Obnova náměstí Smiřických v Kostelci nad Černými lesy - výsledky soutěže

Publisher
Tisková zpráva
04.07.2013 12:00
Martin Jančok
Jitka Pucandlová
Jan Kadlas

1. cena : Návrh č. 4

autoři : Ing.arch. Martin Jančok, Ivana Čobejová, Msc.arch. Michal Janák, Michal Kontšek, Ing. Michal Marcinov


Náměstí Smiřických není náměstím. Je parkem. Představuje tržiště, kolektivní prostor kontradikce. Je nesourodou sbírkou historických fragmentů. Barokní kostel, nekoncepční výsadba, pomníky odkazující na různá období, nefunkční kašna. Náměstí Smiřických je ostrov, odtržený a izolovaný dopravou od parteru ulice, která na něj nedosáhne. Náměstí tak nikdy nebude fungovat ve své původní prostorové koncepci, která byla šitá na míru dynamice života středověkého města. Všechny tyto vrstvy ale zůstávají mementem, geniem loci. Ostrov je krajina, se svou historií, topografií a osídlením.

Čtverce
Do území vstupujeme koncepcí, nikoli funkcí. Dáváme mu formu. Našim nástrojem budiž plocha a krajina. Forma a kontext. Dva čtverce, které do prostoru Náměstí Smiřických vnášejí řád. Ten menší vymezuje potřebnou shromažďovací plochu před kostelem a ukotvuje repliku morového sloupu. Větší ze sourozenců vytváří mělkou vodní plochu, zrcadlo, které lze vypustit a jeho bazén využít jako velkorysé shromaždiště. Charakter prostoru tak lze změnit jediným úkonem. Z trhu se stává jezero, z náměstí park. Dvě spřízněné betonové plochy sdílejí společný modul 14x14 polí, každá v jiné velikosti. Menší čtverec propojuje z jihu s jeho okolím schodiště. Větší čtverec je z jižní strany přístupný rampou.

Park
Zbytek území ponecháváme přírodě, zasahujeme do něj jen minimálně, podporujeme prostor parku. Jeho charakter není nový. Kromě parkové plochy zůstává také shromažďovacím místem. Plocha a prostor. Světlo a stín. Architektura a krajina. V konverzaci, ne trapném tichu.
Materiál ze zhutněného drceného kameniva – mlatu, ovládá prostor náměstí. Svojí přítomností bourá původní hranice a umožňuje demokratický pohyb centrem Kostelce. Původní trasy zůstávají čitelné v liniích pozůstalých obrub chodníků. Mlat kopíruje původní terén, zejména v části parku za kostelem vytváří možnost rychle i pomalu prožívat zvlnění povrchu. Racionálně reaguje na otázku údržby a uživatelnosti v celé své ploše.
Stávající stav vegetace demonstruje poměrně necitlivý průběh výsadby v minulosti. Rozpad jasné koncepce podporují také sadové úpravy bezprostředního okolí pomníků a výsadba jehličnanů. Kulovité javory nejsou v dobrém stavu a z důvodu častého omlazování jeví četná poranění.
Lipový háj ve východní části nabízí jednu z odpovědí na otázku jak s vegetací naložit. Na celé ploše náměstí podporujeme charakter stávajícího parku. Ten v konfrontaci se dvěma čtverci a architekturou kostela mírně ustupuje do pozadí. Stává se důstojným sekundantem prosluněných bratrů. Návštěvníky pobízí ke hře a oddechu pod střechou svých košatých korun.
K odstraňování vegetace dochází zejména na plochách vepsaných do čtverců a v místech s vynucenou modelací terénu. Dochází tak k žádoucímu očišťování nánosů keřů v okolí památníků. Naopak ve východní části přítomnost keřů není v rozporu s funkcí prostoru parku.
Zahušťování probíhá na západní i východní straně náměstí. Druhově se počítá s přírůstkem stávajících lip, výhledově přibudou také lípy stříbrné (Tilia tomentosa), platan (Platan acerifolia), javor mléčný (Acer Platanoides) a dub zimní (Quercus petraea).
Při ústí ulice Kutnohorské navrhujeme doplnění chybějícího nároží polyfunkčním objektem zahrnujícím veřejné toalety.



