Josef Pleskot slaví jubileum

Praha - K nejuznávanějším českým architektům patří Josef Pleskot, jeden ze spolutvůrců úprav Pražského hradu za Václava Havla a také autor řady zajímavých domů, který se narodil 3. prosince 1952 v Písku. Pleskot se podílel například také na revitalizaci průmyslového areálu Vítkovických železáren, která mu vynesla cenu Architekt roku, kromě toho má na kontě i řadu dalších ocenění v ČR i v cizině včetně nominace na prestižní cenu Miese van der Rohe.

Pleskot se původně toužil stát malířem, nakonec ale vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze, na které krátce působil jako odborný asistent. Jako architekt začínal v Krajském projektovém ústavu v Praze, jeho prvním samostatným projektem bylo učňovské středisko v Benešově. V roce 1991 založil vlastní architektonický ateliér AP, se kterým realizoval řadu ceněných projektů, vedle radnice v Benešově a realizací na Pražském hradě například vilu finančníka Petra Kellnera ve Vraném nad Vltavou.

Mezi další projekty architekta, kterého historik oboru Zdeněk Lukeš charakterizoval jako člověka jasného názoru, který nerad přistupuje na kompromisy i za cenu, že přijde o zajímavou zakázku, patří bytový dům v Horažďovicích, administrativní budova společnosti BDO na pražském Pankráci či bytové domy a úprava nábřeží v Litomyšli. Většina z nich byla ohodnocena různými stupni ocenění v přehlídkách Grand Prix Obce architektů.

Pleskot, který je členem Spolku výtvarných umělců Mánes, se zúčastnil řady skupinových výstav, v roce 1998 měl soubornou výstavu v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. V posledních letech zanechal asi nejvýraznější stopu v ostravských Vítkovicích, naposledy díky projektu chystané nové lávky přes Ostravici určené pěším i cyklistům, která spojí pravý břeh řeky s areálem národní kulturní památky Dolních Vítkovic.