Vila Chytilová

První velkou úlohu Školky - návrh kaple v norském Storsandu (1969) - Emil Přikryl ještě nezastihl. Při té druhé však zazářil. Šlo o návrh vily v Praze-Tróji pro jednu z nejsilnějších osobností nové vlny české kinematografie šedesátých let, režisérku Věru Chytilovou. Tvůrkyně nezapomenutelného filmu Panelstory z roku 1985 formulovala prý svou objednávku tak, že si nepřeje „ani chalupu, ani bunkr, ani trafostanici“. Narážela tak zřejmě na podobu odmítnutých návrhů své vily z rukou slavných pražských architektů šedesátých let. Projekty vily Věry Chytilové od žáků Školky SIAL, asi z přelomu let 1969-1970, se pohybovaly v pozoruhodném stylovém rozpětí, od mašinismu přes abstraktní geometrickou architekturu až po překvapivě časný postmodernismus Petra Vaďury, který se ve svém nákresu neváhal vrátit k čemusi podobnému Jurkovičově nebo Kotěrově secesi z počátku dvacátého století. Ale i projekty Zdeňka Zavřela a Emila Přikryla měly charakter výrazného stylového revivalu. V jejich jednoduchých, téměř krabicovitých objemech, prořezávaných pásovými okny, se probouzela k životu tradice meziválečného purismu a funkcionalismu. Na západě se už od poloviny šedesátých let tímto směrem ubírala skupina New York Five. Jednoduché geometrické tvary autentického purismu a funkcionalismu ji podněcovaly k úvahám o nejzákladnějších vlastnostech