2. cena : Návrh č. 24 


autoři : Ing.arch. Marie Janíčková, Ing.arch. Jitka Pucandlová, Ing.arch. Jan Kadlas



Kostelecké náměstí je jednoznačně definováno budovou kostela Sv. Andělů strážných, který plochu náměstí rozděluje na dvě části. Věž kostela je významným orientačním i pohledovým bodem. Za velmi důležité proto považujeme průhledy z příjezdových cest, zejména pak pohled z ulice Pražská, na který je kostel orientován. Náměstí je vizitkou města, jeho obrazem, který by měl být zapamatovatelný.
Rozloha náměstí je pro 3500 tisícové město poměrně velká. V minulosti plochu náměstí protínala SJ  ulice (navazující na dnešní Kutnohorskou) s domem a rozdělovala ho na dvě poloviny. Náměstí vnímáme jako venkovské až maloměstské a navrhujeme jeho úpravy tak, abychom tento charakter podpořili. Domníváme se, že plocha náměstí musí mít adekvátní měřítko k městu i dnes a proto navrhujeme podpořit jeho diferenciaci na dvě části “za kostelem - zadní” a “před kostelem – přední”. Zadní část náměstí která má v současnosti podobu husté čtyřřadé lipové aleje, hodnotíme jako čitelnou, možná příliš stinnou. Navrhujeme proto vykácet, či prořezat některé dřeviny a podpořit tak jednotný charakter aleje (například odstranit při ulici Českobrodská kulovité javory mléče v promenádě a nahradit je lípou srdčitou, blíže v odstavci sadové úpravy).
Přední část je naprosto neartikulovanou plochou bez jasného programu. Svou rozdrobeností a nejasností nenabízí ani úctyhodný prostor před průčelím kostela, ani možnost využít tuto plochu pro konání kulturních akcí. Místní se v ní necítí bezpečně, zvláště pak po setmění. Velké množství stálezelených kultivarů jehličnatých dřevin způsobuje nepřehlednost a vytváří vizuální bariéru. Vyčištění této plochy považujeme za klíčové a nutné. Věž kostela není při příjezdu z ulice Pražská při olistění stromů takřka vidět, parter severní a jižní strany náměstí je nepropojený. Část lipového stromořadí u autobusové zastávky je místními aktivně využívána při čekání na autobus, proto navrhujeme část lipové promenády zachovat.

Doplnění struktury
Roh ulice Kutnohorská a náměstí není definován. Nachází se zde nízký objekt herny. Narhujeme doplnit strukturu nárožním domem, který by dourčil jižní hranici náměstí a pohledový rámec při příjezdu na náměstí.

Řešení dopravy - parkování
Domníváme se, že náměstí je prostor zejména pro lidi. Ulice při jižní straně (Pražská – Českobrodká) svou linearitou vybízí k rychlé jízdě a tvoří pohybovou bariéru mezi centrálním prostorem před kostelem a pláckem před školou, který navíc slouží jako parkoviště. Navrhujeme proto zvýšit celý úsek silnice a zmenšit rozdíl mezi pásem pro auta a chodníkem, na jeho koncích navrhujeme opatřit tento úsek retardéry. Myslíme si, že je nutné potpořit pěší pohyb mezi živým parterem s obchody a školou v jihozápadní části náměstí a centrální plochou, kde se konají trhy, kulturní akce a další společné aktivity místních. Součástí zpomaleného úseku jsou i autobusové zastávky, které by bezpečnější  provoz v jejich těsné blízkosti potřebovaly. Hlavní silnici Kutnohorská – Českobrodská, kterou v současné době projíždí tranzitní doprava nezpomalujeme, domníváme se, že vzhledem k nutnosti aut odbočit do náměstí, v tomto úseku tolik nezrychlí.
Zachováváme jednu řadu šikmého parkování před školou a navrhujeme, aby všechna parkovací místa přímo v ploše náměstí byla opatřena parkovacími hodinami, a zadarmo byla na půl hodiny, stejně, ajko je tomu v současnosti. Pro delší parkování navrhujeme parkovací plochu na parcele 235/6, která patří městu. V současnosti tomuto účelu již slouží, její kapacity nejsou však využity.

