Architekt Gehl: Města mají být pro lidi, ne pro auta

Praha - Města by měla sloužit především lidem, ne autům, tvrdí slavný dánský architekt Jan Gehl. Dnes je hlavním hostem na konferenci o  architektuře a urbanismu v Praze ve Veletržním paláci. Dobrá architektura není podle Gehla pouze o formě, ale o vztahu mezi formou a životem. Lidé se musí ve městě dobře cítit, mít podmínky pro chůzi a jízdu na kole. Za dobrý příklad považuje Gehl Kodaň a Melbourne, Praha podle něj v posledních desetiletích nevyužila příležitost vytvořit město příjemné pro život.
    Praha je historicky mnohem krásnější než Kodaň, přesto se v dánském hlavním městě podle Gehla žije příjemněji právě díky urbanismu citlivému k lidskému životu. Historicky se města stavěla podle potřeb lidí, až zhruba v 60. letech 20. století se s ekonomickým růstem a rozvojem automobilismu města začala přetvářet v místa silnic, křižovatek, tunelů a parkovišť. "Města se začala stavět do výšky, přibyly silnice a lidé nám nějak z té rovnice vypadli," řekl Gehl novinářům před konferencí.
    Na rozdíl od většiny světových měst se Kodaň už na počátku 60. let rozhodla odklonit dopravu mimo město. Jako první ze severských měst zavedla pěší zóny, omezila parkování v centru a rozvinula bohatou síť cyklostezek. Gehl je přesvědčený o tom, že v současné době nastává klima vhodné pro změnu uvažování městských politiků o urbanismu a architektuře i  jinde na světě, včetně České republiky. "Hodně měst začalo používat plánování ohleduplné k lidem," řekl Gehl. Cílem by měla být města bezpečnější, trvale udržitelná, ekologická a zdravější, míní architekt.
    Jan Gehl vlastní architektonický ateliér a vyučuje na několika univerzitách. Jako konzultant působil v mnoha městech světa. Například v New Yorku jeho ateliér vypracoval strategii úpravy Broadwaye vedoucí k rozšíření chodníků, vytvoření náměstíček s  lavičkami a ulic s cyklopruhy.
    Pražskou konferenci s názvem Public Spaces - Living Spaces (Veřejná místa - místa pro život) pořádá Nadace partnerství. Nadace podporuje ochranu životního prostředí a zapojení veřejnosti do rozhodování o vytváření veřejných prostranství. Na konferenci se přihlásilo přes 500 účastníků.