Berlínské Nové muzeum se znovu otvírá

Berlín - Berlínské Nové muzeum s věhlasnou staroegyptskou sbírkou a světoznámou bystou královny Nefertiti se o víkendu poprvé po 2. světové válce otevře veřejnosti. Po 70 letech tak bude uměnímilovné veřejnosti zpřístupněno najednou všech pět objektů Muzejního ostrova, který byl v roce 1999 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
    Šéf státní kulturní nadace Stiftung Preussischer Kulturbesitz Hermann Parzinger na dnešní tiskové konferenci prohlásil, že opětným otevřením muzea začíná nová epocha Muzejního ostrova, jenž podle něj Němci považují za svůj národní kulturní památník. Pátečního slavnostního znovuotevření se zúčastní i německá kancléřka Angela Merkelová.
    Nové muzeum zastřešuje vedle Egyptského muzea a sbírky papyrů také Muzeum pravěku a raných dějin. Nejznámějším exponátem egyptské sbírky je legendární soška královny Nefertity, chotě faraona Echnatona.
    Busta, která byla vytvořena v dílně sochaře Thutmose kolem roku 1340 před naším letopočtem, se dnes poprvé od války vrátila do muzea, kde byla poprvé představena veřejnosti v roce 1924. Po válce, během níž byla uschována v solných dolech Kaiseroda v centrálním Německu, se stala součástí západoberlínských sbírek.
    Z Egypta v poslední době znovu zaznívají hlasy, že Německo bustu získalo neoprávněně. Šéf egyptských památkářů Zahí Havás v dnešním vydání berlínského deníku Tagesspiegel uvedl, že v Egyptě byla vytvořena komise, která má shromáždit příslušné dokumenty a objasnit, "co se tehdy (v roce 1913) při rozdělování nálezů přesně odehrávalo".
    Dílo objevil v prosinci 1912 německý archeologický tým pod vedením egyptologa Ludwiga Borchhardta v místě někdejšího staroegyptského města Achetaton. Spolu s dalšími artefakty se poté stala majetkem berlínského filantropa Jamese Simona, který vykopávky financoval. Bustu v roce 1920 daroval berlínskému Egyptskému muzeu.
    Dohromady ale Nové muzeum vystavuje na 9000 exponátů, z toho přes 2500 z egyptské sbírky. Nejstarším objektem je pěstní klín starý 700.000 let, nejmladším kus ostnatého drátu z Berlínské zdi.
    Návštěvníci mohou v prosvětlených místnostech obdivovat šperkařské umění, sochy lidí i zvířat, bohatě zdobené sarkofágy, zemědělské nářadí nebo předměty denní potřeby nejen starých Egypťanů, ale i  četných starověkých kmenů Afriky, Evropy či Jižní Ameriky.
    Neoklasicistní budova muzea zbudovaná podle plánů architekta Friedricha Augusta Stülerse v letech 1843 až 1855 utrpěla těžké škody při bombardování za 2. světové války. Muzejní ostrov se poté ocitl ve východní části rozděleného Berlína a Nové muzeum bylo desítky let uzavřeno a dále chátralo.
    Od roku 2003 byla budova nákladně zrenovována podle návrhů britského architekta Davida Chipperfielda, jenž do objektu včlenil některé moderní prvky, ale zároveň na mnoha místech nechal zakonzervovat rozsáhlé plochy zdiva s viditelnými válečnými škodami. Rekonstrukce muzea si vyžádala 212 milionů eur (zhruba 5,5 miliardy korun) ze spolkových peněz.
    Součástí berlínského Muzejního ostrova jsou rovněž Pergamonské muzeum, Staré muzeum, Bodeho muzeum a Stará národní galerie. Staré muzeum a Bodeho muzeum byly renovovány v posledních letech, Pergamonské muzeum je obestavěno lešením nyní.