Povrchy
Průčelí kostela vnímáme jako významnou součást obrazu města. Navrhujeme proto před kostel mělkou vodní plochu, která by vytvářela příjemnější klima v místě zastávky autobusu a odrážela kostelní věž na hladině a tím zdůraznila její dominantní úlohu. Tuto plochu situujeme na osu kostel-ulice Pražská.
Hranu teréního rozdílu mezi jižní ulicí náměstí a prostorem před kostelem řešíme jako schody, které mají sloužit nejen k propojení po celé délce, ale i jako pobytové, jsou hledištěm celé centrální plochy.
Povrch před kostelem je tvořen režnou kamenou dlažbou (oblázky zalité v betonové kaši). Domníváme se, že drobné měřítko oblázků podpoří monumentalitu kostela.
Povrch zadní části náměstí, tedy lipové aleje navrhujeme jednotný, v mlatové úpravě. Pohyb parkem bude možný všemi směry a původní směr aleje, k zádům kostela nebude popřen, jako je tomu dnes. Úpravou povrchu bude zároveň podpořena diferenciace obou částí.
Přední a zadní část oddělujeme nízkou zídkou, za kterou se nachází “skulpturální hra”, objekt pro děti i dospělé, přistíněný stávajícími lipami a červenolistým javorem.

Mobiliář / osvětlení
Do čela náměstí navrhujeme řadu laviček, pro pohled do centrální plochy ke kostelu. Lavičky jsou doplněny nižšími lampami, které pokračují po obvodu severní strany. Zbytek přední části náměstí navrhujeme podsvítit světly v dlažbě, která by nepřekážela při pořádání kulturních akcí, například stavění cirkusu.
Pevným mobiliářem jsou pobytové betonové schody, opatřené místy dřevěnými sedáky na hraně mezi autobusovou zastávkou a centrálním prostorem, které mají v podstupnici zapuštěna světla. Pevná lavice je i zídka oddělující přední a zadní část, orientována je do prostoru se skulpturální hrou a zídky po celé jižní straně náměstí, mezi chodníky a parkingem. Okolo vodní plochy je po celém obvodu podsvícená nízká zídka, kterou je možné také využívat k sezení. Vodní plocha je v celé ploše osvětlená pod hladinou. Celý kostel navrhujeme nasvětlit po jeho obvodu tak, aby jeho dominantní role v náměstí nekončila se zavírací dobou okolních obchodů. Spodní světla navrhujeme umístit k morovému sloupu a solitérní lípě před kostelem.
Volné lavičky od firmy mm cité navrhujeme umístit do lipové aleje, pohledovým směrem ke kostelu. Tento parkový prostor navrhujeme doplnit o dvě řady nízkých sloupkovitých lamp, které by zvýraznily směřování aleje ke kostelu. Trasu dnešní cesty severně kolem kostela navrhujeme doplnit nižšími lampami a lavičkami..  
Po jižní straně náměstí navrhujeme vyšší lampy, které by osvětlili silnici a zastávky autobusů. Před školou pak doplňujeme lampy pro osvětlení parkovací plochy.

Pomníky
Mariánský sloup navrhujeme přemístit do centrální plochy tak, aby byl vidět při ústí ulic Prokopova, Pražská a Kutnohorská a doplnil svou vertikalitou věž kostela. Jeho původní umístění před kostelem, které se uplatňovalo na ose pohledu z ulice Pražská nezachováváme ze dvou důvodů. Prvním je, že nika průčelí kostela, do které se promítal a socha vrcholu sloupu, obsahuje v současnosti jinou sochu. Druhým je, že kostel byl od té doby dostavěn o věž a vertikální prvek sloupu by jí zbytečně konkuroval.
Ostatní stávající pomníky navrhujeme přemístit, či zaměnit za nové, v ploše lépe lokované.  Město by pro jejich návrh a realizaci mohlo vypsat soutěž.

Sadové úpravy
V projektu navrhujeme četné sadové úpravy. V centrální ploše náměstí kácíme většinu dřevin z důvodu vizuálního propojení jižní a severní části náměstí a uvolnění centrální plochy před kostelem.
Obvodové stromořadí Javorů (Acer platanoides) navrhujeme v celé ploše náměstí odstranit. Domníváme se, že měřítko dřevin není pro Kostelecké náměstí vhodné a jejich zdravotní stav není dobrý, stromy byly patrně v minulosti mnohokrát zmlazovány. V jihovýchodní části náměstí, při ulici Českobrodská, navrhujeme nahradit javory lípou srdčitou (Tilia cordata). Zbytek čtyřřadé aleje navrhujeme prořezat, ve vnitřní části odstranit několik stromů a zlepšit tak světelné podmínky pro ostatní alejové stromy.
V severní části náměstí navrhujeme výsadbu nového stromořadí okrasných jabloní (Malus x hybrida) domácí odrůdy, které by přistínilo jižní fasády domů. Jabloně jsou dobře odolné proti přísušce a volbou domácího druhu by podpořili atmosféru náměstí maloměsta. Jejich drobné plody na podzim neopadávají a vytváří v zimně barevný konrast s borkou.
Před základní školou za zastávkou navrhujeme nové výsadby jerlínu japonského (Sophora japonica), jejichž koruny mají jemnou texturu, jsou zajímavé květem a podzimním zabarvením. Doplněné mobiliářem vytvoří adekvátní záda autobusové zastávce a hranu centrální plochy.
Za zídku do dětské zóny doplňujeme skupinu břízy papírové (Betula papyrifera), která bude kontrastovat s červenolistým javorem mléčem i s mlatovým povrchem.
Uvědomujeme si, že některé navrhované zásahy do stávajícího stavu jsou radikální, ale domníváme se, že takové rozhodnutí je nutné. Vize jasného obrazu náměstí, je jejich důvodem.



