Muzeum v Liberci získalo klíčové předměty pro výstavu o Ještědu

Liberec - Historické předměty, které mají zásadní význam pro připravovanou výstavu o Ještědu, převzalo dnes Severočeské muzeum v Liberci. Bylo mezi nimi i někdejší vybavení VIP apartmá včetně klasicistního nábytku, koberce s barokním dekorem nebo vysoké keramické vázy. ČTK to dnes řekl ředitel muzea Jiří Křížek.
     Předměty muzeu darovaly České Radiokomunikace, které horský hotel s vysílačem vlastní. "Jsme rádi, že můžeme Severočeskému muzeu poskytnout část z historie vysílače, který je významnou kulturní památkou nejen Libereckého kraje, ale celé České republiky. Máme zájem na tom, aby byl původní mobiliář zachován i pro další generace," uvedl generální ředitel Českých Radiokomunikací Kamil Levinský.
     Podle Křížka se jim od lidí i firem podařilo zatím získat zhruba sto předmětů souvisejících s Ještědem. Například soubor původní keramiky a skla, které pro Ještěd navrhl sklář a výtvarník Karel Wünsch, kuchyňské nádobí nebo dobový jídelní lístek. "Je to dobrý základ, spoustu předmětů ale budeme muset ještě sehnat," podotkl Křížek. Muzeum například potřebuje suvenýry, které mají vztah k Ještědu. "Každá domácnost v  Liberci je má, na půdě nebo v šuplíku. Ať už se jedná o odznaky, medaile, nálepky nebo pohlednice," poznamenal ředitel muzea. Lidé mohou muzeu darovat i  rodinné fotografie, které uchovávají jako památku na dávný výlet, svatební noc nebo třeba na rodinnou oslavu strávenou na Ještědu. "Na památkách z Ještědu jsou, někdy úmyslně, někdy nechtěně, zachyceny podoby a proměny hory i dobového vkusu a módy posledních čtyř desetiletí," uvedl už dříve Křížek.
     Expozice věnovaná nejznámější liberecké dominantě se uskuteční příští rok od června do září. Horský hotel Ještěd je českou stavbou století, v roce 2006 byl prohlášen národní kulturní památkou. Hyperboloid vysoký 94 metrů unikátním způsobem slučuje funkci vysílače, hotelu a restaurace. Základní kámen stavby byl slavnostně položen v červenci 1966, v roce 1973 se otevřel pro veřejnost. Jeho autor Karel Hubáček získal za projekt v roce 1969 Perretovu cenu udělovanou Mezinárodní unií architektů. Odborníky i laiky dodnes upoutává způsob, jakým budova dotváří siluetu 1012 metrů vysoké hory.