Zásadní rozpory, které z nového stavebního zákona ministerstva pro místní rozvoj (MMR) dělají developerskou stavební normu, v paragrafovaném znění zůstávají. Důvody k zásadním připomínkám Českého národního komitétu ICOMOS úřad jednoduše smazal, případně se tváří, že neexistují. Většinu připomínek ministerstvo jen odsunulo, do předložení celého materiálu, je tak není možné posoudit. MMR trvá na integraci orgánů státní památkové péče v rozsahu jejich ochranných pásem do stavebních úřadů. Při vypořádání této připomínky vymazalo důvody nesouhlasu ČNK ICOMOS. „Opakujeme, že částečná integrace povede k rozštěpení stání památkové péče mezi dvě různé soustavy orgánů státní správy s různými ústředními správními úřady, a tím ke vzniku schizofrenního organizačního modelu,“ uvedl prof. Václav Girsa, prezident ČNK ICOMOS. „Dále opakujeme, že částečná integrace u ochranných pásem statků zapsaných na seznam Světového dědictví UNESCO je v rozporu s mezinárodně-právními závazky ČR, snižuje úroveň jejich ochrany a ohrožuje tak setrvání těchto statků na seznamu Světového dědictví,“ dodal. Na tuto skutečnost upozornila 23.1. 2020 Vědecká rada GŘ NPÚ. "V případě památek Světového dědictví je navrhovaná právní úprava v rozporu se závazky, které na sebe Česká republika vzala přistoupením k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví." Návrh na vypořádání není v souladu se závěry Společné monitorovací mise UNESCO/ICOMOS v Historickém centru Prahy, která se uskutečnila v březnu 2019. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že subjekty sdružené v Hospodářské komoře, která je autorem návrhu paragrafovaného znění, mají rozsáhlé stavební záměry, jež jsou dlouhodobě ve střetu s režimem ochranného pásma Pražské památkové rezervace podle památkového zákona i mezinárodních závazků ČR ve vztahu k UNESCO. Těmto subjektům se v případě snížení úrovně ochrany v ochranném pásmu otevírá možnost získat významný ekonomický prospěch. „Integrace památkové péče do stavebních úřadů v oblasti ochranných pásem, fakticky znemožní jejich ochranu. Budeme svědky masivnějšího bourání stávající, i hodnotné zástavby z důvodů prostorového zisku, a to v bezprostředně navazujících územích na historická jádra měst jako Praha, Telč nebo Olomouc, a nespočet dalších s velmi negativními důsledky na ně,“ dodal prof. Girsa. Nový stavební zákon nezamezuje těm nejhorším černým stavbám, bez povolení půjde stavě i dále. Dodatečné povolení totiž půjde získat v případě, že stavba začne v dobré víře, pak už stačí jen zaplatit pokutu 2 až 4 miliony korun. Například z pohledu developera se jedná o drobný výdaj, rozpustitelný v nákladech na stavbu. MMR neakceptovalo navrženou změnu v odstavci 3 paragrafu 140, která tomuto měla zamezit. Podle ministerstva je tato dobrá víra v souladu s věcným záměrem zákona. Příprava nového stavebního zákona probíhá naprosto chaotickým způsobem, v rozporu s legislativními pravidly vlády. Materiál, který byl zaslán jako návrh vypořádání připomínek je jen torzem materiálu, který by měl být připomínkovým místům předložen. Chybí v něm celé pasáže vlastního zákona, předkládací zpráva i desítky změnových zákonů. Za této situace nelze zodpovědně posoudit, zda byla daná připomínka správně vypořádána, protože tyto materiály jsou vzájemně provázány a kontrolovat se musí v souvislostech. Tímto způsobem tvorby zákona může vzniknout legislativní zmetek.
