Brněnský Prior půjde příští rok k zemi, podle historiků je nedoceněný

foto: František Kressa

Brno – Jeden z posledních zástupců architektonického stylu brutalismus v Brně, někdejší obchodní dům Prior u hlavního nádraží, čeká příští rok demolice. Brněnský architektonický manuál (BAM) až do poloviny prosince pořádá prohlídky, které lidem umožní tuto nedoceněnou památku poznat i zevnitř. ČTK to včera řekla historička architektury Šárka Svobodová, která patří mezi průvodce při těchto prohlídkách. Budova stojí osamoceně vedle brněnského hlavního nádraží, její terasa navazuje na lávku přes ulici Úzká do moderní nákupní galerie Vaňkovka. Stavbu obklopuje velké parkoviště.

"Obchodní dům je často kritizovaný jako urbanistický neukotvený, i za to, že jeho okolí není zpracované. Je málo známo, že jde o fragment původního mnohem rozsáhlejšího projektu, který zpracovával celou oblast a mělo podle něj vzniknout velké regionální centrum se dvěma obchodními domy a domem obchodu a služeb se 22 podlažími. Tento projekt zahrnoval celou oblast jižně od autobusového nádraží Grand a počítal s přesunem brněnského hlavního nádraží," řekla ČTK Svobodová.

Je podle ní velká škoda, že budovu nekoupilo město, když mělo příležitost. "Pokud by se inspirovalo v Londýně nebo Berlíně, mohlo část budovy využít pro kulturní centrum," uvedla Svobodová. Doplnila, že budova Prioru zcela zapadá do kontextu světové architektury 80. let. Brutalistní stavby nebyly navrhované proto, aby se líbily.

"Měly být pravdivé, což se projevuje tím, že nic neskrývají. Navenek ukazují, jak jsou postavené. Konkrétně Prior je kostka z něhož vystupuje betonová část tří administrativních pater. Že se jedná o fragment projektu dokládá i terasa," doplnila historička architektury.

Ve třech administrativních patrech byly kromě kanceláří ředitelství také šatny, převlékárny a dílny, které byly tehdy k provozu potřeba. Šlo jednak o krejčovské dílny pro úpravu oděvu, ale také o truhlárnu a kovodílnu. Projekt počítal s vytvořením moderní části města, kde měla auta zůstat v přízemí. Jak uvádí BAM na webových stránkách, původně měla mít budova navržená Zdeňkem Řihákem a Zdeňkem Sklepkem i podzemní podlaží, ale vzhledem k tomu, že vyrostla na místě zasypané části Svrateckého náhonu, to kvůli spodní vodě nebylo možné.

"Nabízí se srovnání s budovou Barbican v Londýně, které pracuje s betonem velmi podobně jako je tomu u brněnského Prioru. Právě beton v syrovém stavu, takzvaný beton brut, dal brutalismu jeho název. Rozdíl oproti Barbicanu je ten, že londýnská budova je památkou a ta brněnská se bude bourat," podotkla Svobodová.

Budovu i její okolí koupila v roce 2017 developerská společnost Crestyl. V prostoru vedle hlavního nádraží má vzniknout částečně zastřešený veřejný prostor a šest budov, z nichž nejvyšší bude mít osm pater. Zůstane napojení na podchod pod hlavním nádražím a také lávka nad Úzkou ulicí. Průchod od nádraží k Vaňkovce zůstane zachovaný i po dobu stavby. Denně tudy projde zhruba 75.000 lidí.

Budovy mají být ekologicky šetrné, což zahrnuje například využití dešťové vody pro splachování a závlahy, v budovách bude úsporné osvětlení, v garážích a kolárnách budou stanice pro dobíjení aut a kol na elektřinu.