Rekonstrukce bytu ve Zlíně
Byt pro mladou rodinu se nachází ve čtvrti Obeciny v třípatrovém domě z roku 1962.
Některé nově zakládané zlínské čtvrti sloužily k ubytování pracovníků Baťových závodů. Nejinak tomu bylo v případě Obecin, ty ovšem už obsluhovaly čerstvě zestátněný podnik n. p. Baťa. Na rozdíl od předválečné výstavby v duchu hesla „společně pracovat, individuálně žít”, se po válce objevuje nový typ baťovského bydlení: domky vystřídaly bytové domy, které se poprvé objevily v roce 1946 právě zde. Představují také první fázi výstavby využívající prefabrikovaných a typizovaných prvků, která postupně začala v bytové zástavbě převládat. Na budovách je patrná kontinuita baťovské tradice, například v cihlových obkladech fasád, ale nově i inspirace skandinávskou architekturou. Použitá inovativní řešení a vysoký standard bydlení budily od počátku pozornost. Autorem urbanistického konceptu Obecin byl Vladimír Kubečka, domy samotné jsou autorským dílem významného architekta Vladimíra Karfíka. Výstavba byla realizována ve třech etapách, rekonstruovaný byt pak spadá do druhé z nich.
Karfík počítal s tím, že se na Obeciny přistěhují lidé uvyklí životu v rodinných domech, proto v projektu navrhl oddělit budovy velkorysými zelenými plochami s ovocnými stromy. Ke komornějšímu pocitu přispívá také fakt, že jsou jednotlivé domy od sebe výškově i hloubkově odskočené, což je současně vhodné řešení terénní nerovnosti. Dalším individualizačním prvkem jsou rozmanitá domovní znamení nad hlavními vchody. Město Zlín v současnosti plánuje rozsáhlou revitalizaci veřejného prostoru této čtvrti.
Obeciny dodnes patří mezi velmi žádané lokality. Nacházejí se zde víceméně uniformní třípokojové bytové jednotky o rozloze 68 m² s balkony a sklepy. Šedesát let po svém vzniku však pochopitelně neodpovídají současným nárokům. Po rozsáhlé rekonstrukci se z jedné z nich stal otevřený, vzdušný byt, který využívá logiky původního návrhu a skládá poctu duchu baťovské architektury.
Podle dnešních potřeb i norem bylo nejprve nutné zajistit v bytě samostatné WC. Vzniklo tedy nové jádro včetně koupelny. Odstraněním příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem byla změněna dispozice bytu z 3+1 na 3+kk. Zmizely také příčky úklidové komory a její funkci převzaly vestavěné skříně, což opět přispělo k pocitu velkorysého prostoru.
Na typickou cihlovou fasádu odkazuje obklad z nařezaných pásků z recyklovaných starých cihel v ložnici a rodinném prostoru. V koupelně byl použit jednoduchý bílý obklad 100x100mm s šedou spárou. Spáry zde obecně hrají velkou roli a odkazují opět na cihlové zdivo. Tvoří výrazný vzor, proto byla na podlahu koupelny použita voděodolná stěrka v šedém odstínu beze spár, aby tento výtvarný prvek nenarušovala. Na ostatních podlahách jsou použity třívrstvé dubové vlysy. Stěna u kuchyňské linky byla nalakována odolným transparentním lakem tak, aby nijak vizuálně nerušila cihlový obklad a další prvky obytného prostoru.
Vybavení interiéru charakterizuje láska k místnímu řemeslu a designu: najdeme zde židle TON, světla BOMMA Soap, podnože ke stolům Master&Master nebo okna od SCHS Stolárny ze Svatého Štěpána. Také výběr obrazů se řídil osobními preferencemi majitelů. Jejich autorkou je Lenka Výmolová, která v nich zkoumá témata domova a reflektuje krajinu Valašska a Slovácka.
Nábytek v celém bytě je vyroben z březové překližky s různými povrchovými úpravami (bílý, transparentní či modrý lak). Účelem bylo sjednotit místnosti v jeden pocitový celek. Byt díky tomu působí prostorně a příjemně minimalisticky. Ze stejného důvodu byly horní zárubně dveří zvýšeny na 2300 mm, aby tvořily jednotnou rovinu s nadpražím oken. Modulárnost nábytku ilustruje vytahovací stůl v kuchyňském ostrůvku, který při plném vytažení obslouží čtyři místa. Částečné vytažení pro dvě místa pak nepřekáží pohybu v okolním prostoru.
