Pět nominací na Mies van der Rohe Award 2009
Nadace Mies van der Rohe se sídlem v Barceloně společně s Evropskou komisí dnes sdělily jména pěti finalistů, kteří byli nominováni na udělení Ceny Evropské unie za současnou architekturu - Mies van der Rohe Award 2009. Mezi členy poroty posuzující vybrané evropské stavby přihlášené do této nejprestižnější soutěže zasedal poprvé v historii také zástupce České republiky.
Cena Evropské unie za současnou architekturu a zvláštní cena pro začínající architekty jsou Nadací Mies van der Rohe a Evropskou komisí udělovány každé dva roky. Smyslem ceny a celé soutěže je ukázat tvůrčí potenciál, podpořit inovativní řešení a upozornit veřejnost na to, jak významnou roli hraje moderní architektura ve společnosti a jak ovlivňuje kvalitu života v evropském prostředí.
Z 340 nominovaných špičkových evropských realizací, které navrhli nezávislí experti specializující se na současnou architekturu, ale také profesní instituce a další vyzvané organizace ze všech států Evropské unie, vybrala sedmičlenná mezinárodní odborná porota minulý týden na svém zasedání pět staveb, které považuje za nejkvalitnější:
Organizátoři akce si vybrali poprvé v historii soutěže jako člena mezinárodní poroty také zástupce České republiky. Porotcem se stala Irena Fialová, přední česká teoretička architektury, publicistka, spoluzakladatelka nakladatelství Zlatý řez, která také přednáší na FA ČVUT. Předsedou poroty byl ředitel Francouzského centra architektury IFA, teoretik a kritik Francis Rambert, v porotě dále zasedali vítěz minulého ročníku ceny španělský architekt Luis M. Mansilla, ředitel Nizozemského centra architektury NAI Ole Bouman, ředitel Milánského trienále Fulvio Irace, vítěz Ceny pro začínající architekty 2007 Vasa J. Perović z Ljubljany, nejvýznamnější současná španělská architektka Carme Pinós z Barcelony a jako tajemník poroty ředitel Nadace Miese van der Rohe Lluís Hortet.
Podle sdělení Ireny Fialové bylo posouzení a výběr těch nelepších staveb z více než tří stovek skvělých projektů velmi náročné. „Vybrat pět finalistů nebylo vůbec jednoduché, kvalita evropské architektury je dnes velmi vysoká a vyrovnaná. Oproti předchozím ročníkům soutěže porota nakonec vyřadila řadu staveb od slavných architektů a vybrala mezi pět finalistů mimořádné stavby, které možná nebudou veřejnosti na první pohled srozumitelné, ale zásadním způsobem zlepšují kvalitu života lidí“ říká Irena Fialová. „Ve dvou případech se jedná o solitérní objekty a ve třech o urbanisticko-architektonické úkoly řešící složité úkoly či problematická místa v městském prostředí. Jde o posun od architektury jako splněného přání soukromého klienta směrem k architektuře, která pečuje o společnost. Po období rychlého rozvoje technologických možností a materiálů, kdy bylo v různých soutěžích jejich inovativní užití oceňováno, se tedy vracíme k podstatě architektury, k tvorbě veřejného prostoru a zásadní otázce, jak může architektura přispět lepšímu životu lidí.“
Porotkyni také překvapila účast mladých architektů. Téměř čtvrtina nominovaných projektů pocházela z ateliérů, v nichž nepracují architekti starší čtyřiceti let. Rovněž byla příjemně překvapena produkcí nových členských států Evropské unie – Estonska, Litevska, Lotyšska, Chorvatska a Slovinska, které si udržuje na poli architektury již po mnoho let vysokou úroveň. „Sledovat evropskou ale především českou architekturu v zrcadle diskutujících porotců pocházejících z různých kulturních prostředí bylo velmi přínosné. Zatímco nizozemský porotce upřednostňoval silný koncept a racionalitu staveb, porotci z mediteránní oblasti oceňovali více harmonii a krásu staveb. Společně s francouzským porotcem jsem cítila, že se na této severojižní hodnotové stupnici pohybujeme někde uprostřed, toužíme jak po racionalitě, tak i kráse stavby,“ dodává Irena Fialová.
České realizace se sice do první pětice nejlepších staveb nedostaly, ale snad mají ještě šanci. Porota totiž vždy vybírá dalších 35 významných tvůrčích počinů, které jsou společně s finalisty představovány na putovní výstavě po významných evropských městech a v katalogu Ceny. Seznam těch letošních bude zveřejněn po dalším kole poroty, které proběhne koncem dubna. Porota si při něm vyslechne přednášky všech finalistů, pět vybraných staveb společně navštíví a teprve poté zveřejní vítěze Ceny Evropské unie za současnou architekturu za rok 2009. Česká republika se soutěže zúčastňuje pravidelně od roku 1997 a do katalogů i na výstavy předchozích ročníků se dosud dostalo pět českých realizací. Snad bude mít to štěstí i některá z osmi nominovaných staveb na Mies van der Rohe Award 2009, mezi něž patří:
Cena Evropské unie za současnou architekturu a zvláštní cena pro začínající architekty jsou Nadací Mies van der Rohe a Evropskou komisí udělovány každé dva roky. Smyslem ceny a celé soutěže je ukázat tvůrčí potenciál, podpořit inovativní řešení a upozornit veřejnost na to, jak významnou roli hraje moderní architektura ve společnosti a jak ovlivňuje kvalitu života v evropském prostředí.
