Majitel budov Transgas v Praze požádal o jejich demolici

ilustrace: Jan Šrámek

Praha - Majitel souboru budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze podal na příslušném úřadě žádost o jejich demolici. Je vyvěšena na úřední desce Prahy 2, podle odboru výstavby městské části je kvůli dovoleným lhůta pro podání případných námitek 20 dní. Demolice objektů ze 70. let by tak mohla začít v polovině srpna. Záměr odstranit stavby, jejichž památkovou ochranu stát odmítl, vyvolal kritiku části odborníků. Na místě dnešních objektů plánuje společnost HB Reavis postavit několik nových staveb.

Dvacetidenní lhůta od podání oznámení uplyne 15. srpna. "Přípravné práce pro zahájení demolice stále probíhají a přesné datum, kdy bude zahájena, říci nedokážeme," řekla dnes ČTK za společnost HB Reavis Kristýna Křemenová. Demolice podle ní ale 15. srpna nezačne. Jakmile veškerá povolení získáme, budeme schopni upřesnit i termíny stavby a plánované dokončení projektu, doplnila. HB Reavis plánuje postavit na uvolněném místě polyfunkční budovu podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti. Podle dřívějšího vyjádření developera by mohla být dokončena začátkem roku 2021.

V krátké době pravděpodobně půjde o další demolici v centru Prahy, před rokem investor zboural dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Na jeho místě začal před týdnem stavět nový objekt.

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek nad Václavským náměstím a pod budovou Českého rozhlasu a je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal opět debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky, jak z řad laické veřejnosti, tak odborníků.

Oznámení o zahájení řízení vedoucího k povolení demolice uvádí, že odstranit by se měly oba věžovité objekty, budova dispečinku, obchody i někdejší fontána a podzemní kolektory areálu.

Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku; v dnešní legislativě je to často využívaná cesta, jak zabránit zbourání stavby. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) prohlášení nedoporučilo, konstatovalo, že "dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny". Generální ředitelství NPÚ se ale za prohlášení souboru budov památkou postavilo a sdělilo to ministrovi. Ministerstvo kultury však domy za památky neprohlásilo. Tehdejší ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) zahájil loni v květnu přezkum tohoto rozhodnutí, který za několik měsíců zastavil.

V jeho rozhodnutí mimo jiné stálo, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, "detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko", že se v areálu "neudála žádná významná kulturněhistorická událost" nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu.

Autoři podnětu k prohlášení za památku budovy hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu. "Na místě dnešních tří naddimenzovaných budov Transgasu vznikne hned sedm domů, které se přizpůsobí okolnímu měřítku Vinohrad," uvedla dříve HB Reavis.