Kolem zarostlého Helfštýna budou vykáceny vysoké stromy

Olomouc - Stromy v okolí hradu Helfštýna na Přerovsku by měly na jaře padnout k zemi. Olomoucké hejtmanství chce vykácet asi 1,4 hektaru lesa, protože na hrad není vidět ze "dna" Moravské brány. Pohled z budoucí dálnice D 47 i hlavního železničního tahu stromy skutečně zastiňují. Správa hradu ale k  záměru zaujímá vlažné stanovisko.
    "Myslím, že větší prioritou je pro nás vytěžení a archeologický průzkum Bezedné studny a rekonstrukce černé kuchyně na novou expozici," řekla dnes ČTK správkyně hradu Marcela Kleckerová. Podle ní by neměla pod hradem vzniknout holina. "Doporučila bych zachovat alespoň solitéry nebo skupiny stromů, linka hradeb nemusí být viditelná v celé své délce," soudí Kleckerová.
    Náměstek hejtmana Pavel Horák prohlásil, že kácení požaduje město Lipník nad Bečvou, helfštýnský Okrašlovací spolek i obec Týn nad Bečvou. "Často jde o náletové dřeviny, na místě těžby by byla umístěna náhradní výsadba, křoviny a nižší stromy," vysvětlil Horák.
    Kácet by se mělo začít v  březnu, odhadované náklady činí zhruba půl milionu korun. "Je ale možné, že se s  lesáky dohodneme jinak, na nějaké kompenzaci za vytěžené dřevo," dodal Horák.
    Helfštýn založil v roce 1306 loupeživý rytíř Friduš z Linavy. Podstatně jej pak rozšířili páni z Kravař a Sovince. Hrad marně dobývali Uhři v 15. a Švédi v 18. století. Jeho současná roční návštěvnost se pohybuje kolem 100.000 lidí. Proslulý je i kovářským sympoziem zvaným Hefaiston. Dobové kresby a fotografie z přelomu 19. a 20. století jej zachycují na holém kopci.