Před 150 lety se otevřela Vídeňská státní opera

Vídeň/Praha - Před 150 lety, 25. května 1869, byla ve Vídni slavnostně otevřena Vídeňská státní opera, jejíž základní kámen byl položen 20. května 1863. Jedna z nejznámějších světových operních scén, která vychází z tradice Dvorní opery ze 17. století, si vydobyla pověst zejména kvůli působení mnoha významných dirigentů, pěvců a pěvkyň (včetně řady českých či slovenských) a kvalitě svého orchestru, sboru a baletu. Z členů orchestru opery jsou vybíráni členové Vídeňské filharmonie. Jednou v roce se navíc jeviště a parket opery promění ve velkou tančírnu - při vídeňském Plesu v opeře.

Budova opery byla vystavěna v letech 1863-1869 podle projektu dvojice architektů Augusta Sicarda ze Sicardsburgu a Eduarda van der Nüll. Projekt pak realizovala stavební kancelář jejich žáka, významného českého architekta Josefa Hlávky. Tempo prací však brzdily různé potíže, která oběma architektům připravila duševní muka: například pozemek, na němž se budovalo, byl pevný až do hloubky 120 metrů. Vídeňané proto hovořili o "potopené bedně". Oba architekti byli napadáni, osočováni, vláčeni tiskem, až jejich duševní krize vyvrcholila - Eduard van der Nüll se oběsil a jeho už pološílený druh skonal předčasnou smrtí téhož roku (1868).

Divadlo bylo v květnu 1869 otevřeno představením Mozartova Dona Giovanniho za účasti císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty.

Obdobím velkého rozkvětu opery byla léta 1897-1907, kdy operu vedl a dirigoval Gustav Mahler. Na seznamu ředitelů figurují též například Richard Strauss (1919-1924), Herbert von Karajan (1956-1964) či Claudio Abbado (1986-1991).

Poslední představení v původní budově opery se konalo v červnu 1944, 12. března 1945 byla budova zasažena americkým bombardováním. Poničilo bylo jeviště, šatny a téměř celé hlediště, další škody napáchal rozsáhlý požár. Přesto se podařilo zachránit alespoň část vstupní síně, foyer, schodiště a zhruba dvě třetiny venkovní fasády. Po rekonstrukci byla opera otevřena 5. listopadu 1955 Fideliem od Ludwiga van Beethovena.