2. cena : Návrh č. 2


autoři : Ing.arch. Martin Hájek, Ing.arch. Václav Hájek, Ing.arch. Petr Horský

Koncept
Náměstí Smiřických chápeme jako historické, obchodní a kulturní centrum Kostelce nad Černými lesy, na kterém se setkává mnoho různých funkcí. Řešené území je rozděleno na dva funkční prostory: rušnější dlážděnou západní plochu náměstí a klidnou východní část s parkovou úpravou. Západní část by měla nově sloužit jako prostor k setkávání a pořádání trhů nebo jiných kulturních akcí. Naopak východní část náměstí bude sloužit spíše jako rekreační a pobytový park, tedy podobně jak je tomu nyní.

Urbanisticko – architektonické řešení
Cílem návrhu je vytvoření příjemného městského prostoru využívajícího stávající hodnotné prvky v řešeném území a urbanistické posílení nynějšího stavu. Navrhovaná revitalizace se proto zabývá nejnutnějšími zásahy vyvolanými úpravou komunikací a změnou funkcí některých částí prostoru, které dosud nejsou v dostatečné míře využívány.

Hlavní kritéria návrhu:
-    vztah prostoru náměstí a parku
-    komunikační vztahy a zpřístupnění prostoru
-    zapojení dosud nevyužívaných míst do funkce celého prostoru
-    vytvoření prostoru pro nové funkce zvyšující potenciál území
-    přehlednost území
-    obnovení historické podoby prostoru

Jedním z řešených problémů je poměrně hustý automobilový provoz podél jižní strany náměstí a zejména velká frekvence příměstských autobusových linek, z nichž některé se na náměstí otáčejí. Tuto situaci řešíme novou komunikací v jihozápadní části území, která je určená výhradně pro autobusy a jež umožňuje otáčení bez nutnosti objíždět celé náměstí. Autobusové zastávky jsou ponechány přibližně na svém stávajícím místě, tedy v centru dění. Jižní zastávka je umístěna v rámci komunikace pro autobusy. Zastávky jsou navrženy pro dva běžné autobusy nebo jeden dlouhý kloubový. Komunikace podél severní a západní strany náměstí tak může být řešena jako jednosměrná zklidněná a ve stejné výškové úrovni s plochou náměstí, čímž bude opticky tvořit pokračování prostoru. Jihozápadní část řešeného prostoru je v současné době celá využita pro parkování. Chybí zde dostatečný rozptylový prostor před vstupem do základní školy a hrozí tak střet chodců s projíždějícími automobily. Naším záměrem je vrátit zpět tuto cenou plochu chodcům a vytvořit přirozený shromažďovací prostor před obchody. Parkovací stání jsou nově rozložena po celém obvodu náměstí. Podél západní strany jsou umístěna stání pro návštěvníky restaurací a musea. Oproti současnému stavu je počet parkovacích stání mírně redukován ve prospěch ploch určených chodcům. S výhodou lze však využít parkování ve dvoře statku v dostupné vzdálenosti, kde je k tomuto účelu vybudované parkoviště. Proluku narušující uliční čáru na nároží při jižní straně náměstí navrhujeme doplnit novou zástavbou. Novostavba volně navazuje na půdorysnou stopu zaniklého domu. Její patro zároveň předstupuje před uliční frontu domů v Kutnohorské ulici a tím uzavírá průhled. Parter předstupující části je však ponechán volný, proto budova nikterak neomezuje průchod na náměstí.
Chodník podél západní strany náměstí je rozšířen, tak aby umožnil plynulý pohyb chodců a umístění zahrádek restaurací, které jsou zachovány, avšak je odstraněno jejich rušivé ohrazení. Jejich plocha je tvořena jen nízkou dřevěnou terasou. V západní části náměstí navrhujeme odstranění stávající nevhodné a nesourodé zeleně a zadláždění vzniklé plochy, čímž dojde k navrácení funkce náměstí jako hlavního městotvorného prvku. Celému náměstí bude tak opět dominovat barokní kostel. Rozhodli jsme se však neobnovovat barokní mariánský sloup, který původně vertikálně doplňoval průčelí kostela. Tato kompozice byla již nevratně pozměněna výstavbou neobarokní kostelní věže. Funkci vertikálního prvku později částečně přebral secesní pomník padlým v první světové válce, který ponecháváme v jeho současné poloze. Jsme přesvědčeni, že umístění repliky mariánského sloupu nedokáže nahradit historickou hodnotu původní památky a z urbanistického hlediska není ani nezbytné. Vynaložené prostředky by tak bylo možné využít jiným způsobem. Navrhujeme však umístit do dlažby na místo kde sloup stál bronzovou desku upomínající na tuto významné sochařské dílo. Dochované sochy ze sloupu by se však měly do Kostelce vrátit. Návrh je umisťuje podél severní strany kostela. Severozápadní část náměstí je doplněna o žulovou kašnu, která v letních dnech může sloužit k osvěžení a napomáhat vytvoření příjemného mikroklima. V parkové části před městským úřadem je pak počítáno s menším atypickým dětským hřištěm. Jeho členitý povrch bude tvořen pryžovým granulátem.

