V Berlíně otevřena Topografie teroru

Berlín - Berlínská expozice zločinů nacismu Topografie teroru se po 23 letech dočkala své stálé budovy. Stejnojmenné dokumentační středisko dnes v podvečer slavnostně otevřeli německý prezident Horst Köhler a berlínský primátor Klaus Wowereit. Ředitel centra Andreas Nachama ho nepovažuje za památník, ale za místo, kde se budou moci lidé poučit o hrůzovládě v  hitlerovském Německu a na jím okupovaných územích.
    Dosavadní expozice pod širým nebem, představující hlavní strůjce nacistického zla, se přesunula o  několik desítek metrů do útrob moderní budovy z betonu, skla a oceli. Ta stojí na místě někdejší hlavní centrály nechvalně proslulé nacistické tajné policie gestapa a jednotek SS.
    "Žádné jiné místo není tak úzce spojeno se zločiny nacismu jako toto," připomněl při slavnostním aktu Köhler. Vypořádání se s nimi považuje prezident za nezbytné ke zjištění, jak málo samozřejmé jsou svoboda, lidská důstojnost, tolerance a demokracie. "O to důležitější je zachovávat i v budoucnu povědomí o zvláštní dějinné odpovědnosti Němců," dodal Köhler.
    "Máme odpovědnost zajistit, že se něco takového už znovu nestane - ani v Německu, ani v Evropě, ani ve světě," dodal Wowereit.
    "Výstavu jsme nově koncipovali a rozdělili na tři hlavní témata: dějiny nacistického teroru, historii tohoto místa a působení nacistického teroru na celé město," přiblížil Nachama novinářům krátce před otevřením střediska jeho zaměření.
    Návštěvníci se tak budou moci nově seznámit například s podobou centra Berlína v době třetí říše nebo s nacistickými represáliemi ve státech obsazených Německem za druhé světové války. Jeden z panelů se věnuje i Protektorátu Čechy a Morava a fotografiemi připomíná vyvraždění Lidic či pankráckou věznici, kde nacisté internovali a mučili zatčené Čechy.
    "Topografie teroru není pojímána jako památník, ale jako místo poznání," zdůraznil Nachama, který stojí i v čele stejnojmenné nadace, jež projekt financovala. Vedle stálé expozice se zde budou pořádat semináře o nacistickém režimu, tamní knihovna nabídne přes 25.000 odborných titulů na stejné téma a pravidelně se zde budou střídat krátkodobé výstavy. Ta první přiblíží jeden z mozků holokaustu Adolfa Eichmanna, od jehož zadržení uplyne příští týden 50 let.
    K poznání nemá sloužit jen budova ve tvaru šedivého kvádru o rozloze 800 metrů čtverečních, ale i její záměrně nehostinné okolí. V příkopu podél zbytků berlínské zdi, kde stávala původní výstava, vznikne expozice věnovaná dějinám Berlína v letech 1933 až 1945. Temnou historii tohoto místa nedaleko Postupimského náměstí, kde gestapo vyslýchalo a věznilo podle odhadů přes 15.000 lidí, budou připomínat i další body na venkovních pozemcích.
    V poválečné éře na nich bývala skládka štěrku a později autodrom. V roce 1987 zde byla otevřena nejprve půlroční výstava o nacistickém teroru v Německu, jejíž ohlas byl ale tak velký, že se změnila na trvalou. Už tehdy se začalo diskutovat o výstavbě muzea. Na něj si ale Berlíňané museli počkat dalších 23 let.
    Z veřejné soutěže vzešel v  90. letech jako vítěz návrh architekta Petera Zumthora, při jeho realizaci ale náklady postupně narostly na astronomických 60 milionů eur (dnes přes 1,5 miliardy Kč). Švýcarův projekt byl proto zrušen a vypsána nová soutěž, v níž před čtyřmi roky uspěl návrh architektky Ursuly Wilmsové, který se od pátku otevře veřejnosti. Jeho stavba nadaci stála 26 milionů eur (677 milionů Kč).
    "Toto dokumentační středisko by neměl být konec, ale začátek naší práce," věří Nachama a doufá, že si udrží i návštěvnost, jakou měla dosavadní výstava. Tu každý rok shlédlo v průměru půl milionů lidí, převážně zahraničních turistů, což ji řadilo do první desítky nejnavštěvovanějších míst v Berlíně. Vstup do Topografie teroru bude i nadále zdarma.