Akademie výtvarných umění obnovila budovu Školy architektury

Slovy rektora doc. MgA. Tomáše Vaňka: „Budova Školy architektury AVU je svědectvím své doby se silným pro-modernistickým étosem a jako taková je cennou kulturní památkou. Jedná se o jedinečný architektonický kompilát hned několika stylů s převažujícím vlivem kubismu a funkcionalismu a její obnovy bylo díky dohledu architektky Marcely Steinbachové zajištěno autorsky koncepčně citlivým způsobem. Budova je zachovaná a renovovaná ve výjimečně autentickém stavu a s nově začínajícím semestrem se do ní vrací život spojený především s výukou architektury, nových médií a technologií na AVU.“

Historie Školy architektury

Škola architektury byla založena v roce 1910 architektem Janem Kotěrou (1871–1923), který chtěl tímto aktem demonstrovat, že architektura je nejenom technická, ale i umělecká disciplína. Jan Kotěra, žák Otto Wagnera na vídeňské Akademii a poté dlouholetý profesor na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, byl zakladatelskou osobností české moderní architektury. Vychoval dlouhou řadu žáků, které v rámci Akademie nejdříve vyučoval ve svém ateliéru v Hradešínské ulici na Vinohradech. V letech 1919–1920 vypracoval projekt budovy Školy architektury, respektive dvou paralelních samostatných budov po boku Akademie, určených pro architekturu a grafiku (druhá budova nikdy nebyla postavena). Budova byla projektována jako jednopatrová stavba se stanovou střechou ve stylu rané moderny s prvky doznívajícího kubismu na výrazném portálu. Po Kotěrově smrti se jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár (1880–1945), který projekt svého učitele využil a rozšířil o patrovou nástavbu s rovnou střechou a funkcionalistickými ateliérovými okny na sever. Budova dokončená v roce 1924 vznikla jako provizorium bez popisného čísla. Za války, kdy byla škola architektury uzavřena, sídlil zde Archeologický ústav. Po válce školu v interiéru upravil architekt Jaroslav Fragner, nové osvětlení navrhoval Jaroslav Fischer. V roce 1947 byla ve druhém patře umístěna restaurátorská škola, později ateliér profesora Oldřicha Oplta a po roce 1990 ateliér architektury prof. Emila Přikryla a nových médií profesora Michaela Bielického. Dnes jsou v budově umístěny ateliéry a knihovna Školy architektury Miroslava Šika, Nová média I Tomáše Svobody a nově bude sloužit i pro Digitální laboratoř. [Jiří T. Kotalík]

Památkové obnovení v roce 2019

Studie k investičnímu záměru obnovy Školy architektury AVU vznikla pod vedením: Prof. Akad. arch. Ing. arch. Emila Přikryla v roce 2014 a pracovali na ní studenti a asistenti Školy architektury.

Navazující projekty včetně autorských dozorů na stavbě vyhrála na základě výběrového řízení bývalá studentka a asistentka Školy architektury, žačka Emila Přikryla, MgA. Marcela Steinbachová, PhD, spolupráce: Ing. Vít Holý, ateliér Skupina.

Budova Školy architektury AVU se nachází na pozemku v majetku vlastníka, Akademie výtvarných umění v Praze, U Akademie (bez č.p. nebo č. ev.), Praha 7. Je solitérním obdélníkovým objektem a je propojen s hlavní budovou Akademie oplocenou zahradní plochou (severozápad) a sousedí s chodníkem ulice Kamenická a U Akademie (jihovýchod). Nachází se na rozhraní obytné čtvrti Letná a parku Stromovka.

Jedná se o třípodlažní podsklepený objekt se středovou chodbou se 2 sousedícími schodišti. Ateliéry jsou situovány k východní a severní fasádě (ateliér v posledním podlaží má částečně prosklenou střechu). Pracovny a kabinety jsou situovány u fasády jižní.

MgA. Marcela Steinbachová, PhD. k renovaci dodává: „Bylo pro nás zásadní vycházet ze studie prof. Emila Přikryla a jeho studentů, kteří roku 2014 nastínili způsob uchopení řešení obnovy. Nebylo lehké vybírat z tisíce možných řešení tu jedinou správnou a doufáme, že se nám to ve výsledku podařilo.“

Byly odstraněny téměř všechny vnitřní rozvody a provedeny nové (vytápění, kanalizace, silnoproud, slaboproud – elektronická komunikace a poplachové systémy, zdravotechnika). Nepůvodní a nehodnotné současné radiátory, svítidla, zařizovací předměty, baterie a nepůvodní obklady a dlažby byly odstraněny bez náhrady. Došlo k sanaci suterénu odkopáním obvodu stavby a řešením odvlhčení. Kompletně byly odstraněny všechny vrstvy podlah v suterénu a povrchy podlah v patrech.

Převážná část původních prvků byla restaurována (schodiště, dveře, okna, zábradlí, nápisy na fasádě, zámečnické prvky, obklady, dlažby, dobová umyvadla). Chybějící prvky (svítidla, zásuvky a vypínače, umyvadla, baterie, klozety...) byly vybrány citlivě. Suterén byl kompletně zhotoven nově, včetně nových prosklených dveří, které umožňují prosvětlovat kdysi nehostinné chodby.

Na fasádách a jejich restaurování se podílel ateliér restaurátorů se studenty pod vedením MgA. Jana Kracíka, vedoucího pedagoga Restaurátorské školy sochařské AVU.