Demolice Transgasu začala odstraněním střešní krytiny

Praha - Z budov Transgasu na pražské Vinohradské třídě mizí střešní krytina. Začala tak demoliční fáze odstranění objektů ze 70. let, které jsou už zcela prázdné. Demolice má být dokončena na podzim. Na dotaz ČTK to uvedl Jakub Verner ze společnosti HB Reavis, která budovy vlastní. Společnost na začátku února oznámila, že plánuje Transgas nebo už prázdný pozemek prodat.

"Práce se již překlopily do své demoliční fáze. Finišuje výstavba lešení kolem objektu, finišují také práce na prvním jeřábu, zakládáme jeřáb číslo dva a zároveň jsme zahájili demontáž střešní krytiny," uvedl Verner. Odstranění střešní krytiny je podle něj nevratným zásahem do skeletu budovy.

V budovách už nic není, v jednotlivých patrech byly vybourány všechny příčky a zůstaly pouze nosné zdi. Interiéry, mimo nosné prvky, jsou rozebrány, zároveň stavbaři odstraňují žulové opláštění na budově centrálního dispečinku, dodal Verner.

Podle dřívějšího vyjádření bude demolice šetrná k životnímu prostředí a firma počítá i s úklidem případného znečištění okolních silnic. Odbor výstavby Prahy 2 povolil demolici komplexu letos v lednu, proti rozhodnutí se nikdo neodvolal. Kolem Transgasu pak v dalších dnech vyrostl plot.

HB Reavis chce Transgas nebo prázdný pozemek prodat i s developerským projektem, který tam připravuje. O komplex projevilo zájem i hlavní město, které chtělo budovy zachovat a přestěhovat do nich až 500 magistrátních úředníků. Zástupci metropole a majitele se však nedohodli na ceně.

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek od Václavského náměstí, pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky.

Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že "areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny". Ministerstvo domy za památky neprohlásilo.

Zastánci budovy ji hodnotí jako ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.