Brněnské výstaviště otevřela před 90 lety Výstava soudobé kultury

Praha - Historie moderního brněnského výstavnictví se začala psát se stavbou dosud největšího výstaviště v Česku. Jeho brány před 90 lety, 26. května 1928, otevřela Výstava soudobé kultury v Československu, která k desátému výročí vzniku republiky demonstrovala dosaženou kulturní, ale i hospodářskou úroveň mladého státu. Zároveň byla tehdy založena společnost Brněnské veletrhy a výstavy, později Veletrhy Brno.

Výstava měla navázat na úspěšnou Jubilejní výstavu uspořádanou v roce 1891 v Praze a záštitu nad ní převzal československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Brno, které má veletržní tradici již od 18. století, bylo zvoleno jako kompromis mezi Prahou a Bratislavou. Prezentace se setkala s nadšeným přijetím a návštěvnost akce překonala očekávání. Do poloviny října 1928 výstavu zhlédlo na 2,7 milionu osob a akce skončila s hrubým ziskem 16 milionů korun.

Výstava soudobé kultury byla rozdělena do několika částí: školství, věda duchovní, technická kultura a vysoké školství, umění, umělecký průmysl, samospráva, zemědělství a zahradnictví, rádio a kino a brněnské výstavní trhy a zábavní park. Jedním z největších hitů výstavy a jejím symbolem se stal model mamuta v pavilonu Člověk a jeho rod, který nechal vytvořit známý badatel Karel Absolon. Část expozic byla zachována a převezena do Technického muzea v Praze.

Nejúspěšnějším "exponátem" bylo ale výstaviště samotné. Rozhodnutí o jeho výstavbě padlo v roce 1923, kdy byl zakoupen pozemek v prostoru dnešního areálu. S realizací v Brně - Pisárkách se začalo v prosinci 1926. Za celkem rekordních 14 měsíců zde na 36 hektarech vyrostlo 69 pavilonů a dalších objektů (s výstavní plochou v pavilonech 30.355 m²). Zvládla se i zahradnická výzdoba, kdy hlavní aleje byly osázeny již vzrostlými stromy.

V soutěži na urbanistické řešení areálu výstaviště zvítězil mezi 31 projekty návrh Josefa Kalouse se dvěma paprskovitě se rozbíhajícími osami. Na jeho koncepci se podíleli špičkoví čeští architekti té doby - mezi jinými Bohuslav Fuchs, Pavel Janák, Josef Gočár, Emil Králík, Jiří Kroha či Kamil Roškot. Slohově zde byl v nebývalém rozsahu uplatněn funkcionalismus a díky tomu si výstaviště dodnes zachovalo vedle funkčnosti i elegantní a moderní vzhled.

Sláva výstaviště postupně ve 30. letech upadala. Koncem války byl po bombardování areál z velké části zničen. Uvažovalo se i o jeho likvidaci a přeměně například v zábavní park. Význam areálu vzkřísil růst ekonomiky a průmyslu koncem 50. let. Na prvním mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v roce 1959 už návštěvníci obdivovali pavilony B, C a zejména kruhový pavilon Z - novou dominantu a symbol výstaviště. Od roku 1991 je areál kulturní památkou.

Majitelem výstaviště se v roce 1960 stal podnik zahraničního obchodu Brněnské veletrhy a výstavy. O 31 let později byla společnost privatizována. Od roku 2001 je pak oficiální název firmy Veletrhy Brno, a.s.; zkratka BVV z původního názvu zůstala natolik v povědomí veřejnosti, že je nadále používána jako zkrácený název. Vlastníkem Veletrhů Brno je od roku 2016 město Brno. Společnost má roční obrat kolem miliardy korun, zaměstnává asi 240 lidí.

Podle internetových stránek BVV má výstaviště čistou výstavní plochu 130.000 metrů čtverečních a řadí se mezi největší výstaviště světa. Kromě veletrhů se zde pořádají i kongresy, sjezdy, plesy, různé sportovní akce či koncerty. Plán rozvoje výstaviště se pravidelně aktualizuje, podle nedávných informací by zde měl do roku 2020 vyrůst nový moderní pavilon D za více než 400 milionů korun. Zatím poslední pavilon P se v areálu dostavěl v roce 2009.