Zeleň
V navrženém řešení jsme se snažili o citlivé začlenění stávající hodnotné zeleně a otevření západní části náměstí. Návrh zachovává většinu vzrostlých stromů, jejichž funkce je zde nejen estetická, ale také ekologická a rekreační. Odstraněny byly pouze neperspektivní dřeviny a rušivé prvky zeleně v prostoru náměstí. Stávající alej podél jižní strany náměstí zakrývá pohled na kostel a odděluje plochu v jihozápadní části prostoru. Je však tvořena hodnotnými vzrostlými stromy, které tvoří částečnou hlukovou bariéru od rušné komunikace a je hojně využívána chodci. Zároveň ji také chápeme jako historický prvek. Toto členění je natolik vžité, že jsme se rozhodli jej zachovat. V jihozápadním úseku doplňujeme stromořadí i podél druhé strany komunikace, které cloní prostor před školou. Po obvodu náměstí je pak doplněno nové stromořadí z nižších dřevin, které nezakrývají pohledově exponované fasády historických domů. Ve východní parkové části náměstí jsou návrh počítá s odstraněním dřevin ve špatném stavu, obnovením průhledů a celkovou rekultivací zeleně. Hustota zeleně se nově směrem k západu snižovat a vytváří tak plynulý přechod mezi dlážděnou plochou a parkem. V návrhu vycházíme ze stávající druhové skladby. Dřeviny budou tvořeny především lípami a javory doplněnými štědřenci. Nové stromořadí podél náměstí bude tvořeno akáty. V prostoru náměstí je ponechán jeden solitérní smrk, který lze využít jako vánoční strom bez nutnosti každoročního káceni.

Povrchy a materiály
Architektonické řešení povrchů vychází z původní historické stopy a snahou je v maximální míře zachovat dochovanou dlažbu. Nová dlažba koresponduje s historickým prostředím a podtrhuje identitu místa. Dlažba náměstí je navržena z žulových kostek. Ústředním motivem zadlážděné plochy je obnovená mozaika před vchodem do kostela, která je doplněna o nové vzory, které vytvářejí dojem rozvinutého koberce před průčelím chrámu. Přilehlé komunikace jsou navrženy rovněž z žulových kostek skládaných do vějířové vazby, čímž se prostor opticky scelí. Jako materiál chodníků je navržena šedá žulová mozaika ve dvou odstínech. Stávající dlažba se bude podle možností prolínat s novou zádlažbou, nebo bude použita jako materiál na zadláždění v jiných místech. Travnaté plochy v parkové části protínají dvě hlavní křížící se cesty. S ohledem na charakter místa navrhujeme v tomto prostoru mlatový povrch cest.

