The Aquarians
22 mostů ve Watertuinen
Autorský tým: Joan Almekinders, Radek Brunecký, Maurice Nio, Alexander Paschaloudis
Dalo by se snadno říci, že i navzdory DELTA Works [1] síla a moc vody v Nizozemí pouze vzrostla. Jenom změnila a přizpůsobila taktiku. Místo hrubé síly využívá veškerého svého šarmu a pomalu hledá cestu do oblastí daleko od polderů, do nejvyšších a nejsušších míst v zemi. Následujíce slogan "bydlení na vodě" (wonen aan het water) vtéká s největším potěšením a elegancí do nových residenčních oblastí a zdá se být nezastavitelnou. Toto je také případ Den Bosch, kde v nové rezidentní oblasti byly vodní kanály postaveny dřív než silnice.
Proto může být jen stěží překvapením, že krása a přitažlivost vodního živlu svedla i 22 mostů v Den Boschi. Stavební díla jako mosty a tunely vždy statečně odolávají účinkům gravitace a vodního tlaku. Co naplat, voda dorazila už i do Brabantu [2]. Tentokrát se jí nepostavila na odpor chrabrá statečnost, ale přelstila jí šarmantní spolupráce. Pokud je nemůžeme porazit….
Stejně jako Bambi poprvé spatřivší svůj obraz v odlesku hladiny jezera, září tyto mosty rozkoší, ohromené svojí schopností napodobit kapku vody.
Těchto 22 kapek, co jsme osázeli jako perly po mapě Watertuinen (Vodních zahrad), kompletně rozmočilo ocel a beton mostů. Zdánlivě tvrdé a tuhé materiály se pod mučivým tlakem povrchového napětí ohýbají a mění tvar do podoby slzy. Most je nejširší uprostřed, kde je ocelová konstrukce nejvyšší a tvar nejplnější. Je to místo, kde most přestává být mostem. Bod, kde i projíždějící auta začínají na vodu žárlit.
[1] jeden z největších světových protipovodňový projektů zahrnující před 10250 mílí protipovodňových hrází a přes 300 inženýrských objektů. Realizace byla zahájena v roce 1953 po katastrofických povodních, během kterých zahynulo 1835 lidí, 70 000 bylo donuceno k evakuaci, utonulo 10000 zvířat a zničeno 4500domů; (poznámka autora)
[2] provincie jižního Holandska; (poznámka autora)
V autorské zprávě se hovoří o kapkách, které rozmočí beton a ocel… Ve skutečnosti tomu bylo opravdu tak. Jednoduchému 3D počítačovému modelu mostu byly přiřazeny fyzikální vlastnosti kapalin a byla testována reakce mostu po interakci s dopadající kapkou vody. Výsledky byly inspirací pro finální návrh. Samotné zadání vyvolávalo od začátku úsměvy na tvářích. Na zákresových fotografiích byste marně hledali vodu. Úkolem bylo navrhnout 22 mostů přes vodní kanály, které měly být teprve uměle vykopány. Dnes už jsou vykopány a rozdělují "satelitní městečko" na periferii Den Bosh na 4 ostrovy.
Samotný proces výroby nebyl vůbec jednoduchý a ani levný. Přestože byl každý most rozkreslen do posledního 2D-detailu, byl v závěru rozhodující absolutně přesný 3D model. Aby se prověřila všechna úskalí, byl vyhotoven testovací segment mostu v měřítku 1:1 Všech 8 typů 22 mostů bylo několikrát vymodelováno v 3D a následně nesčetněkrát změněno, aby výsledek vyhověl všem limitům. Zejména limitům ohýbacího stroje, který se zdál na první pohled bez limitů (dokáže ohýbat všechny typy profilů i podle double-curved -definiční křivky s dvojím zakřivením). Ocel je povrchově upravena speciální technologií nátěru, který obsahuje dva pigmenty. Výsledkem je, že most částečně mění barvu v závislosti na úhlu dopadu světla.
Dovést celý projekt až k realizaci stálo hodně potu, ale pocit balancování na hranici technologických možností, který provázel celý projekt, byl nádherně vzrušující.
