Biografie
Narozen 26. 10. 1901 v Idriji v dnešním Slovinsku v rodině českého lékaře. V roce 1904 se rodina stěhuje do Prahy. Studium architektury na pražské technice (1919-24) a částečně na Akademii výtvarných umění (u prof. Jana Kotěry). V letech 1925-26 pracuje v ateliéru Le Corbusiera v Paříži jako český stážista. V letech 1927-29 projektuje v USA, zejména u F. L. Wrighta v Taliesin East a Taliesin West. Roku 1930 nastupuje jako vedoucí projektového oddělení Baťových závodů ve Zlíně, kde působí až do roku 1946. V letech 1931-56 je též členem mezinárodního sdružení CIAM. Od roku 1946 profesorem na fakultě architektury Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Současně projektuje a realizuje stavby, roku 1956 vyznamenán Státní cenou; spolupracuje též se Slovenskou akademií věd. Roku 1971 se stává vědeckým pracovníkem URBIONu v Bratislavě. V letech 1979-83 profesorem architektonické tvorby na technické univerzitě na Maltě, kde současně projektuje a realizuje několik staveb. Po návratu do Československa žije v Brně. Roku 1985 jmenován čestným členem AIA (American Institute of Architects). V roce 1991 se stává čestným občanem Brna a Bratislavy, získává čestné doktoráty na fakultách architektury v Praze a Bratislavě. Roku 1992 vyznamenán prezidentem ČSFR Zlatou medailí. Umírá 6. 6. 1996 v Brně.

Již Karfíkova léta tvůrčího dozrávání byla impozantní: byl žákem J. KotěryLe Corbusiera, stýkal se s A. Loosem, byl projektantem u F. L. Wrighta. Kromě talentu byl navíc mimořádně pilný a systematický. Tříletý pracovní pobyt v USA ovlivnil jeho další tvorbu, kterou nelze zařadit do nějakých módních směrů. Karfíkovy stavby vynikají jasnou dispozicí, vytříbeným konstrukčním řešením a výtvarnou kultivovaností. Byl spolupracovníkem a pokračovatelem díla F. L. Gahury; oba jsou nezapomenutelní hlavní tvůrci Baťova Zlína - ve své době jednoho z nejmodernějších evropských měst. Rovněž Karfíkova rozsáhlá projektová a vědecká činnost v Bratislavě je vynikající. Jako vážený a oblíbený profesor na fakultách architektury v Bratislavě, v Brně a na Maltě vychoval řadu svých úspěšných následovníků.
Ing.arch. Kamil Dvořák, DrSc.

Realizace a projekty

Další díla  
Kostely: římskokatolický v Bratislavě-Petržalce (1930-31), evangelický ve Zlíně (1935), římskokatolický v dnešním Partizánském (1940)
Školy a učňovské domovy
, Zlín, 1931-40
Baťovy obchodní domy a prodejny
v Chomutově, Olomouci, Teplicích, Čáslavi, Jihlavě, Praze-Vysočanech, Praze-Vršovicích, Hustopečích, Bratislavě, Piešťanech, Trnavě, Klatovech a Otrokovicích, 1933-38
Obchodní dům Baťa
, Amsterdam, 1934-37
Generely závodů Baťa
, Tilbury v Anglii, Belcamp v USA, 1933; Borov v Chorvatsku, 1941
Filmové ateliéry a filmové laboratoře firmy Baťa
, Kudlov u Zlína, 1935-40
Rekonstrukce zámku
, Napajedla, 1937-38
Koupaliště
, Otrokovice, 1939
Krytá plovárna
, Zlín, 1946-48 - s J. Holečkem
Závod a sídliště Závodu míru
, Bratislava (od 1947) vč. první panelové školy (1955)
Chemicko-technologická fakulta SVŠT
, Bratislava, 1947-49
Kulturní dům
, Senice na Slovensku, 1950
Garáže autobusů
, Bratislava, 1950-51
První experimentální velkopanelový dům v ČSR s využitím keramzit
u, Kmeťové nám. v Bratislavě, 1952
Vysoká škola ekonomická a farmaceutická fakulta
, Bratislava, 1953-55 - s A. Rokošným
Budova VÚMA
, Nové Mesto nad Váhom, Slovensko, 1963 - s A. Rokošným
administrativní budova Martimexu
, Martin, Slovensko, 1969 - s kolektivem
býv. Ústav aplikované kybernetiky SAV, Bratislava, 1971-78 - s J. Komrskou
řada obytných domů a vil v Bratislavě a Zlíně
Vlastní rodinný dům
, Jiráskova čtvrť, Brno, 1974
Přístavba Univerzity Komenského
, Bratislava, 1977 - s kolektivem
Slévárna
, Hal Far, Malta, 1979 - s Tocháčkem
přístavba Muzea výtvarných umění
, La Valetta, Malta, 1982 - s Ed. Mintoffem
Publikace    
skripta SVŠT "", 1954
skripta SVŠT "Typológia budov pre dopravu, administratívu a distribúciu", 1955
spoluautor publikace "Nové smery vo výstavbe škôl", 1963
kniha "Administratívne budovy", 1971, vyšla též v Polsku
skripta maltské univerzity "Typological Data", 1982
skripta maltské univerzity "Perspective Drawing", 1982
Literatura  
Nový, O.: Vladimír Karfík - architekt 20. století. In: Architektúra a urbanizmus č. 4, 1991
Karfík, V.: Architekt si spomína. Bratislava, SAS 1993

0 komentářů
přidat komentář