Národní památník na Vítkově neměl být jen panteonem či mauzoleem

Poloha: Praha 3 - Žižkov; na vrchu Žižkov (270 metrů)
Charakteristika: od roku 1962 národní kulturní památka
Historie: do historického povědomí se Vítkov zapsal zejména datem 14. července 1420, kdy zde husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova porazili křižácká vojska Zikmunda Lucemburského. Na památku bitvy se Vítkov začal nazývat Žižkův vrch - Žižkov.
Vývoj: koncipován jako Památník Národního osvobození k poctě účastníků boje za vznik Československé republiky. Symbolický výkop provedl prezident T. G. Masaryk 8. listopadu 1928. Byl vystavěn v letech 1929 až 1938. Památník neměl být jenom panteonem, uvažovalo se zde také o  zasedáních parlamentu. Za okupace 1939 až 1945 sloužil objekt Němcům jako skladiště vojenského materiálu a byl silně zdevastován. Po roce 1945 se idea památníku rozšířila o uctění památky padlých ve druhé světové válce. Po roce 1948 byl zneužit k propagaci komunistického režimu. Veřejnosti byl zpřístupněn 17. května 1951. V roce 1955 byl v zadním traktu rozšířen o Síň sovětské armády. Mimo jiné sloužil jako pohřebiště významných osobností bývalého režimu - zakladatelů KSČ, dělnického hnutí a prezidentů (Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Ludvík Svoboda). Po roce 1990 byly některé ostatky vráceny rodinám, zbylé nevyzvednuté (včetně Gottwalda) uložila KSČM do společného hrobu na Olšanských hřbitovech.
Budova NPV: konstruktivistická stavba podle projektu architekta Jana Zázvorky. Výška hlavní budovy je 31,5 metru, délka 143 metrů a šířka 27,6 metru. Hrubá stavba byla dokončena v roce 1932, práce na interiéru pak pokračovaly dalších šest let. Na výzdobě se podíleli významní umělci, jako například Jakub Obrovský, Karel Pokorný, Max Švabinský, Jan Štursa, Jaroslav Horejc, Otakar Španiel či Josef Malejovský.
Mauzoleum Klementa Gottwalda: bylo otevřeno 5. prosince 1953; v podzemí památníku bylo kvůli tomu vybudováno rozsáhlé technické příslušenství. Zrušeno bylo v březnu 1962. Špatně balzamované Gottwaldovy ostatky byly zpopelněny a uloženy v sarkofágu v Ústřední síni.
Hrob Neznámého vojína a vojenské kolumbárium (pod pomníkem Jana Žižky): místo piety a slavnostních aktů. V roce 1949 sem byly přeneseny ostatky neznámého bojovníka od Dukly. Hrob kryje žulová deska pro kladení věnců s nápisem "Sláva hrdinům padlým za vlast", nad hrobem je umístěn velký státní znak. V roce 2006 zde byly uloženy ostatky generála Aloise Eliáše a jeho manželky.
Pomník Jana Žižky z  Trocnova: největší bronzová jezdecká socha na světě (výška: devět metrů, délka: 9,6 metru, šířka: pět metrů, hmotnost: 16,5 tuny). Autorem je sochař Bohumil Kafka. Dokončena byla v roce 1941, odhalena až 14. července 1950.
Současnost: NPV spravuje od roku 2000 Národní muzeum. Letos začíná rekonstrukce objektu, která potrvá do října 2009. V památníku vznikne kulturní centrum a nová expozice Křižovatky české a československé státnosti ve 20. století.