"Jak bude v budoucnu torzo bývalého pomníku využito, zatím město nerozhodlo." To co zbylo z pomníku stalinovi, je nyní počmáranou a zašlou doménou skejťáků. Nedovedu si představit využití, které by toho masového vraha, pro jehož kult osobnosti bylo místo kdysi upraveno, štvalo víc, než to současné. Jiné proto hledat netřeba.
Ackoliv Josip Visarijovic Dzugasvili puvodne studoval na knezstvi, pochybuji, ze na svem smrtelnem lozi myslel na nesmrtelnost sve duse. Takze otazka to zcela bezpredmetna. Ale to neznamena, ze toto misto by si nezaslouzilo lepsiho vyuziti.
Jiz v mem utlem mladi, kdyz se jednalo o jeho osudu, jsem si myslel, ze je skoda bourat to misto cele, ze setrnejsi by bylo vzdy vymenit na sousosi jen hlavu "vozde", podle zrovna prevladajiciho politickeho stavu. Bohuzel, strana a vlada se tehdy neobratila (jako i nikdy jindy) na mne. Ac puvodu nedelnickeho, dilo samotne jsem vzdy videl jako celkem uspesne zvladnuti prostoru, jak z Letne, tak i z mesta. Urcite mnohem lepsi, nez to nepostavene (dle mne i nepostavitelne) nedalekeho knihovna,
Jiz nekolikrate jsem se zde zminil o vztahu Vatikanu a Andelskeho hradu v Rime, v porovnani Hradcan a tohoto mista. Velmi podobne, jen ta voda tece opacnym smerem.
Co vestavet knihovnu coby "Andelsky hrad" jako veliky valec, do svahu pod byvalym pomnikem, na ose mostu, pripadne na nem, nad urovni Letenske plane posadit nejakou tu pripominku Velkeho listopadu (89!) ci neceho jineho. Ze to misto si o neco koleduje je celkem zrejme.
Jo, jo! Pravda je, že současný stav představuje – bez ohledu na to, jak moc se to tam skejťákům líbí –postupnou, a úplnou devastaci celé té obrovské plochy okolo pomníku. Zarůstající dlažební kostky, propadlé kamenné desky, rozebrané, rozbité a nejspíš i částečně rozkradené části schodišťových stupňů z nádherné žuly, na jejichž zbytcích se tak skvěle dělají „triky“. V okolních křovinách odpadky a pozůstatky lidské potřeby… Viděno bez mlhy mladického nadšení pro kdejakou blbinu je způsob, jakým se dnes tohle místo zneužívá, vlastně takovým trochu perverzním skotačením na nádvoří opuštěného krematoria.
A to, prosím, dotyčné území, které je v územním plánu vybarveno fialovou barvičkou a označeno zkratkou ZKC-S, představuje opravdu jenom jádro samotné kompozice – i tak má děsivou rozlohu 1,6 ha! Představte si to: jeden a půl hektaru dokonale zmarněného prostoru uprostřed jednoho z nejkrásnějších městských parků. Místo, které při procházce s psem musíte v podstatě obejít, protože vás tam kromě drolících se zbytků stalinismu nic hezkého nečeká. (Tedy, pokud se nejdete podívat od zábradlí na Prahu. Ale to jako Pražák asi nebudete dělat denně. Ostatně, tomu, aby vyhlídka zůstala na svém místě, nic nebrání, ani kdyby její okolí vypadalo úplně jinak.)
Jenomže ona to není jen ta bezprostřední platforma, na níž sousoší stálo, ale celá soustava okolních schodišť, parkových cest, kamenných obrub, vyvýšených záhonů tvořících celý rozsáhlý parter okolo, který byl uzpůsoben tomu, aby se v podstatě celé letenské návrší orientovalo směrem k památníku velkého vůdce. A tyhle monumentální, dnes v podstatě zbytečné, chátrající parkové úpravy v rozsahu nějakých dalších 3 ~ 4 ha slouží k tomu, aby vás dovedly ke zbytkům jakési rozpadající se mastaby, na jejíchž vrcholu je celé dny slyšet jen rány, rachocení a třesk prkýnek. Nechci se srovnávat s renomovanými architekty a odborníky na krajinnou architekturu, ale mám neodbytný pocit, že za rozumný peníz by se dal pořídit mnohem lepší skejt-park asi tak na desetině stávající rozlohy – a klidně na stejném místě! Skejťáci by o nic nepřišli a ohromná část dnes dokonale nevyužitého území Letenských sadů by mohla sloužit volnému pohybu návštěvníků. Ti by pak nebyli nuceni své kroky násilím uzpůsobovat ornamentu narýsovaných os a diagonál slavnostních cest a nástupních prostorů určených pro režimní oslavy, kde by prostý půvab okolní přírody nahradil ztěžklou oficialitu té dnešní obří „rozptylové loučky“.