Některé nově zakládané zlínské čtvrti sloužily k ubytování pracovníků Baťových závodů. Nejinak tomu bylo v případě Obecin, ty ovšem už obsluhovaly čerstvě zestátněný podnik n. p. Baťa. Na rozdíl od předválečné výstavby v duchu hesla „společně pracovat, individuálně žít”, se po válce objevuje nový typ baťovského bydlení: domky vystřídaly bytové domy, které se poprvé objevily v roce 1946 právě zde. Představují také první fázi výstavby využívající prefabrikovaných a typizovaných prvků, která postupně začala v bytové zástavbě převládat. Na budovách je patrná kontinuita baťovské tradice, například v cihlových obkladech fasád, ale nově i inspirace skandinávskou architekturou. Použitá inovativní řešení a vysoký standard bydlení budily od počátku pozornost. Autorem urbanistického konceptu Obecin byl Vladimír Kubečka, domy samotné jsou autorským dílem významného architekta Vladimíra Karfíka. Výstavba byla realizována ve třech etapách, rekonstruovaný byt pak spadá do druhé z nich.
Karfík počítal s tím, že se na Obeciny přistěhují lidé uvyklí životu v rodinných domech, proto v projektu navrhl oddělit budovy velkorysými zelenými plochami s ovocnými stromy. Ke komornějšímu pocitu přispívá také fakt, že jsou jednotlivé domy od sebe výškově i hloubkově odskočené, což je současně vhodné řešení terénní nerovnosti. Dalším individualizačním prvkem jsou rozmanitá domovní znamení nad hlavními vchody. Město Zlín v současnosti plánuje rozsáhlou revitalizaci veřejného prostoru této čtvrti.
Obeciny dodnes patří mezi velmi žádané lokality. Nacházejí se zde víceméně uniformní třípokojové bytové jednotky o rozloze 68 m² s balkony a sklepy. Šedesát let po svém vzniku však pochopitelně neodpovídají současným nárokům. Po rozsáhlé rekonstrukci se z jedné z nich stal otevřený, vzdušný byt, který využívá logiky původního návrhu a skládá poctu duchu baťovské architektury.
Podle dnešních potřeb i norem bylo nejprve nutné zajistit v bytě samostatné WC. Vzniklo tedy nové jádro včetně koupelny. Odstraněním příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem byla změněna dispozice bytu z 3+1 na 3+kk. Zmizely také příčky úklidové komory a její funkci převzaly vestavěné skříně, což opět přispělo k pocitu velkorysého prostoru.
Na typickou cihlovou fasádu odkazuje obklad z nařezaných pásků z recyklovaných starých cihel v ložnici a rodinném prostoru. V koupelně byl použit jednoduchý bílý obklad 100x100mm s šedou spárou. Spáry zde obecně hrají velkou roli a odkazují opět na cihlové zdivo. Tvoří výrazný vzor, proto byla na podlahu koupelny použita voděodolná stěrka v šedém odstínu beze spár, aby tento výtvarný prvek nenarušovala. Na ostatních podlahách jsou použity třívrstvé dubové vlysy. Stěna u kuchyňské linky byla nalakována odolným transparentním lakem tak, aby nijak vizuálně nerušila cihlový obklad a další prvky obytného prostoru.
Vybavení interiéru charakterizuje láska k místnímu řemeslu a designu: najdeme zde židle TON, světla BOMMA Soap, podnože ke stolům Master&Master nebo okna od SCHS Stolárny ze Svatého Štěpána. Také výběr obrazů se řídil osobními preferencemi majitelů. Jejich autorkou je Lenka Výmolová, která v nich zkoumá témata domova a reflektuje krajinu Valašska a Slovácka.
Nábytek v celém bytě je vyroben z březové překližky s různými povrchovými úpravami (bílý, transparentní či modrý lak). Účelem bylo sjednotit místnosti v jeden pocitový celek. Byt díky tomu působí prostorně a příjemně minimalisticky. Ze stejného důvodu byly horní zárubně dveří zvýšeny na 2300 mm, aby tvořily jednotnou rovinu s nadpražím oken. Modulárnost nábytku ilustruje vytahovací stůl v kuchyňském ostrůvku, který při plném vytažení obslouží čtyři místa. Částečné vytažení pro dvě místa pak nepřekáží pohybu v okolním prostoru.
 |
0 comments
add comment
