Na Špilberku skončily práce na přeměně vodojemu v lapidárium

Brno – Po třech letech skončila na brněnském hradě Špilberk rekonstrukce vodojemů umístěných ve východním bastionu, které se proměnily na lapidárium. Stavbu město ve čtvrtek předalo Muzeu města Brna, které na Špilberku sídlí, dnes si prostory prohlédla brněnská primátorka Markéta Vaňková.

"Je to poslední část Špilberku, která nebyla rekonstruována. Vodojemy, které dřív zásobovaly město vodou, teď budou sloužit jako lapidárium, tedy místo, kde jsou vystavené kamenné historické artefakty," uvedla Vaňková.

Rekonstrukce vodojemů měla trvat pouhý rok a stát měla bezmála 93 milionů korun. "Z důvodu nepředvídatelných víceprací se lhůta dokončení posunula do poloviny roku 2019, zároveň cena prací stoupla na necelých 99 milionů korun," uvedl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Bourání průchodu do vodojemů skrz hradební zeď podle něj narušilo statiku, což práce zkomplikovalo. Město předpokládá, že všechny náklady pokryje z dotace z evropských fondů.

Kromě vybudování dvou vchodů do vodojemu bylo potřeba opravit podlahy a rozvést elektroinstalace. Zároveň dělníci pracovali na části východní a severní hradby, severovýchodního bastionu a vchodu do kasemat. V přístavku pak vznikly restaurátorské dílny.

Po dobu prací byla uzavřena přístupová brána a tunel se schodištěm právě u východního bastionu. Tato oblíbená přístupová cesta na hrad se návštěvníkům otevře pravděpodobně už příští týden, samotné lapidárium pravděpodobně na začátku turistické sezony v dubnu.

"Předpokládáme, že do lapidária bude možné koupit vstupenku samostatnou, ale počítáme i s různými kombinacemi, například bude součástí vstupenky Poznej celý Špilberk. Lapidárium bude stejně jako kasematy otevřené celoročně," uvedl mluvčí Muzea města Brna Michael Kalábek.

V lapidáriu jsou vystavené kamenné ozdoby ze zaniklých brněnských staveb i středověké náhrobky a sochy. Nejstarším artefaktem je náhrobek z roku 1399 z bývalého kostela sv. Mikuláše, který stával na dnešním náměstí Svobody.