Mobiliář
V řešeném území je v současné době nesourodý, esteticky a funkčně nevyhovující mobiliář, který místy i zcela chybí. Cílem je tedy stávající prvky nahradit novým mobiliářem s jednotným výrazem. Dřevěné lavičky s ocelovou konstrukcí jsou doplněny také do okrajových částí, kde nyní chybí, čímž se zvýší atraktivita těchto míst. Na náměstí jsou lavičky rozmístěny volně po ploše, aby na nich bylo možné odpočívat, pozorovat náměstí a sledovat dění v celém prostoru. Podél hlavních tras chodců jsou kromě laviček umístěny i odpadkové koše a lampy veřejného osvětlení. Pro osvětlení jsou zvoleny dvě velikosti stožárů. Podél hlavní komunikace jsou stožáry větší výšky. Samotné náměstí a okolní ulice jsou osvětleny nižšími parkovými svítidly. Prvky mobiliáře jsou navrženy jako ocelové s šedým matným metalickým nátěrem. Na náměstí se v současné době nacházejí také tři samostatně stojící pomníky. Namísto nich navrhujeme jeden nový žulový pomník s druhotně osazenými kovovými deskami, který je situován do prostoru parku. Autobusové zastávky jsou vybaveny přístřešky, z nichž severní je doplněn o veřejné WC přístupné z prostoru náměstí.

Zhodnocení přínosu
Navrhovanými zásahy bude z náměstí Smiřických vytvořen plnohodnotný městský prostor, jenž nabídne dostatek míst pro odpočinek, zábavu ale i pro různé kulturní a společenské aktivity, které se zde pravidelně konají a tím se i posílí jeho význam ve struktuře města. Snahou bylo zejména vytvořit přehledný a účelný prostor. Věříme, že tvarová jednoduchost řešení vyjadřuje v kontextu historického prostředí úctu a pokoru. Doposud nevyužívaná místa by měla být aktivněji zapojena do funkce celého náměstí a tím se vytvoří základ pro vznik dobře fungujícího prostoru.




3.cena : Návrh č. 7 


autoři : Ing.arch. Zdeněk Holzel, Ing.arch. Jan Křivský

Náměstí Smiřických má velký potenciál – rozlohu, dochovanou uliční frontu, historické dominanty, vzrostlou zeleň.
Má také svá slabá místa – špatně organizovaný prostor, nekoncepčně řešenou zeleň zakrývající kostel, nedůstojný povrch hlavní části náměstí, dopravní zatížení Pražské, nekoncepčně vedenou cyklostezku.

Navrhujeme principy obnovy:
Otevření pohledu na kostel
Úprava dopravního řešení
Hierarchie prostorů
Úprava povrchů
Úprava zeleně
Navrácení Mariánského sloupu
Nová kašna
Jednotný mobiliář

Návrh
Za nejdůležitější krok považujeme sjednocení plochy náměstí a otevření pohledu na kostel v jeho ose.
Navrhujeme ulici Pražská v západní části náměstí odsunout směrem na jih blíže a rovnoběžně k domům. U vjezdu na náměstí vznikne šikana, která zpomalí dopravu a zároveň otevře pohled na kostel. Mírně tím zmenšíme rozptylový prostor před školou a to bohatě kompenzujeme scelením západní části náměstí a otevřením pohledu na kostel od ústí Pražské.
Náměstí navrhujeme jako sjednocenou dlážděnou plochu v prostoru před kostelem. Komunikace na západě a severu budou zklidněné – smíšený pohyb vozidel a chodců. Svým charakterem budou patřit k pochozí ploše náměstí.
Po obvodu náměstí navrhujeme zasadit v pravidelných rozestupech stromy. V létě přinesou chodcům a prostorům před obchody stín. Tam, kde to jde, navrhujeme rozšířit chodníky tak, aby stromy v nich byly dál od domů – nestínily jim.
Dlážděnou plochu navrhujeme i severně od kostela – mezi kostelem a obecním úřadem. Prostor před úřadem chceme otevřít a budovu úřadu víc vtáhnout na náměstí.
Prostor za kostelem ponecháme v parkové úpravě. Navrhujeme ho prosvětlit a upravit členění zelených a pochozích ploch. Má odlišný charakter, než plocha před kostelem – posezení pod stromy v klidu. Je možné sem umístit dětské hřiště.

