Přestavba vily na kavárnu

Červený dům v zahradě u  řeky jsem míjel často. Sledoval jsem postupnou devastaci vybydlené stavby. Vždy mě zajímal a těšil svou jistotou jednoduchosti, byl tichý a zářivý ve zpustlé zahradě.
Poprvé mě nový majitel oslovil v roce 2000 se záměrem zde bydlet. Za vklad považoval pozemek, nikoli dům, ten měl být zbořen. To, že nyní stojí a slouží mě naplnuje radostí.
První projekt skončil prováděcí dokumentací. Druhý projekt pro stejného majitele byl realizován jako kavárna s dostavbou.

MÍSTO
Dům je součástí vilové čtvrti Čepkov, založené ve třicátých letech minulého století movitější střední vrstvou, dnes lokálně zdevastovanou stavbou supermarketu. Přes tuto skutečnost si čtvrť, sevřená řekou a patou Jižních svahů, uchovala atmosféru klidu. Dům je v okrajové pozici na nábřeží, lávkou přes řeku spojen s jádrem města.

PROGRAM
Vila byla kdysi domem s ordinací doktora Krále. Změnou funkce zanikly některé dispoziční vazby.
První podlaží je na dvou niveletách, je zde odbytový prostor kavárny s barem (kdysi obývací pokoj, jídelna, hala). Původní dům byl vždy s obytnými plochami posazen metr nad terénem, vstupní část do ulice na úrovni terénu. Do zahrady je přistavěn nový objekt letního posezení v mírném rozevření vůči pravoúhlé kompozici stavby a zásadně mění tvář zahrady, po celý rok provazuje dům se zahradou. Kuchyňka s přípravnou navazuje na bar a zázemí v suterénu . Sklepy byly rozšířeny a zabezpečeny proti agresivní vodě. Jsou zde toalety, technické prostory a malá vinotéka. Druhé podlaží bylo nejvíce zachováno, ložnice slouží pro vedení podniku, koupelna byla redukována a terasa obnovena.

REKONSTRUKCE A NOVOSTAVBA
Dům z roku 1931 je dílem architekta Miroslava Lorence. V kontextu jeho samostatné produkce ve Zlíně šlo o méně významnou zakázku. Vlivem dlouhodobé absence jakékoli stavební údržby, byl stav kritický. Projekt řešil veškeré stavební konstrukce profese. Dům byl zbaven nánosů dostaveb a částí zcela zničených. Byly obnoveny terasy a dostavěna přední uliční jednopodlažní část. Suterén byl technicky náročně ošetřen a zabezpečen proti agresivní vodě. 25 centimetrů tlusté, betonové tvarovky stávajícího obvodového zdiva byly nevyhovující. Bylo nutno zvážit komplexní řešení. Dřevěná bílá kastlová okna byla ponechána a repasována včetně kování. Prohloubení špalet masivním zateplením by stavbu zničilo. Kompromisem s odebráním stávající, někde až čtyři centimetry tlusté omítky a nahrazením 4 centimetry tlustým zateplením byl výsledek přijatelný. Omítka je hladká ručně tažená, s nátěrem. Odstín byl dlouze diskutován.
Dům byl vždy znám jako červený, ani v dostupné dokumentaci není zmínka o odstínu. Byla ponechána poslední známá stopa - dům zůstal červený. Dřevěné, dubové schodiště do patra bylo repasováno a odlehčeno. Stalo se pro interier charakteristické. Schodiště do suterénu bylo střídavě betonové a teracové. Bylo opraveno a potaženo litým červeným teracem - stejným jako bylo v hale u schodiště, kde bylo repasováno a stalo se součástí plochy kavárny. Teraco v odstínu černé pak bylo použito v mnoha dalších prostorech interieru. Veškeré dřevěné podlahy byly zničeny, bylo nezbytné je nahradit novými dubovými podlahami ve stejných rozměrech a kladení do stromečku. Vnitřní omítky jsou štukové s fabiony u stropů a zaoblenými rohy. Stěna kdysi zimní zahrady je dnes ocelová pavučina se vstupními dveřmi.

NOVOSTAVBA
Dostavba, neboli náhrada zničené části stavby původní je zapojena do hmoty hlavní. Do ulice tak stojí nekompromisně jen s otvorem brány s vjezdem do dvora. Novostavba v zahradě je naopak novým stavebním článkem s výrazem konstruktivním. Dřevěný skelet z lepených hranolů je posazen na betonový sokl. Pole skeletu jsou vyplněna prkny, včetně podlahy a stropu. Ocelové prvky zábradlí a schodišť jsou subtilní, potaženy tahokovem. Dřevo a beton se objevují i v zahradě na plochách chodníků a ramp vstupů. Parking je řešen hutněným kamenivem. V ploše zeleně zahrady je obnovena vodní mělká plocha jako stopa původního bazénu. Zahrada je pro celkovou atmosféru nenahraditelná. Je oplocena nízkým ocelovým pletivem na klasické betonové podezdívce. Branky jsou naopak plné, plechové. K domu se dostane příchozí přes zahradu. To je silný moment zklidnění a pohody. Máte možnost si dům i zahradu prohlédnout a přes velká jižní okna sledovat pohyb uvnitř.

INTERIER
Původní interier nebyl zachován. Zbyly zde jen fragmenty stavebních zabudovaných částí, které se po opravách staly součástí interieru. Z mobiliáře se zachovala jen vestavená skřín, oddělující halu od obytných místností. Z důvodů uvolnění dispozice ji bylo nutno odstranit. Nový interier kavárny se v mnoha citacích hlásí k původu vily, je ale současným řešením. Jsou zde použity konvenující materiály, jako dubová dřevina, kůže, sklo, teraco, obyčejná i nerezavějící ocel.

Po půl roce provozu se vila s novým využitím velmi příjemně a nenásilně zapojila do povědomí svého okolí, po mnoha letech stagnace se stala součástí života obytné čtvrti. Je vyhledávaná a navštěvovaná.

---

Autor: Ing. arch. Pavel Mudřík
Spolupráce: Ing. arch. Pavel Míček, Michael Hofman
Projekt: Pavel Mudřík Architect | Ing. arch. Pavel Mudřík, Ing. Milan Nečas, Ing. Oto Nový, Ing. Pavel Krampla