Z 340 nominovaných špičkových evropských realizací, které navrhli nezávislí experti specializující se na současnou architekturu, ale také profesní instituce a další vyzvané organizace ze všech států Evropské unie, vybrala sedmičlenná mezinárodní odborná porota minulý týden na svém zasedání pět staveb, které považuje za nejkvalitnější:
 |
| Multimodal Center – Nice Tramway, Nice, Franice (autoři: Atelier Marc Barani) |
 |
| Zenith Music Hall, Strasbourg, Francie (autoři: Massimiliano and Doriana Fuksas) |
 |
| University Luigi Bocconi, Milán, Itálie (autoři: Grafton Architects) |
 |
| The Norwegian Opera & Ballet, Oslo, Norsko (autoři: Snøhetta) |
 |
| Library, Senior Citizens’ Centre and City Block Core Zone, Sant Antoni’s District, Barcelona, Španělsko (autoři: RCR Aranda Pigem Vilalta Arquitectes) |
Organizátoři akce si vybrali poprvé v historii soutěže jako člena mezinárodní poroty také zástupce České republiky. Porotcem se stala Irena Fialová, přední česká teoretička architektury, publicistka, spoluzakladatelka nakladatelství Zlatý řez, která také přednáší na FA ČVUT. Předsedou poroty byl ředitel Francouzského centra architektury IFA, teoretik a kritik Francis Rambert, v porotě dále zasedali vítěz minulého ročníku ceny španělský architekt Luis M. Mansilla, ředitel Nizozemského centra architektury NAI Ole Bouman, ředitel Milánského trienále Fulvio Irace, vítěz Ceny pro začínající architekty 2007 Vasa J. Perović z Ljubljany, nejvýznamnější současná španělská architektka Carme Pinós z Barcelony a jako tajemník poroty ředitel Nadace Miese van der Rohe Lluís Hortet.
Podle sdělení Ireny Fialové bylo posouzení a výběr těch nelepších staveb z více než tří stovek skvělých projektů velmi náročné. „Vybrat pět finalistů nebylo vůbec jednoduché, kvalita evropské architektury je dnes velmi vysoká a vyrovnaná. Oproti předchozím ročníkům soutěže porota nakonec vyřadila řadu staveb od slavných architektů a vybrala mezi pět finalistů mimořádné stavby, které možná nebudou veřejnosti na první pohled srozumitelné, ale zásadním způsobem zlepšují kvalitu života lidí“ říká Irena Fialová. „Ve dvou případech se jedná o solitérní objekty a ve třech o urbanisticko-architektonické úkoly řešící složité úkoly či problematická místa v městském prostředí. Jde o posun od architektury jako splněného přání soukromého klienta směrem k architektuře, která pečuje o společnost. Po období rychlého rozvoje technologických možností a materiálů, kdy bylo v různých soutěžích jejich inovativní užití oceňováno, se tedy vracíme k podstatě architektury, k tvorbě veřejného prostoru a zásadní otázce, jak může architektura přispět lepšímu životu lidí.“
Porotkyni také překvapila účast mladých architektů. Téměř čtvrtina nominovaných projektů pocházela z ateliérů, v nichž nepracují architekti starší čtyřiceti let. Rovněž byla příjemně překvapena produkcí nových členských států Evropské unie – Estonska, Litevska, Lotyšska, Chorvatska a Slovinska, které si udržuje na poli architektury již po mnoho let vysokou úroveň. „Sledovat evropskou ale především českou architekturu v zrcadle diskutujících porotců pocházejících z různých kulturních prostředí bylo velmi přínosné. Zatímco nizozemský porotce upřednostňoval silný koncept a racionalitu staveb, porotci z mediteránní oblasti oceňovali více harmonii a krásu staveb. Společně s francouzským porotcem jsem cítila, že se na této severojižní hodnotové stupnici pohybujeme někde uprostřed, toužíme jak po racionalitě, tak i kráse stavby,“ dodává Irena Fialová.
České realizace se sice do první pětice nejlepších staveb nedostaly, ale snad mají ještě šanci. Porota totiž vždy vybírá dalších 35 významných tvůrčích počinů, které jsou společně s finalisty představovány na putovní výstavě po významných evropských městech a v katalogu Ceny. Seznam těch letošních bude zveřejněn po dalším kole poroty, které proběhne koncem dubna. Porota si při něm vyslechne přednášky všech finalistů, pět vybraných staveb společně navštíví a teprve poté zveřejní vítěze Ceny Evropské unie za současnou architekturu za rok 2009. Česká republika se soutěže zúčastňuje pravidelně od roku 1997 a do katalogů i na výstavy předchozích ročníků se dosud dostalo pět českých realizací. Snad bude mít to štěstí i některá z osmi nominovaných staveb na Mies van der Rohe Award 2009, mezi něž patří:
- Fakulta informačních technologií VUT v Brně - autor: Architektonická kancelář Burian – Křivinka
- Hotel Metropol - autor: Chalupa architekti / dum architekti
- Hráň u Slavonic - autor: e-M.R.A.K. – Martin Rajniš architektonická kancelář
- Dox – Centrum současného umění - autor: Ivan Kroupa Architekti
- Nové ústředí ČSOB - autor: AP Atelier – Josef Pleskot
- Rodinný dům v Černošicích - autor: Ksa
- Rezidenční komplex Na Krutci - autor: Kuba & Pilař Architekti, DRNH
- Centrum ekologických aktivit Sluňákov - autor: Projektil Architekti.
Definitivní výsledky soutěže by měly být vyhlášeny v květnu letošního roku, v září pak proběhne v Barceloně vernisáž putovní výstavy.
Markéta Pražanová
tisková mluvčí České komory architektů
tisková mluvčí České komory architektů
> www.miesarch.com
0 comments
add comment