Plácek před kostelem
Náměstí má velkou rozlohu. Pro obyvatele Kostelce je, kromě výjimečných událostí (poutě, cirkus, trhy apod.), obtížně využitelné. Proto navrhujeme do plochy náměstí vložit Plácek před kostelem. Tento prostor bude mít odlišnou dlažbu než zbylá plocha náměstí. Kostel jako by seděl na koberečku. Plácek oběhne celý kostel – vymezí mu vlastní prostor mezi parkem a plochou náměstí. Jeho hlavní část bude před kostelem. Z jihu a západu bude vymezený schodištěm – kvůli výškovým poměrům. Na schodišti mohou sedět lidé. Na Plácku navrhujeme umístit Mariánský sloup. Ze severu je Plácek vymezený stávajícími stromy a dále pohledově uzavřený Altánem. Od Plácku s Mariánským sloupem  si slibujeme to, že svým malým měřítkem bude lidem blízký, snadno identifikovatelný a bude sloužit jako místo schůzek – „ sejdeme se na Plácku“.

Altán
Severně od Plácku před kostelem umisťujeme Altán. Jedná se o otevřenou veřejnosti přístupnou stavbu usazenou v ploše náměstí. Nemá stěny, má střechu. Pomáhá vymezit Plácek před kostelem. Nabízí úkryt před deštěm, stín.
Jeho náplň bude záležet na vůli obyvatel Kostelce – mohou zde probíhat veřejná zasedání zastupitelstva, divadlo, výstavy, koncerty. Využívaný bude o trzích a poutích.

Fetterův dům
V budoucnu rozhodně dostavět. Pokud parcelu získá město, může dům na ní částečně plnit funkci infocentra, obsahovat veřejná WC a další aktivity sloužící návštěvníkům města.

Mariánský sloup
Navrhujeme navrátit na Plácek před kostelem. Otevření pohledu v ose kostela umožní obnovení promítnutí sochy do niky v průčelí kostela.

Kašna
Navrhujeme kašnu zhruba v místě bývalého rybníčka. Představujeme si ji jako monolit – kámen, s prohlubní – hladina. Přes hrany kašny voda přetéká po kameni. Vodou je zásobovaná z prvku samostatně stojícího vedle kašny.

Mobiliář
Mobiliář si představujeme jako jednotící prvek celého náměstí. Lampy, stojany na kola, sloupky, směrovníky, infotabule, přístřešky autobusové dopravy, lavičky, odpadkové koše, zábradlí a Altán – navrhujeme v jednotném vzhledu a materiálu –  prvky z ocelových pásů grafitové barvy. Bude se prolínat všemi částmi náměstí.
Pokud se ukáže, že individuální řešení některých prvků mobiliáře (např. lampy VO, mříže ke stromům) není možné, nebráníme se použití jednotných typových prvků.

Pomníky
V ploše náměstí jsou čtyři pomníky. V souvislosti s úpravami navrhujeme u některých úpravu jejich polohy. TGM, Štefánik, Beneš – do prostoru mezi kostelem a městským úřadem – na osu Altánu. Jan Hus, Jan Žižka – na stávajícím místě v parku.  Pomník obětem válek – do SZ rohu náměstí – na osu Altánu. Pomník osvobození sovětskou armádou – do JZ rohu ke škole.
Rozmístění je rovnoměrné v celé ploše náměstí. Žádný pomník nekonkuruje Mariánskému sloupu a není v ose pohledu na kostel.

Povrchy
Pražská – stávající hrubá kamenná dlažba. Pojížděné plochy zklidněné –kamenná dlažba menšího formátu než Pražská. Plocha náměstí, pochozí plochy – kamenná dlažba hladká – formáty 200/200, 200/300. Plácek před kostelem – kamenná dlažba nepojížděná – hladká, větší formáty.
Všechny dlažby navrhujeme v odstínu šedé – vytvoří klidné popředí pro domy, zeleň, mobiliář. Výjimka bude dlažba Plácku – tu navrhujeme výrazně tmavší oproti ostatním. Hmota kostela bude sedět na pevném podkladu. V ose pohledu na kostel navrhujeme pásy tmavé dlažby pro podpoření pohledu – směru kostela.

Zeleň
Navržené úpravy souvisí s celkovým řešením náměstí – otevření pohledu na kostel, scelení plochy před kostelem, nová zeleň po obvodu náměstí.
Z důvodu narovnání Pražské a otevření pohledu na kostel, navrhujeme odstranit lipovou alej v prostoru na západ od kostela. Alej nahradíme stromořadím podél Pražské.
Alej v prostoru na východ od kostela ponecháme ve stávající podobě s dosazením míst, kde stromy chybí. Dožívající stromy budou postupně nahrazovány novými.
Lipový háj za kostelem navrhujeme prosvětlit – ponechat hodnotné stromy, které budou mít více prostoru. Upravíme tvary travnatých ploch pod stromy – budou mí měkce tvarované okraje – i tím zvýrazníme odlišný charakter části náměstí před / za kostelem. Propojení parku za kostelem a dlážděnou plochou před ním bude i pomocí solitérních původních stromů, které zachováme v dlážděné ploše náměstí. Jsou to stromy v pásu severně od kostela.
Část náměstí před kostelem bude mít nové stromy po obvodu. U jižní hrany náměstí - podél Pražské umisťujeme stromy po obou jejích stranách.

