Rodinný dům na Točné

Čím déle se na tento dům koukám, tím více mám pocit, že se jedná skoro o prototyp rodinného domu pro běžnou rodinu. Malý pozemek, ale výtečně využitý, dům velikostně přesně takový, aby byl dostatečně prostorný, ale zároveň se neplýtvalo místem, až na detaily velmi praktický. Zahrada krásně upravená, velká opět tak akorát. K tomu řada chytrých řešení. Opravdu paráda.

Velmi kultivovaná a do detailu dotažená stavba. Prostory mají příjemné proporce a úměrnou
velikost. Jedna věc mi však přece jen vadí a to je situování schodiště v dispozici. Jeho poloha
vede k velice úspornému a kompaktnímu půdorysu, ovšem za cenu určitého provozního
nedostatku, za nějž považuji skutečnost, že veškerý vertikální provoz prochází přes obývací
pokoj, který tak postrádá potřebný klid. Dále by mne zajímalo, jak funguje výstup na střechu,
kdy se z polouzavřeného prostoru schodiště bez zakrytí musí stát zásobník (bunkr) na sníh.
Při těchto úvahách mi nezbývá než spoléhat na to, že informace z půdorysů a řezu jsou
korektní a úplné.

...přesně ta slabina zakotvená v dispozičním řešení, kterou vytýká realizaci pan Kuchovský, mě taky napadla.

Jinak je to s vědomím onoho nedostatku velice pěkný dům, jakých se mnoho nevidí ani zde na Archiwebu - natožpak ve všednodenní stavební produkci.

Lajte mi obehrané gramofonové desky, ale půdorysné řešení přizemí, jakkoliv oku lahodné, pohodlné obyvatelnosti více než samotného páru, nepomáhá. Komu kdy osud udělil to štěstí, žíti v jedné domácnosti s výrostky (česky: týnejdžrs) ví co myslím. Již jen z toho důvodu bych se obával věštby pana Johna (o prototypu rodinného domu) ale znaje lidské zalíbení pro mnohem větší "malebnost", spánku pro to neztrácím.

Mimo již zde zmínky (viz. "zásobník (bunkr) na sníh") kdyby tato rozkošná krabička na bydlení byla průměrem naší dnešní venkovské výstavby, tak mnozí by si nás pletli se Skandinávií.

Výtky ostatních chápu a univerzální model výstavby to opravdu není, tak jsem to nemyslel, formulace asi nebyla správná. U domu navrhovaného ve spolupráci s investorem se ale bude jednat o řešení, která vyhovují konkrétním obyvatelům, různá míra propojenosti, otevřenosti nebo naopak uzavřenosti je věcí každého. Osobně bych třeba detaily řešil také jinak, určitě bych se obešel bez krbu, malinko bych změnil kuchyňskou linku a některé ostatní věci, ale vcelku mi to přijde prostě jako přesně trefená hranice, kdy je prostoru tak akorát, ani málo, ani zbytečně moc a kdy je, s přihlédnutím ke skutečnsoti, že se jedná o dům navržený pro konkrétní potřeby konkrétních lidí, velmi prakticky řešen.
Bohužel socialismus zcela zničil schopnost lidí obývat velké prostory a mnohdy by mě zajímalo, jak reálně jsou lidé schopni ustát přechod např. z panelákového bytu do rozlehlé vily.

Sympatické je, že se jedná o vlastní dům Jiřího Smolíka a přitom to není žádná exhibice, jen dobře vymyšlený a provedený dům, ve kterém se bude rodině pana architekta dobře žít.

To pak vysvětluje těch pár úletů i volbu zrovna "krabiciodního" bydla*). Právníci jsou varováni, neobhajovat se sami před soudem, lékaři se nemají sami léčit a vůbec již ne sami sebe operovat. Naproti tomu nikdo se nepozastavuje nad architekty, navrhující si vlastní domy. Ti méně dobrodružní (sám se přiznávám) přizpůsobují již stojící místa pro svá hnízda. Před roky jsem prošel knihu o 100 domech v Kalifornii, každý navržený architektem pro sama sebe. To mne tehdy utvrdilo v názoru, že pro dobrou architekturu je důležitější osvícený zákazník, než jeho námezdný tvůrce.

Tento dům pak musí býti ta vyjímka, co potvrzuje pravidlo.

*)
V architektuře bez architektů není mnoho bydel ve tvaru krabice. Můj loni zesnulý šéf občas s úsměvem vykládal jak, v letech 50tých a 60tých "terrorised" své zákazníky, nutíce jim ploché střechy, aby pak, když po letech znova projíždějíce tou kterou krajinou viděl svá díla zastřešena šikmou střechou.

Nejdříve jsem stavbě nerozuměl, považoval jsem ji za sídlo společnosti, která deklaruje svou profesionalitu, preciznost a přiměřenost. Až informace, že se jedná o vlastní dům architekta mi dala pochopit, jak to, že je dům tak dokonalý jak esteticky i provedením a proč se v něm investor cítí dobře navzdory absenci čehokoliv "útulně-hřejivě-zbytečného". Dům je tak výjimečnou prezentací vlastní práce, zkušeností, umu a vzdělání.

Líbí se mi..Každý si najde něco, co by v interiéru změnil. Takové změny mě napadají jako první, když se na nějakou realizaci podívám. A měnila bych všude. Asi mi nevadí umístění schodiště. Pokud bychom dispozice změnili komplet, tak by se lepší umístění přímo nabízelo, ale při zachování konceptu by mi toto v poklidném bydlení nebránilo..Daleko horší mi přijde cesta unaveného rodiče od auta do ložnice. Jen se podívejte, co Vás čeká za cestu, když už se dávno vidíte v posteli..Také na stará kolena tolik schodů není ničím, co by člověk vyhledával.
Také si myslím, že rozměry domu jsou optimální, zahrada krásná a perfektně využitá, ale když už mít 3 patrový dům, tak bych ho dispozičně využila jinak..I tak ale palec nahoru!