Rekonstrukce Paličkovy vily
Rodinný dům č. 25 - Palička byl postaven v rámci Výstavy bydlení - Stavba osady Baba, kterou uspořádal Svaz československého díla v září 1932. Dům Palička je jedinou realizací zahraničního architekta na Babě, u holandského architekta Marta Stama si ho objednali manželé Paličkovi. Ing. Jiří Palička se také podílel na projektu domu. (…) Stavba je jedním z ojedinělých příkladů konstruktivisticky založené koncepce rodinného domu jako otevřené struktury tvořené „prozatím" pouze částečně využitou skeletovou konstrukcí zakládající a umožňující jeho budoucí vývoj. (...)
Dynamičnost moderní doby byla významným tématem funkcionalistické architektury nejen v rovině formální, projevující se oblibou motivů přejatých ze slovníku designu strojů, ale i obsahové a ideové. Výraz „dům jako stroj na bydlení" je často uváděn pouze v rovině formální, ale ve skutečnosti patří do druhé kategorie - vyjadřuje postoj vymezující služebnost architektury a odkazující nejen ke strojům, ale i k průmyslovým a lidovým stavbám, které funkcionalistům rovněž imponovaly pro svoji nezatíženost formálními požadavky na výraz staveb, tzn. pro svoji funkčnost. Architekti obdobně jako malíři mohli vlastní pohyb svými výrazovými prostředky vyjadřovat pouze omezeně, proto se soustředili na schopnost architektury modelovat prostor odpovídající současnému vývoji životního stylu a případně přizpůsobovat stavby budoucím změnám provozním a kapacitním. (…)
Památková ochrana funkcionalistických staveb naráží na paradox zájmu a úsilí konzervovat původní stav, který je v naprostém protikladu s idejí funkcionalismu, jenž chtěl domy i jejich uživatele zbavit vlivu těžkopádné historie a vytvářet architekturu přizpůsobivou požadavkům doby jako stroje na bydlení. Dům Palička je z tohoto pohledu unikátní příklad, svoji výraznou otevřeností a proponovanou neuzavřeností tvaru i vývoje je svým způsobem výzvou ke konfrontaci. Ta však není investorem požadována a architekty vyhledávána, v návrhu jsou uplatněny pouze drobné úpravy nefunkčních dispozic a zateplení obvodového pláště, případně reminiscence na původně uvažované řešení propojení terasy s bytem. (Z průvodní zprávy)
Původně měl Stam v projektu interiér více spojený s terasou, ale při stavbě z toho sešlo. Teď to obnovujeme podle autentických plánů v tom duchu, jak to bylo ve třicátých letech zamýšleno. Prvotním důvodem je snaha změnit dosavadní, nevyhovující stav, a ne vylepšovat historii. Pouze se při řešení problému snažíme využít znalost původních záměrů a teprve pak navrhovat vlastní řešení. Víme, že Mart Stam nebyl přítomen u realizace, ale donedávna se usuzovalo, že byl autorem pouze první verze návrhu, která byla v dalších projektech výrazně změněna. Architekt Šlapeta v Kanadě objevil jeho plány, které potvrzují, že byl autorem i posledního návrhu odpovídajícího projektu pro stavební povolení předkládaným stavitelem, takže máme více podkladů, z nichž můžeme vycházet. Stavitel Palička, který dům stavěl pro svou rodinu, plány často změnil až v průběhu stavby. (Reflex 2003/32, str.18)
Dynamičnost moderní doby byla významným tématem funkcionalistické architektury nejen v rovině formální, projevující se oblibou motivů přejatých ze slovníku designu strojů, ale i obsahové a ideové. Výraz „dům jako stroj na bydlení" je často uváděn pouze v rovině formální, ale ve skutečnosti patří do druhé kategorie - vyjadřuje postoj vymezující služebnost architektury a odkazující nejen ke strojům, ale i k průmyslovým a lidovým stavbám, které funkcionalistům rovněž imponovaly pro svoji nezatíženost formálními požadavky na výraz staveb, tzn. pro svoji funkčnost. Architekti obdobně jako malíři mohli vlastní pohyb svými výrazovými prostředky vyjadřovat pouze omezeně, proto se soustředili na schopnost architektury modelovat prostor odpovídající současnému vývoji životního stylu a případně přizpůsobovat stavby budoucím změnám provozním a kapacitním. (…)
Památková ochrana funkcionalistických staveb naráží na paradox zájmu a úsilí konzervovat původní stav, který je v naprostém protikladu s idejí funkcionalismu, jenž chtěl domy i jejich uživatele zbavit vlivu těžkopádné historie a vytvářet architekturu přizpůsobivou požadavkům doby jako stroje na bydlení. Dům Palička je z tohoto pohledu unikátní příklad, svoji výraznou otevřeností a proponovanou neuzavřeností tvaru i vývoje je svým způsobem výzvou ke konfrontaci. Ta však není investorem požadována a architekty vyhledávána, v návrhu jsou uplatněny pouze drobné úpravy nefunkčních dispozic a zateplení obvodového pláště, případně reminiscence na původně uvažované řešení propojení terasy s bytem. (Z průvodní zprávy)
Původně měl Stam v projektu interiér více spojený s terasou, ale při stavbě z toho sešlo. Teď to obnovujeme podle autentických plánů v tom duchu, jak to bylo ve třicátých letech zamýšleno. Prvotním důvodem je snaha změnit dosavadní, nevyhovující stav, a ne vylepšovat historii. Pouze se při řešení problému snažíme využít znalost původních záměrů a teprve pak navrhovat vlastní řešení. Víme, že Mart Stam nebyl přítomen u realizace, ale donedávna se usuzovalo, že byl autorem pouze první verze návrhu, která byla v dalších projektech výrazně změněna. Architekt Šlapeta v Kanadě objevil jeho plány, které potvrzují, že byl autorem i posledního návrhu odpovídajícího projektu pro stavební povolení předkládaným stavitelem, takže máme více podkladů, z nichž můžeme vycházet. Stavitel Palička, který dům stavěl pro svou rodinu, plány často změnil až v průběhu stavby. (Reflex 2003/32, str.18)
0 comments
add comment
