Rekonstrukce obecního úřadu Únětice
Zadáním od obce byla nenáročná stavební úprava úřadu s hlavním cílem snížit energetickou bilanci budovy. Nedlouho předtím, než jsme na projektu začali pracovat, si obec zajistila dotaci na základě energetické koncepce, která počítala se zateplením budovy úřadu z 30. let 20. století. Ptali jsme se tedy sami sebe, jestli by se vůbec takového projektu měli zúčastnit architekti. Po delší úvaze jsme ale dospěli k závěru, že v projektu existuje ještě řada nezodpovězených otázek. Děsila nás především kombinace zateplení a historické budovy. Proto jsme se projektu ujali.
První otázkou bylo, jak se postavit k staticky nestabilní přístavbě z 50. let. Vzhledem k tomu, že motto celé rekonstrukce bylo „hledání energetických úspor“, rozhodli jsme se zoptimalizovat dispozici tak, abychom mohli tuto přístavbu zbourat. Zmenšil se tak objem a především ochlazovaná plocha fasády. Spolu s instalací nového topného systému a se zateplením tak tato opatření přispěla ke snížené energetické náročnosti úřadu.
Druhou otázkou bylo, jak zateplit obálku budovy, aby neztratila svou historickou hodnotu. Relativně banální otázka nabývá v kontextu nepovedených projektů zateplení budov na své důležitosti. Prostudovali jsme si historické podklady a ověřili na vizualizacích různou tloušťku zateplení. Výsledné optimum i s ohledem na dotační titul bylo 15 cm. Bylo ale nutné upravit okenní otvory včetně několika nových překladů, abychom docílili původních proporcí. Měli jsme štěstí v tom, že původní fasáda nebyla příliš členitá. Byla na ní ale historicky břízolitová omítka. Rozhodli jsme se tedy vyzkoušet novinku na trhu, omítku břízolitového typu aplikovatelnou i na kontaktní zateplovací systémy. Nově navržená okna jsou pochopitelně špaletová.
V interiéru jsme se snažili zachovat pokud možno co nejvíce původních prvků i s ohledem na finanční možnosti obce. Radiátory se umísťovaly do nově zhotovených nik pod okny, fošnová podlaha se natírala na původní odstíny a ty prvky, které nebylo třeba vyměňovat, jako například zárubně jsme ponechali bez úprav, aby dům žil svou původní atmosférou.
Jediným výrazně novým prvkem se tak stalo okno v líci západní fasády. Vede do starostovy kanceláře/zasedačky a je z něj vidět na centrum obce. Občané tak mohou „kontrolovat“ svého voleného zástupce podobně jako tomu je například v Reichstagu.
První otázkou bylo, jak se postavit k staticky nestabilní přístavbě z 50. let. Vzhledem k tomu, že motto celé rekonstrukce bylo „hledání energetických úspor“, rozhodli jsme se zoptimalizovat dispozici tak, abychom mohli tuto přístavbu zbourat. Zmenšil se tak objem a především ochlazovaná plocha fasády. Spolu s instalací nového topného systému a se zateplením tak tato opatření přispěla ke snížené energetické náročnosti úřadu.
Druhou otázkou bylo, jak zateplit obálku budovy, aby neztratila svou historickou hodnotu. Relativně banální otázka nabývá v kontextu nepovedených projektů zateplení budov na své důležitosti. Prostudovali jsme si historické podklady a ověřili na vizualizacích různou tloušťku zateplení. Výsledné optimum i s ohledem na dotační titul bylo 15 cm. Bylo ale nutné upravit okenní otvory včetně několika nových překladů, abychom docílili původních proporcí. Měli jsme štěstí v tom, že původní fasáda nebyla příliš členitá. Byla na ní ale historicky břízolitová omítka. Rozhodli jsme se tedy vyzkoušet novinku na trhu, omítku břízolitového typu aplikovatelnou i na kontaktní zateplovací systémy. Nově navržená okna jsou pochopitelně špaletová.
V interiéru jsme se snažili zachovat pokud možno co nejvíce původních prvků i s ohledem na finanční možnosti obce. Radiátory se umísťovaly do nově zhotovených nik pod okny, fošnová podlaha se natírala na původní odstíny a ty prvky, které nebylo třeba vyměňovat, jako například zárubně jsme ponechali bez úprav, aby dům žil svou původní atmosférou.
Jediným výrazně novým prvkem se tak stalo okno v líci západní fasády. Vede do starostovy kanceláře/zasedačky a je z něj vidět na centrum obce. Občané tak mohou „kontrolovat“ svého voleného zástupce podobně jako tomu je například v Reichstagu.
0 comments
add comment
