Joseph Beuys rozšířil hranice umění

Düsseldorf - Tvorba Josepha Beuyse byla velkým důkazem toho, že umění nevzniká jen tvarováním hlíny nebo malbou štětcem na papír. Nejvlivnější moderní německý výtvarník, který zemřel před čtvrtstoletím, 23. ledna 1986, tvořil své objekty nejraději z tuku, vosku či plsti. Tyto materiály poznal doslova na vlastní kůži za druhé světové války, když byl jako radiotelegrafista Luftwaffe sestřelen nad Krymem a dostal se do péče místních Tatarů. Umělce, který byl po velkou část své kariéry zároveň rebelem, outsiderem i doyenem německé výtvarné scény, tento zážitek formoval na celý život.
    Joseph Beuys, který dnes platí za otce konceptuálního umění, kladoucího důraz nikoli na výsledek, ale proces umělecké tvorby, se narodil 12. května 1921 v Krefeldu. Po návratu z fronty se zapsal na výtvarnou akademii v Düsseldorfu a zpočátku se protloukal jen s obtížemi. Jeho tvorba, která výrazně rozšířila hranice výtvarného umění, mu však postupně pomohla překonat válečná traumata. Byl také významným pedagogem a propagátorem politického, mytologického a filozofického přesahu umění.
    Legendárními se staly nejen Beuysovy objekty a instalace, ale i četné performance a happeningy. Při nejslavnějším z  nich strávil člen mezinárodního hnutí Fluxus několik dní v newyorské galerii s  živým kojotem. Svojí akcí chtěl podnítit dialog mezi moderní Amerikou a Indiány.