Na Štvanici by mohla vyrůst koncertní síň, vzniká projekt

Praha - Na pražském ostrově Štvanice by možná v budoucnu mohla vyrůst nová koncertní síň. Iniciátorem projektu je ředitel soukromého Českého národního symfonického orchestru (ČNSO) Jan Hasenöhrl, který dnes ČTK řekl, že již má připravené první nákresy. Rudolfinum ani Obecní dům podle odborníků nevyhovují velkým koncertům ani náročným požadavkům moderní doby. Vedoucí stavebního odboru v Praze 7 Jiří Chour si ale neumí představit, že by něco takového mohlo na Štvanici v záplavové oblasti vzniknout.
    "Jsme iniciátoři toho, že by se ze staré Štvanice udělala nová. Otázka je, jak se na to budou dívat developeři a hokejový svaz. Ten dům chátrá a lokace je tak úžasná, že by stálo za to dovést to do konce," řekl dnes Hasenöhrl, který údajně již jednal s primátorem Pavlem Bémem. Šéf ČNSO tvrdí, že plány jsou ve stádiu zrodu a jde o nápad.
    Bémovi by se myšlenka výstavby nové koncertní síně pravděpodobně líbila. Pokud by se takový projekt našel, Praha by ho rozhodně podpořila, reagoval na dotaz ČTK primátor. Problém potřebnosti nového koncertního sálu se objevuje od 60. let 20. století.
    Pozemky na Štvanici patří hlavnímu městu a zimní stadion byl před devíti lety prohlášen za kulturní památku, postaven byl v roce 1935. Úředníci magistrátu se ke změnám na Štvanici staví velmi zdrženlivě. Stavba by stála v území nejvíce ohroženém záplavami a musela by získat řadu povolení, která by vyžadovala splnění přísných podmínek. "Pokud se nemýlím, tak to je takzvaná aktivní zóna, kde nepovolí postavit ani plot," uvedl vedoucí stavebního odboru v Praze 7 Jiří Chour, který si neumí představit, že by nějaká stavba podmínky splnila.
    Ve východní části Štvanice bylo v září vydáno například územní rozhodnutí, které povolilo částečné úpravy pro vznik hřiště, sportoviště, chodníků a parkovacích míst. O regeneraci ostrova se ale mluví už dlouho.
    Nový koncertní sál by případně podpořil i šéfdirigent Pražských symfoniků Jiří Kout a další osobnosti z hudební branže. "Myslím, že to je ostuda, takový sál už tady měl dávno být. Představoval bych si, že by se pro jeho přípravu přizval nějaký báječný akustik," uvedl Kout.
    V Praze přitom už v polovině 90. let 20. století nový koncertní sál mohla mít na Letné. České filharmonii ke stému výročí v roce 1996 ho chtěly darovat japonští investoři. Projekt byl připraven, ale čeští politici nakonec záměr odmítli. Nenaplnily se ani představy o využití bývalých kasáren na náměstí Republiky, kde stojí další obchodní centrum.
    Moderní koncertní sály se staví v evropských městech, jako je Mnichov, Kolín nad Rýnem, Lipsko nebo Lucemburk, ale i v Japonsku a Americe. Poslední koncertní sál pro klasickou hudbu, který se v české metropoli postavil, byla Smetanova síň v roce 1912. Nabízí 1100 míst k sezení, její nevýhodou je podle kritiků akustika, nepohodlné sedačky a špatný dohled na pódium ze zadních řad. Dvořákova síň slouží k svému účelu od roku 1885 a pojme taktéž zhruba 1100 posluchačů. Její součástí je i  plně vybavené nahrávací studio. Sál však při velkém orchestrálním obsazení dosahuje nepřijatelné hlasitosti. Neskýtá také dostatečný komfort na nohy a o  přestávkách bývá na chodbách přeplněno.
    
Co by měla ideální koncertní síň nabízet?
   - kapacitu okolo 2000 sedadel
   - přirozenou akustiku vhodnou pro sólový nástroj, zpěv i mohutné symfonické těleso
   - dva až tři menší sály pro komorní hudbu
   - zázemí pro orchestr i sbor
   - pohodlná sedadla "třetí generace"
   - výbornou dohlednost ze všech míst v sále
   - umožnit nazvučené koncerty, které v Rudolfinu ani Obecním domě nejsou možné
   - fungovat jako nahrávací studio s přirozenou akustikou i kulturní centrum pro různorodé kulturní aktivity