Umístění významné veřejné budovy na daném místě v duchu toho, jak věc navrhoval ve svém diplomním projektu pod vedením Mirko Bauma David Baroš (shorturl.at/osux8) by mohlo tuhle uvadající a zneužitečněnou část letenského parku opravdu ozdravit. Stavba by zabrala minimum plochy oproti tomu, co dnes bez účelu vadne a dožívá, namísto toho, aby vzkvétalo a dávalo radost.
Masiv Letné obtékaný Vltavou je úžasné místo, které si pozitivně spojuji se svobodou a moudrostí a ruiny stalinismu ho dle mého vnímání kontextu a genia loci smyslově poškozují. Pro Prahu univerzitní by se sem nejvíce hodila podzemní knihovna přístupná z nábřeží od Čechova mostu a s vyhlídkovou kavárnou nahoře. Ta by mohla synergicky sloužit jako pomník politicky pronásledovaným Čechům a být součástí Muzea paměti XX. století. Apropo vkládat muzeum paměti do Strahovského stadionu nevidím jako šťastné, tam by se měli lidé věnovat sportu, ne vzpomínání. Jsou to zajímavé a navýsost citlivé souvislosti spojené s mentální mapou Prahy a jejich kopců. Historicky byli básníci důležitou součástí kultury, bez nich je debata o geniu loci celkem bezpředmětná.
Ale onz se ty odkazy tady často nějak pošpatní. Tak, kdyby to nefungovalo, zadejte do zdejšího vyhledávacího okénka na Archiwebu jméno David Baroš a v medailonku, který tu dotyčný má, je odkaz na ten projekt.
(Che!... Dokonce vidím, že pod tím projektem máte, pane doktore, v dikusi příspěvek. No jo... je to už dávno! Z roku 2007.)
Dekuji vsem za jejich laskavou pomoc. Na tenhle projekt si ale vubec nepamatuji. Ale 15 let, za takovou dobu cloveku promlci snad i vrazdu. V porovnani s tim, co se tehdy zrovna "vysoutezilo" opodal (u Spejcharu) toto je naopak zcela postavitelne a vubec ne ohyzdne.
Odhlédnu-li k faktu, že místo je mimo příjemnou dostupnost pro zapůjčení knížky, tak válcový nadzemní objekt působí nad krásně pohledově křehkou konstrukcí secesního mostu očividně těžce - pohledově se vnucuje svojí objemností. Vždyť zde se nabízí řešit nadzemní objekt v zeleni intimnější formou i vzhledem k rozsáhlým stávajícím podzemním prostorám, jež jsou k dispozici.
Nevim co je ""prijemne dostupnost pro zapujceni knizky" (ja jsem osmilety bez obtizi chodil od krizovatky Flora k Vinohradske vodarne, do mistni knihovny) ale k ukonceni Parizske tridy, dnes se toliko rorzlevajici do letenske strane, "intimnejsi forma" se mi zda zcela nedostacujici. Ac cely muj zivot antikomunista, mimo samozrejmne politickych duvodu, ten pomnik tam jsem videl jako dosti ucelny, zakoncujici dalkovy pohled. Pro to same, teleso jakehokoliv ucelu tam do strane osazene musi miti dostatecne silny vyraz.
