nadace Emila Filly“ deklaruje provozování původní Pamětní síně Emila Filly na zámku v Peruci. To tedy předpokládá disponování s díly z pozůstalosti Emila Filly - se sbírkovými položkami výše zmíněné Galerie Benedikta Rejta v Lounech.Top manažer zážitkové turistiky (Středověký areál Dětenice) Pavel Ondráček, nyní člen Správní rady nadace Emila Filly, zámek v Peruci koupil a s jeho novou majitelkou a předsedkyní dozorčí rady Nadace, Dominikou Matušovou, zmíněnou Nadaci založili. Ta má podporovat moderní a současné umění a stát se součástí komerčního podnikatelského záměru! Znepokojivé ve věci je, že právě z Peruce byly před časem právě obrazy Emila Filly ukradeny; i díky operativní reakci ředitelky Galerie Benedikta Rejta byla díla zločincům zabavena a galerii navrácena.
Dle zákona 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy je „Muzeem instituce, která získává a shromažďuje přírodniny a lidské výtvory pro vědecké a studijní účely, zkoumá prostředí, z něhož jsou získávány, vytváří z nich sbírky, které trvale uchovává, eviduje a odborně zpracovává, umožňuje jejich využívání a zpřístupňování, přičemž účelem těchto činností není dosažení zisku. Galerií je muzeum specializované na sbírky výtvarného umění. Tyto instituce jsou financovány z veřejných rozpočtů . “
Voleným zástupcům byla jejich voliči svěřena politická moc a mj. i péče o kulturní dědictví. Je jejich povinností o tyto svěřené hodnoty pečovat, chránit je a zachovat pro další generace. Jejich kroky tomu neodpovídají. Nevidíme zde ani náznak kvalifikovaného postupu a zodpovědného řešení. Jak je patrno, a jak ukazují další prohlášení, nejde o odpovědnou správu majetku, veřejný zájem, o kulturu, jde především o osobní zájem, o odčerpávání prostředků z veřejných zdrojů. Zde je pak zodpovědný činitel pochopitelně nepříjemnou překážkou.
Obracíme se na Vás proto s žádostí o revizi příčin těchto nedostatků tkvících v zákonech a opatřeních, které takovéto jednání umožňují. V podstatě opravňují jednání k újmě společnosti, na úkor úlohy veřejně-právních a odborných institucí a jejich účelu i poslání. Je nevyhnutné řešit tuto hrubou nesvědomitost kompetentními legislativními kroky.
Dovolujeme si Vás požádat, abyste se zasadili o zrušení usnesení Rady Ústeckého kraje o odvolání ředitelů muzea v Chomutově, muzea v Děčíně, galerie v Litoměřicích, galerie v Lounech, galerie v Mostě, a zrušení výběrových řízení na obsazení těchto funkcí se zpětnou platností.
Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, obracíme se na Vás jako na nejvyšší autority, abyste v této věci celospolečenského významu zasáhli. Vkládáme ve Vás důvěru, že naše veřejné a společné úsilí svojí autoritou završíte a nedopustíte, aby byly mařeny hodnoty a odborná stanoviska politickými představiteli bagatelizována a znevažována.