Dalo by se snadno říci, že i navzdory DELTA Works [1] síla a moc vody v Nizozemí pouze vzrostla. Jenom změnila a přizpůsobila taktiku. Místo hrubé síly využívá veškerého svého šarmu a pomalu hledá cestu do oblastí daleko od polderů, do nejvyšších a nejsušších míst v zemi. Následujíce slogan "bydlení na vodě" (wonen aan het water) vtéká s největším potěšením a elegancí do nových residenčních oblastí a zdá se být nezastavitelnou. Toto je také případ Den Bosch, kde v nové rezidentní oblasti byly vodní kanály postaveny dřív než silnice.
Proto může být jen stěží překvapením, že krása a přitažlivost vodního živlu svedla i 22 mostů v Den Boschi. Stavební díla jako mosty a tunely vždy statečně odolávají účinkům gravitace a vodního tlaku. Co naplat, voda dorazila už i do Brabantu [2]. Tentokrát se jí nepostavila na odpor chrabrá statečnost, ale přelstila jí šarmantní spolupráce. Pokud je nemůžeme porazit….
Stejně jako Bambi poprvé spatřivší svůj obraz v odlesku hladiny jezera, září tyto mosty rozkoší, ohromené svojí schopností napodobit kapku vody.
Těchto 22 kapek, co jsme osázeli jako perly po mapě Watertuinen (Vodních zahrad), kompletně rozmočilo ocel a beton mostů. Zdánlivě tvrdé a tuhé materiály se pod mučivým tlakem povrchového napětí ohýbají a mění tvar do podoby slzy. Most je nejširší uprostřed, kde je ocelová konstrukce nejvyšší a tvar nejplnější. Je to místo, kde most přestává být mostem. Bod, kde i projíždějící auta začínají na vodu žárlit.
autorská zpráva
[1] jeden z největších světových protipovodňový projektů zahrnující před 10250 mílí protipovodňových hrází a přes 300 inženýrských objektů. Realizace byla zahájena v roce 1953 po katastrofických povodních, během kterých zahynulo 1835 lidí, 70 000 bylo donuceno k evakuaci, utonulo 10000 zvířat a zničeno 4500domů; (poznámka autora)
[2] provincie jižního Holandska; (poznámka autora)
V autorské zprávě se hovoří o kapkách, které rozmočí beton a ocel… Ve skutečnosti tomu bylo opravdu tak. Jednoduchému 3D počítačovému modelu mostu byly přiřazeny fyzikální vlastnosti kapalin a byla testována reakce mostu po interakci s dopadající kapkou vody. Výsledky byly inspirací pro finální návrh. Samotné zadání vyvolávalo od začátku úsměvy na tvářích. Na zákresových fotografiích byste marně hledali vodu. Úkolem bylo navrhnout 22 mostů přes vodní kanály, které měly být teprve uměle vykopány. Dnes už jsou vykopány a rozdělují "satelitní městečko" na periferii Den Bosh na 4 ostrovy.
Samotný proces výroby nebyl vůbec jednoduchý a ani levný. Přestože byl každý most rozkreslen do posledního 2D-detailu, byl v závěru rozhodující absolutně přesný 3D model. Aby se prověřila všechna úskalí, byl vyhotoven testovací segment mostu v měřítku 1:1 Všech 8 typů 22 mostů bylo několikrát vymodelováno v 3D a následně nesčetněkrát změněno, aby výsledek vyhověl všem limitům. Zejména limitům ohýbacího stroje, který se zdál na první pohled bez limitů (dokáže ohýbat všechny typy profilů i podle double-curved -definiční křivky s dvojím zakřivením). Ocel je povrchově upravena speciální technologií nátěru, který obsahuje dva pigmenty. Výsledkem je, že most částečně mění barvu v závislosti na úhlu dopadu světla.
Dovést celý projekt až k realizaci stálo hodně potu, ale pocit balancování na hranici technologických možností, který provázel celý projekt, byl nádherně vzrušující.
Radek Brunecký
0 comments
add comment