Dopravní řešení
Dopravní řešení principielně zachováváme ve stávající podobě. Ulici Pražskou navrhujeme v západní části náměstí odsunout směrem na jih blíže a rovnoběžně k domům. U vjezdu na náměstí vznikne pozvolná šikana, která zpomalí dopravu.
Pražská a Kutnohorská zůstanou š. 7m mezi obrubníky. Vzhledem ke svému významu a dopravnímu zatížení zůstanou výškově členěné obrubníky. Ostatní komunikace – podél severní a západní hrany náměstí navrhujeme zklidněné – jako součást náměstí. Nebudou výškově oddělené od ostatní plochy náměstí. Obrubníky budou zapuštěné – budou vymezovat prostor pro auta, ale nebudou vytvářet bariéru.  Východní část náměstí (v současné době dlážděný trojúhelníkový prostor) u vstupu do zámku navrhujeme upravit. Vymezujeme větší plochu pro pěší - upravujeme poloměry tak, aby vznikl rozptylový prostor před vstupem do zámku. Veškeré vjezdy do dvorů zachováváme – v jejich poloze vynecháváme parkovací stání tak, aby vjezd byl možný.

Parkování
Jednou z výhod města je, že umožňuje bezproblémové – bezplatné parkování přímo ve svém centru. Stávající řešení - s parkováním ve dvoře zdarma / na náměstí zpoplatněné - funguje dobře, zachováváme ho.
Plochu dvora statku podrobně neřešíme. Je ke zvážení, zda celou plochu v budoucnu úsporněji nevyřešit – stejný počet parkovacích stání se vejde na výrazně menší plochu.
Parkování na ploše náměstí upravujeme. Zachováváme stávající počet cca 90ti parkovacích stání. Navrhujeme zrušit stávající prostor pro parkování v JZ rohu náměstí - před školou. Tento prostor vyhrazujeme chodcům a zásobování. Stání nahrazujeme podél západní strany náměstí – stání po obou stranách komunikace. Ukáže-li se v budoucnu, že stání na náměstí je málo, můžeme přidat podél jižní strany komunikace vedoucí u severní strany náměstí dalších cca 30 stání.

Cyklostezka
Je dle našeho názoru špatně prostorové i výškově posazená, na materiál dlažby nehledě. Ve finálním řešení ji navrhujeme úplně odstranit. Cyklisté mohou jezdit po zklidněné komunikaci podél severní hrany náměstí.
Předpokládáme, že obnova náměstí bude probíhat v etapách. Pokud v současné době není možné cyklostezku odstranit či přeřešit, je možné ji do návrhu integrovat a úpravu provést v budoucnu.

Autobusová doprava
Zastávky autobusů ponecháváme přibližně ve stejné poloze. Mají vazbu na školu – jejich umístění je zde správné. Navrhujeme jejich úpravu – prodloužení nástupních hran tak, aby mohly současně obsloužit 2 autobusy (dl. 15 a 19m) v každém směru. V souvislosti s úpravou Pražské ulice (napřímení komunikace), získáme pro zastávku směr Praha víc prostoru.

Kamiony
V rámci zadání nevidíme mnoho možností, jak zamezit zajíždění kamionů do dvora 161/1 přes prostor náměstí. Plánovaný obchvat Kostelce problematiku neřeší. Možný je vjezd do dvora ze  Svatbínské. To by muselo řešit organizační opatření provozovatele dvora.

Veřejná WC
V současné době je navrhujeme zřídit ve dvoře u parkoviště. Nebudou pohledově exponovaná a nákladná. Do budoucna případně v obnoveném Fetterově domě.

Tříděný odpad
Navrhujeme umístit v prostoru zeleně poblíž napojení ulice Lázeňská. Navrhujeme tradiční kontejnery (kvůli jednoduchosti s manipulací a ceně). Aby kontejnery nestály přímo v ploše parku, ohradíme je a hrazení poroste zelení.

0 comments
add comment

Related articles