Knihovna je dnes kulturní institucí s bohatým programem, těžko najít v pražském univerzitním centru strategičtější místo pro Národní knihovnu, Stalin je od Právnické fakulty ani ne 300m. Klementinum ze Staroměstské 350m.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Jiz v mem utlem mladi, kdyz se jednalo o jeho osudu, jsem si myslel, ze je skoda bourat to misto cele, ze setrnejsi by bylo vzdy vymenit na sousosi jen hlavu "vozde", podle zrovna prevladajiciho politickeho stavu. Bohuzel, strana a vlada se tehdy neobratila (jako i nikdy jindy) na mne. Ac puvodu nedelnickeho, dilo samotne jsem vzdy videl jako celkem uspesne zvladnuti prostoru, jak z Letne, tak i z mesta. Urcite mnohem lepsi, nez to nepostavene (dle mne i nepostavitelne) nedalekeho knihovna,
Jiz nekolikrate jsem se zde zminil o vztahu Vatikanu a Andelskeho hradu v Rime, v porovnani Hradcan a tohoto mista. Velmi podobne, jen ta voda tece opacnym smerem.
Co vestavet knihovnu coby "Andelsky hrad" jako veliky valec, do svahu pod byvalym pomnikem, na ose mostu, pripadne na nem, nad urovni Letenske plane posadit nejakou tu pripominku Velkeho listopadu (89!) ci neceho jineho. Ze to misto si o neco koleduje je celkem zrejme.
A to, prosím, dotyčné území, které je v územním plánu vybarveno fialovou barvičkou a označeno zkratkou ZKC-S, představuje opravdu jenom jádro samotné kompozice – i tak má děsivou rozlohu 1,6 ha! Představte si to: jeden a půl hektaru dokonale zmarněného prostoru uprostřed jednoho z nejkrásnějších městských parků. Místo, které při procházce s psem musíte v podstatě obejít, protože vás tam kromě drolících se zbytků stalinismu nic hezkého nečeká. (Tedy, pokud se nejdete podívat od zábradlí na Prahu. Ale to jako Pražák asi nebudete dělat denně. Ostatně, tomu, aby vyhlídka zůstala na svém místě, nic nebrání, ani kdyby její okolí vypadalo úplně jinak.)
Jenomže ona to není jen ta bezprostřední platforma, na níž sousoší stálo, ale celá soustava okolních schodišť, parkových cest, kamenných obrub, vyvýšených záhonů tvořících celý rozsáhlý parter okolo, který byl uzpůsoben tomu, aby se v podstatě celé letenské návrší orientovalo směrem k památníku velkého vůdce. A tyhle monumentální, dnes v podstatě zbytečné, chátrající parkové úpravy v rozsahu nějakých dalších 3 ~ 4 ha slouží k tomu, aby vás dovedly ke zbytkům jakési rozpadající se mastaby, na jejíchž vrcholu je celé dny slyšet jen rány, rachocení a třesk prkýnek. Nechci se srovnávat s renomovanými architekty a odborníky na krajinnou architekturu, ale mám neodbytný pocit, že za rozumný peníz by se dal pořídit mnohem lepší skejt-park asi tak na desetině stávající rozlohy – a klidně na stejném místě! Skejťáci by o nic nepřišli a ohromná část dnes dokonale nevyužitého území Letenských sadů by mohla sloužit volnému pohybu návštěvníků. Ti by pak nebyli nuceni své kroky násilím uzpůsobovat ornamentu narýsovaných os a diagonál slavnostních cest a nástupních prostorů určených pro režimní oslavy, kde by prostý půvab okolní přírody nahradil ztěžklou oficialitu té dnešní obří „rozptylové loučky“.
Umístění významné veřejné budovy na daném místě v duchu toho, jak věc navrhoval ve svém diplomním projektu pod vedením Mirko Bauma David Baroš (shorturl.at/osux8) by mohlo tuhle uvadající a zneužitečněnou část letenského parku opravdu ozdravit. Stavba by zabrala minimum plochy oproti tomu, co dnes bez účelu vadne a dožívá, namísto toho, aby vzkvétalo a dávalo radost.
Ale onz se ty odkazy tady často nějak pošpatní. Tak, kdyby to nefungovalo, zadejte do zdejšího vyhledávacího okénka na Archiwebu jméno David Baroš a v medailonku, který tu dotyčný má, je odkaz na ten projekt.
(Che!... Dokonce vidím, že pod tím projektem máte, pane doktore, v dikusi příspěvek. No jo... je to už dávno! Z roku 2007.)