Vyhlídková věž na hradě Orlík

Zájmové území se soustředilo do nejstarších partií hradu Orlíka u Humpolce v bezprostředním okolí původní hlídkové věže, která je součástí památkově chráněného hradního areálu zapsaného v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstř.č. 35556/3-3032.

Z hlediska architektonického řešení je novodobý záměr řešen ze dvou vřetenových schodišť propojených na předpokládané úrovni původního vstupu mezipodestou, dále hlavní vyhlídkové platformy umístěné těsně pod úrovní stávající koruny věže a tyčového opláštění naznačující původní objem tělesa hlásky. Cílem celkového výtvarného vyznění záměru byla jasná optická odlišitelnost/ identifikovatelnost od původních částí hradu, zároveň spojená se snahou o zachování původního, po generace známého, tvaru věže - návrh zůstává pouze v poloze jakéhosi naznačení.

Provozní řešení nástavby věže uvažovalo s umístěním nástupního schodiště v místě prvního hradního nádvoří nejstarší části hradu, konkrétně u paty jihozápadního rohu hlásky na kótě 648,990 m.n.m. Jednak zde bylo využito "hluché" místo nádvoří, které je spojeno s nižší návštěvností a tím pádem šlo předpokládat minimalizování kolize nástupu na věž vs. průchod návštěvníků do zbývajících částí areálu, jednak se jednalo o výhodnou polohu z hlediska prostorové kompozice záměru, neboť jde o pohledově nejméně exponovanou stranu objektu viditelnou pouze od města, tzn. směru, který je zalesněn. Nástupní schodiště, které bylo nutno vymístit mimo původní objem věže, se tak ocitlo "za rohem" a není rušivým prvkem v hlavních pohledových směrech - hlavního nádvoří a ze směru přístupové cesty od parkoviště. V místě předpokládané polohy původního vstupu na kótě +10,845 byla zřízena vykonzolovaná přestupní mezipodesta, která vede návštěvníka do nitra věže. Z této úrovně je pak dále možno pokračovat druhým točitým schodištěm směrem k vrcholu, anebo je možno shlédnout původní "interiér" hradní věže v plném dochovaném profilu. Hlavní vyhlídková plošina byla umístěna cca 1,7 m (kóta +19,815) pod nejvyšší dochovanou úroveň koruny hlásky. Záměrem bylo zachování stávajícího výškového vizuálu věže bez definování jakékoliv pravidelné linky ukončení a zároveň využití zachovaného zdiva jako přirozeného zábradlí s možností "osahat si" původní konstrukce.

Z konstrukčního hlediska je stavba řešena jako novodobá ocelová konstrukce. Založení exteriérového schodiště bylo provedeno na železobetonové patce 800x800x500 mm z betonu C16/20, na kterou byla následně umístěna ocelová středová nosná trubka o průměru 300/20 mm. Tato byla poté navíc ještě kotvena k tělesu věže dvojicí profilů průřezu 120x100 mm umístěnými ve tvaru půdorysného V pod jednotlivými mezipodestami schodiště. Na úrovni přestupní mezipodesty byla uvažována rámová svařovaná konstrukce z válcovaných profilů UPE a IPE 220, která propojila výstupní část schodiště s nástupem na druhou vertikální komunikaci. Druhé vřetenové schodiště, opět vynášené středovou trubkou průměru 300/20 mm, bylo založeno na monolitické železobetonové desce tl. 600 mm z betonu C30/37 skryté cca 1000mm pod nejnižším místem ozubu věže v rámci revize degradované hmoty stávajícího zdiva. Prokotvení nosného prvku schodiště k původní věži bylo v tomto případě uvažováno pouze na úrovni hlavní vyhlídkové platformy, respektive za pomoci rámové svařované konstrukce této úrovně, opět z profilů UPE a IPE 220.
Jednotlivé stupně schodišť byly dodány jako konzoly složené ze svařence pásové oceli a ocelových L profilů 45x45 mm. Finální nášlap/ stupnici pak tvoří protiskluzný pororošt s oky 32x32 mm, výšky 40 mm. Stejný materiál je použit i na přestupní mezipodestě a hlavní vyhlídkové plošině. Optické doplnění opláštění věže a zábradelní výplně tvoří pruty z pásové oceli 10/50mm doplněné o horizontální výztuhy z ocelových uzavřených profilů 100x60mm.

Materiálově je novodobá část vyrobena z konstrukční oceli S235 se základní povrchovou úpravou žárovým zinkováním. Vzhledem k tomu, že konstrukce byla uvažována jako svařovaná, bylo nutno montáž provádět po co možná největších výrobních celcích, aby se omezilo spojování na místě. Finální povrchová úprava byla provedena jako systémová soustava nátěrů v metalickém odstínu středně šedé - přesný odstín byl vybrán v kooperaci s NPÚ a OPP na základě předložených vzorků v rámci KD stavby.
Jako zdicí materiál místních dozdívek byl použit žulový nebo rulový kámen získaný prováděcí firmou z hradní deponie. Zdivo bylo zděno na MV s příměsí trasového vápna, které vyhovuje postupům stanoveným NPÚ.
Vzhledem k charakteru stavby a rozsahu založení na rostlé skále byly prováděny terénní úpravy minimálního rozsahu. Představují je především dorovnání objemu výkopu pro základovou patku dolního schodiště ve formě kamene prolévaného prostým betonem C12/15 do úrovně cca 300 mm po původním povrchem. Finální terénní úpravy pak byly řešeny v podobě kamenných rovnanin na sucho s lokálním zadrnováním travou, popř. vysypáním drobným kamenivem. Veškeré materiály v předpokládaném objemu cca 3 m³ byly získány v průběhu výkopových prací, popř. ze stávající materiálové deponie hradního areálu. Přesný postup byl schválen projektantem v rámci KD stavby tak, aby výsledné řešení v maximální možné míře respektovalo původní geomorfologii terénu.