Švédské město Skellefteå holduje dřevo- stavbám, nově má i dřevěný mrakodrap
Stockholm – Město Skellefteå na severu Švédska by se dalo považovat za světovou mekku dřevostaveb, protože ze dřeva tu postavili nejen obytné budovy a školy, ale také most, parkovací dům a nově i mra- kodrap. Kulturní centrum s dvacetipatrovým hotelem nazvaným příznačně Wood je jednou z nejvyšších dřevostaveb světa, napsal deník The Guardian.
"Nejsme žádný Tálibán dřevostaveb. Povolujeme i jiné stavební materiály," říká Bo Wikström ze zdejší turistické agentury, která láká návštěvníky na "dřevěné safari", tedy prohlídku místních dřevěných staveb. Podle něj by ale bylo škoda dřevo nevyužít, když je město obklopeno 480.000 hektary lesů.
Město se snaží co nejvíce omezit emise a snížit uhlíkovou stopu. Mimo jiné získává veškerou energii z obnovitelných zdrojů díky vodním a větrným elektrárnám a každý rok recykluje až 120.000 tun elektronického odpadu. Na před- městí vzniká největší evropská továrna na výrobu baterií do elektromobilů, které se zde budou také recyklovat.
Novým symbolem ekologického smýšlení vedení města je ale i zmiňovaný dřevěný mrakodrap vysoký 75 metrů. "Když jsem viděl podmínky soutěže, myslel jsem, že to nebude možné postavit. Dvacetipatrová dřevostavba? Ve Skellefteå?" pospal svou někdejší skepsi starosta Lorents Burman. Architekti a inženýři jej ale nakonec přesvědčili, že díky inovacím jde o uskutečnitelný projekt.
Kombinace dřevěné lepené konstrukce a křížem lepených dřevěných panelů z masivu má podle projektantů v porovnání s váhou materiálu vyšší únosnost než ocel a beton. Dřevostavba je navíc mnohem rychlejší, protože vzniká na místě z prefabrikovaných modulů. A architekti ujišťují, že je také bezpečná: lepené dřevo hoří velmi špatně, navíc je opatřeno ochrannou vrstvou, která v případě požáru dokáže oheň zadusit nebo zpomalit. Samozřejmostí je i propracovaná protipožární ochrana.
Mohlo by se zdát, že dřevěný mrakodrap zůstane raritou, která v městě uprostřed lesů ukáže sílu místního dřevozpracujícího průmyslu, podle architektů z kanceláře White Arkitekter ale lze tento koncept uplatnit i jinde. A dokonce i tam, kde žádné lesy nejsou. "Počítáme, jak daleko by se dala budova převézt, aniž bychom zničili přínos v podobě úspory emisí. A vychází nám, že bychom s ní mohli objet planetu dvakrát a stále být uhlíkově neutrální," říká Robert Schmitz, který se na projektu podílel.
"Nejsme žádný Tálibán dřevostaveb. Povolujeme i jiné stavební materiály," říká Bo Wikström ze zdejší turistické agentury, která láká návštěvníky na "dřevěné safari", tedy prohlídku místních dřevěných staveb. Podle něj by ale bylo škoda dřevo nevyužít, když je město obklopeno 480.000 hektary lesů.
Město se snaží co nejvíce omezit emise a snížit uhlíkovou stopu. Mimo jiné získává veškerou energii z obnovitelných zdrojů díky vodním a větrným elektrárnám a každý rok recykluje až 120.000 tun elektronického odpadu. Na před- městí vzniká největší evropská továrna na výrobu baterií do elektromobilů, které se zde budou také recyklovat.
Novým symbolem ekologického smýšlení vedení města je ale i zmiňovaný dřevěný mrakodrap vysoký 75 metrů. "Když jsem viděl podmínky soutěže, myslel jsem, že to nebude možné postavit. Dvacetipatrová dřevostavba? Ve Skellefteå?" pospal svou někdejší skepsi starosta Lorents Burman. Architekti a inženýři jej ale nakonec přesvědčili, že díky inovacím jde o uskutečnitelný projekt.
Kombinace dřevěné lepené konstrukce a křížem lepených dřevěných panelů z masivu má podle projektantů v porovnání s váhou materiálu vyšší únosnost než ocel a beton. Dřevostavba je navíc mnohem rychlejší, protože vzniká na místě z prefabrikovaných modulů. A architekti ujišťují, že je také bezpečná: lepené dřevo hoří velmi špatně, navíc je opatřeno ochrannou vrstvou, která v případě požáru dokáže oheň zadusit nebo zpomalit. Samozřejmostí je i propracovaná protipožární ochrana.
Mohlo by se zdát, že dřevěný mrakodrap zůstane raritou, která v městě uprostřed lesů ukáže sílu místního dřevozpracujícího průmyslu, podle architektů z kanceláře White Arkitekter ale lze tento koncept uplatnit i jinde. A dokonce i tam, kde žádné lesy nejsou. "Počítáme, jak daleko by se dala budova převézt, aniž bychom zničili přínos v podobě úspory emisí. A vychází nám, že bychom s ní mohli objet planetu dvakrát a stále být uhlíkově neutrální," říká Robert Schmitz, který se na projektu podílel.
0 comments
add comment
