Kolem Vítězného náměstí vyrostla po roce 1989 řada výrazných staveb

Praha – Vizitka Vítězného náměstí v Praze 6 (konsorcium firem Penta Real Estate, Kaprain Group a Sekyra Group koupilo od VŠCHT po- zemky na náměstí za jednu miliardu korun):

- Náměstí na rozhraní Dejvic a Bubenče vzniklo v polovině 20. let minulého století jako centrum nové výstavby na tehdejším západním okraji Prahy. Autor urbanistického pojetí nových Dejvic, architekt Antonín Engel, se podílel i na návrzích řady budov kolem náměstí, jeho koncepce ale kvůli hospodářské krizi i následné válce nemohla být dokončena. Na východní části náměstí tak dnes stojí prvorepublikové bytové domy, jihozápadní část je spojena s armádou, mimo jiné zde sídlí generální štáb. Severozápadní část, které se týká nynější obchod, dosud zastavěna nebyla, v bezprostředním sousedství ale od dob první republiky vyrostl rozsáhlý univerzitní areál.

- V roce 1925 tu začaly vyrůstat první budovy, položení základního kamene se tehdy zúčastnili i prezident Tomáš Garrigue Masaryk a předseda vlády Antonín Švehla. Například dnešní sídlo Vysoké školy chemicko-technologické uvítalo první studenty v roce 1933 (v té době byla škola škola součástí Českého vysokého učení technického), v roce 1937 byla dokončena druhá budova, o ní se dnes chemici dělí právě s ČVUT. V roce 1928 se pár stovek metrů západněji otevřela nová budova Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy, kde je kromě semináře a výukových prostor také kostel pro 1500 věřících.

- Mezi roky 1927 a 1929 také vznikl areál tehdejšího Státního výzkumného ústavu zemědělského (nyní ho využívá Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR), s nástupem krize a poté vypuknutím války ale další výstavba ustrnula. Dejvický technický kampus si musel počkat na další rozšíření až na polovinu 60. let minulého století. V roce 1959 se začala stavět společná budova fakulty strojní a elektrotechnické, která byla dokončena v roce 1965, mezi roky 1962 a 1982 vznikl navazující komplex budov fakulty stavební, díky němuž se mohl podstatně zvýšit počet studentů v dejvickém univerzitním areálu.

- Po roce 1989 vzniklo v okolí Vítězného náměstí několik výrazných staveb, většina z nich v univerzitním kampusu. V letech 2006 až 2008 vyrostla na někdejším parkovišti v areálu dejvického kampusu nová budova Národní technické knihovny za více než dvě miliardy korun. V roce 2011 byla nedaleko ní dokončena novostavba fakulty architektury navržená Alenou Šrámkovou, postavená za více než miliardu korun.

- V červnu 2014 byl otevřen nový pavilon Ústavu organické chemie a biochemie AV, který stál více než miliardu korun. Moderní budova na půdorysu zaobleného trojúhelníku, přezdívaná květák, vznikla díky licenčním poplatkům za patenty od americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences za objevy biochemika a dlouholetého šéfa této instituce Antonína Holého.

- V posledních letech budí pozornost plány na zástavbu severovýchodního cípu náměstí. Investiční skupina PPF, která má sídlo na Evropské ulici asi půl kilometrů od Vítězného náměstí, zde plánovala polyfunkční budovu podle návrhu architekta Radana Hubičky. Návrh byl v roce 2013 oceněn jako nejlepší architektonický projekt v rámci soutěže Stavba roku. Projekt, přezdívaný pro svůj tvar Lední medvěd, se však setkal s odporem části veřejnosti - mezi výtky patřilo například to, že do prostoru náměstí nezapadá a je příliš velký.

- Firma Vítězné náměstí, která budovu plánovala, skončila před pěti roky v rukou nových majitelů, nyní ji vlastní skupina Penta a Kaprain Group finančníka Karla Pražáka. Nyní se na parcelách mezi ulicemi Jugoslávských partyzánů a Verdunská plánuje bytový dům, navržený architekty z ateliéru Jakuba Ciglera. Má mít devět nadzemních a dvě podzemní podlaží a měl by být podobně vysoký jako okolní výstavba. V budově vznikne mimo jiné 100 bytů a v přízemí komerční plochy. Stavební povolení k projektu bylo vydáno letos v červenci.