Kanceláří z přestavěných brownfieldů bude přibývat

CMC architects: Holešovické mlýny - I. etapa (foto Ester Havlová)

Praha - Kvůli slábnoucí zásobě volných pozemků v centru Prahy budou stavitelské firmy čím dál častěji lákat staré, nevyužité nebo zanedbané budovy, známé též jako brownfieldy. Kanceláře vzniklé rekonstrukcí chátrajících objektů nyní v metropoli tvoří přibližně desetinu celkové výměry kancelářských ploch, bude jich však přibývat. Shodli se na tom zástupci mezinárodních poradenských firem, které ČTK oslovila.
    "Myslím si, že budeme svědky mnohem masivnější výstavby na brownfieldech, v podobném duchu jako tomu bylo v  Karlíně," řekl realitní odborník Martijn Kanters. "V Praze už vidíme, že některé kancelářské budovy stavěné na zelené louce začínají mít problémy. Kritérium číslo jedna týkající se lokality je přístup na metro a to otevírá příležitosti pro brownfieldy v blízkosti nebo přímo nad stanicemi metra," dodal.
    V Karlíně se do popředí regenerace brownfiledů dostala především společnost Real Estate Karlin Group. V Holešovicích zase společnost AFI Europe Czech Republic přestavěla na kanceláře budovu bývalé sýpky.
    Mezi další lokality atraktivní pro přestavbu chátrajících budov na kanceláře podle odborníků patří kromě Karlína a Holešovic například také Smíchov, Žižkov nebo Vysočany. Firmy však budou moci pravděpodobně v budoucnosti své pracovníky posadit do kanceláří také na místě dnešní pankrácké věznice.
    Analytička Lenka Hartmanová odhadla, že v současnosti je v Praze k  dispozici kolem 200.000 metrů čtverečních kanceláří vytvořených ze starých budov. Plánovaných je dalších přibližně 650.000 metrů čtverečních. Celková výměra kancelářských ploch v metropoli přesáhla ke konci loňského roku 2,5 milionu čtverečních metrů.
    Kanceláře vybudované z brownfieldů podle Pavly Markové ze společnosti King Sturge splňují po technické stránce všechny standardy, které nabízí nové budovy. Navíc však při zdařilé rekonstrukci využívají atmosféru původní zástavby. "Pokud se zachovají historické části a jsou citlivě zakomponované do moderní struktury, výsledek je často kvalitnější a přitažlivější produkt než kompletně moderní budovy, které všechny vypadají stejně," připojil se Kanters z DTZ.
    Náklady spojené s regenerací jsou podle Kanterse často vyšší než u výstavby na zelené louce. Vyšší je však prý i  návratnosti investice, takže ve výsledku není rozdíl tak velký.