Vídeň - Proslavil se stavbou Dvorní opery ve Vídni (v současnosti Státní opera), jeho rukopis je i na reprezentačních veřejných budovách či ekonomicky úsporných činžovní domech. Architekta a stavitele Josefa Hlávku (1831-1908) ode dneška připomíná v centru rakouské metropole pamětní deska.
Rodák z Přeštic na Klatovsku vystudoval pražskou techniku a architekturu ve Vídni. Vypracoval se na předního stavitele v habsburské monarchii a v průběhu zhruba deseti let ve druhé polovině 19. století jeho stavební kancelář postavila podle archivních záznamů 142 staveb. Právě na fasádě jedné z nich, u sídla opery na okružní třídě (Ringstrasse) u historického centra rakouské metropole dnes předseda správní rady nadace Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových Václav Pavlíček a vídeňský starosta Michael Häupl odhalili pamětní desku Hlávkovi.
"Byl spolutvůrcem Ringstrasse, nyní jsme slavili její 150. výročí. Bezpochyby jeho vrcholem byla stavba opery, byla to mimořádně kreativní a těžká architektura, ale on to zvládl. On tu myšlenku proměnil ve skutečnost. Bezpochyby byl významným stavitelem moderny," řekl Häupl novinářům.
V jedné z vídeňských čtvrtí, kam nyní lákají turisty domy známého architekta Friedensreicha Hundertwassera, Hlávka zase postavil či projektoval hned několik budov. Mezi nimi nejen kostel svatého Othmara, ale i dům, ve kterém sám stavitel bydlel a který je nyní rekonstruován. Právě tam měla být původně pamětní deska z iniciativy Hlávkovy nadace umístěna, noví majitelé budovy to podle Pavlíčka ale neumožnili.
"Josef Hlávka byl ve své době významným vídeňským architektem a stavitelem. Ve Vídni především projektoval nebo postavil velké množství církevních a světských staveb, paláců a kostelů, funkčních a prosperujících činžovních a obchodních domů," řekl Pavlíček během slavnostního ceremoniálu.
Hlávka se podílel i na projektu vídeňského akademického gymnázia, kde studoval spoluzakladatel a první prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk.
Český ministr kultury Daniel Herman, který se rovněž zúčastnil odhalení pamětní desky, zmínil kromě jiného mecenášství Hlávky. "Mecenášství Josefa Hlávky je velmi inspirativní. Jsem rád, že v jeho stopách jdou další byznysmeni," uvedl Herman.
K nejznámějším objektům, které Hlávka navrhl a postavil, patří rovněž pražská porodnice U Apolináře. Hlavní měrou se zasloužil i o vznik České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a také Národohospodářského ústavu (v obou institucích byl zvolen prvním prezidentem). K tomu podporoval krajanské spolky ve Vídni. Pro talentované, leč nemajetné, studenty nechal v Praze postavit Hlávkovy koleje a samozřejmostí byla i cestovní stipendia pro studenty s nejlepším prospěchem.
V poslední vůli Hlávka odkázal veškeré své jmění v hodnotě sedmi milionů korun zmiňované Hlávkově nadaci, nejstarší nadaci s nepřerušenou kontinuitou v českých zemích.