Název výstavy je parafrází Freudova výroku "zabij otce", kterým tento zakladatel psychoanalýzy ilustroval moment v psychologickém vývoji člověka ovlivněný úzkými rodinnými a společenskými vztahy a vazbami. Podle Freuda je zdravý osobnostní růst podmíněn existencí výrazné postavy otce-idolu, který by měl být natolik silným soupeřem, aby jeho překonání mohlo znamenat posílení a následné osamostatnění syna-učedníka. Freud ilustroval tuto situaci na příkladu mýtu o Oidipovi a na jeho střetnutí se s otcem v úzké soutěsce, kudy mohl projít pouze jeden člověk. Oidipovo vítězství nad otcem zde symbolizuje splnění důležité životní fáze nezbytné k dalšímu zdravému rozvoji již dospělé osobnosti.
V dějinách brněnské architektury můžeme vztáhnout tuto roli ikonického otce k postavě architekta Bohuslava Fuchse, který patří k nejvýznamnějším představitelům brněnského funkcionalismu. Fuchsovy stavby a odkaz tohoto meziválečného období měl vliv na několik generací brněnských architektů a projevuje se i v současné architektuře. Jeho postava zde proto symbolizuje učitele, jehož existence je pro rozvoj silné tvůrčí osobnosti výhodou, následné překonání a nalezení vlastní cesty však nezbytností.
Výstava Zabij svého Fuchse má za cíl prozkoumat, jakým způsobem se pět vybraných brněnských tvůrců vyrovnává se svými vzory a jaké principy se projevují v jejich tvorbě. Stejně jako v samotné psychoanalýze hrají i ve výstavě nejdůležitější roli rozhovory, které jsou strukturovány shodnými otázkami. V nich se zaměřujeme na hledání inspirací a blízkých osobností učitelů, na vztah k historii a teorii architektury, na vnímání vlastních staveb a jejich budoucnosti, na proces tvorby a definování důležitých architektonických kvalit. Otázky se zde netýkají realizovaných děl, ale spíše důležitých životních momentů a vědomé náklonnosti k jiným architektonickým či uměleckým vzorům. O tom, jak konkrétně se tyto vazby projevují, mohou svědčit použité záběry staveb prolínající se s výpověďmi architektů a také autorské instalace v jednotlivých "svatyních" tvořících výstavní prostory, které jsou zasvěceny důležitým momentům tvorby každého architekta.
Zúčastnění architekti: Markéta Veselá (Maura) Svatopluk Sládeček (New Work) Ladislav Kuba, Tomáš Pilař Antonín Novák, Petr Valenta (DRNH) Zdeněk Fránek
kurátorka: Petra Hlaváčková architektonické řešení: Peter Stec kamera, střih: Tomáš Hlaváček (Guerilla.film) technické řešení a instalace: Jaroslav Sedlák instalace: Jakub Kopec, Július Majerník, Pavel Richtr, Jan Svoboda, Agáta Žáčková grafický design: Vít Musil (The Rodina)
Doprovodný program: 20/12/2011 přednáška Kimberly Elman Zarecor (Iowa State University): How the Avant-Garde Generation Became Communist Bureaucrats: The Case of Architektonická pracovní skupina v 17:00 v Domě umění města Brna (Malinovského nám. 2)
Rozhovory s architekty: 05/01/2012 Jan Tabor + host 12/01/2012 Rostislav Koryčánek + host vždy v 19:00 v Domě pánů z Kunštátu (velký sál kavárny Trojka)