Obytná skupina Nový Prosek - 1.etapa

Zadání - 400 bytů, standardní startovací byty, povrchový i podzemní parking
Lokalita - pozemek na východním okraji sídliště Prosek v Praze 9
Koncepce - domy se presentují jako možný doplněk sídlištní megastruktury, zdůrazňují kontrast mezi stávající „panelovou“ zástavbou a reagují na velkorysé měřítko okolí. Obytná skupina nestojí mimo město, ale tvoří jeho výrazný segment. Realizace usiluje o návrat k tradičním městotvorným principům a prvkům.
Popis - liniový dům velkorysého měřítka je prostoupen strukturou solitérů na pootočeném rastru. Vzniká tak určité napětí prostorové struktury. Funkcionální architektura objektů je založena na tvarovém řešení hmot domu, souhře či rytmizaci jejich objemů, ploch a barevnosti. Nosná forma a koncept je pro tento projekt podstatnější než fádní celek
Komentář - kvalita realizace byla ovlivněna nižším standardem a dosaženou prodejní cenou bytů. Vzhledem k nízké prodejní ceně byly byty prodány během několika týdnů.


1. ZDŮVODNĚNÍ STAVBY

1.1 podklady a cíle
Zastavovací plán obytné skupiny Nový prosek - Lovosická v Praze 9 vychází ze zásad a principů obsažených ve stabilizační studii Prosek - Lovosická (ing. arch. Veronika Tomšů - 07 1997). Studie byla pořízena dle zadání Útvaru rozvoje hl. m. Prahy.
Řešenému území byly změnou územního plánu č.8/919 ze dne 29.1.1998 přisouzeny funkce čistě obytná, všeobecně smíšená, parkově upravené plochy, ostatní zvláštní sportovní, přírodní nelesní, izolační zeleň, sběrné komunikace a hromadné garáže (viz příloha).

1.2 charakteristika vývoje území
Pro pochopení urbanistického vývoje Prosela je nutno připomenout kulturní a urbanistické hodnoty, přírodní podmínky a historické památky v řešeném území spolu s popisem stávajícího stavu.
Nejstarší doklad o historii Proseku je z roku 1115. Prosek je stará osada, vedla tudy cesta z Prahy do Staré Boleslavi. Osada ležela na důležité obchodní zemské stezce, po níž putovaly kupecké karavany. Jméno Prosek je odvozeno od - prosekati - průsek - Prosek.
V době Karla lV. byly na jižních úbočích založeny vinice. Průmyslový rozmach Libně, Vysočan a Hloubětína se odrazil i v rozvoji Proseku.
Růst Proseku byl patrný spíše na jihu, podél svahu křídové tabule a nad Proseckým rybníkem. V roce 1925-26 byla založena kolonie asi 120 domků směrem k Letňanům. Podle regulačního plánu z roku 1931 přibývaly na území rodinné řadové i izolované domy. Podle tohoto plánu se měl Prosek stát prosperujícím zahradním městem s vyřešenou komunikační strukturou a navazujícími plochami průmyslu a služeb. Pozitivní rozvoj území však přervala ve čtyřicátých letech válka.
V letech 1964-71 bylo na území Proseku realizováno s minimálním ohledem na historickou kontinuitu sídliště Prosek. Na cca 190 ha vzniklo sídliště s 9 500 byty a občanským vybavením.

1.3 popis území
Jádro Proseku tvoří původní zástavba vesnického charakteru na rostlém půdorysu. Zástavba v severozápadní části území je funkčně i architektonicky nesourodá. Ze sousedního Střížkova sem proniká řadová zástavba, dále se zde nachází areál stavebního závodu Pragis (halové objekty), lehké pavilony bývalé mateřské školy, gymnázium, sportoviště, předimenzované garáže a parkoviště, zahrádkářská kolonie.
Zástavba ve střední části území (mezi Proseckou a Vysočanskou) má charakter zahradního města - dvoupodlažní řadové domy a izolované vily.
Bez využití jsou plochy území v centrální části (křižovatka Prosecká - Vysočanská) obsahující zbytky původní zeleně, supermarket Billa, zatravnělé plochy ve východní části a vysokopodlažní panelovou zástavbu v části jižní.
Severovýchodní část území Proseku podél Lovosické je charakterizována umístěním školních staveb a izolovaných středněpodlažních domů při vnitřní hraně komunikace a sportovních či halových staveb včetně nezastavěných tedy rozvojových ploch při straně vnější.
Ve východním výběžku území jsou plochy tzv. nerušící průmysl a služby - TZUS, ČSAD a MHD, OBI, Auto Bohemia a Klíčov. Značná část území je neudržovaná. Kolem ČSAD Klíčov a Lovosické se nacházejí zemědělsky využívané plochy.
Centrum Proseku je definováno průsečíkem dvou páteřních komunikací: Prosecké a Vysočanské. V tomto doposud volném prostoru lze předpokládat vznik kompaktní zástavby centra s převažujícími obytnými a smíšenými funkcemi. Severozápadní a severovýchodní část území lze kvalifikovat jako především přestavbové území, které je vhodné pro lokalizaci residenčních funkcí. Východní část je z velké části nezastavěna a stávající objekty zde realizované jí předurčují funkci nerušícího průmyslu a služeb.

1.4 širší vztahy a jejich vliv na řešení
Problematika širších vztahů vedla k úvahám o míře urbanizace a způsobu rozvoje celé severní terasy, která je charakterizována především tzv. "sídlištní zástavbou". Tento relikt minulosti výrazně ovlivňuje mimo jiné i prostor Proseku.
Prostorová skladba Proseku je charakterizována existencí několika základních urbanistických struktur vyskytujících se v těsném sousedství. Jedná se o rostlou zástavbu Starého Proseku, pozůstatky nedokončené regulace z 30. let tohoto století, rozvolněnou strukturu sídliště s velký územními rezervami a zónu nerušícího průmyslu a služeb. Každá z těchto urbanistických veličin má svá specifika a úkolem zpracovatelů urbanistické studie bylo tato specifika jasně pojmenovat a pokusit se navrhnout takové řešení, které by umožnilo jejich harmonické souznění.
S prostorovou strukturou úzce souviselo i funkční vymezení ploch. V případě Proseku se jednalo o vzácnou souhru funkcí a urbanistického výrazu staveb. Rozvojem jednotlivých již stabilizovaných funkcí v řešeném území lze dosáhnout smysluplného dotvoření daného prostoru.
Komunikační kostra Proseku neúměrné zatěžovaná průjezdnou dopravou procházela jistým rozvojem v souvislosti s dokončením a otevřením další části Průmyslového polookruhu. Z hlediska širších vztahů došlo po dobudování Průmyslového polookruhu k Liberecké k výraznému zklidnění průjezdné dopravy a tím i ke zlepšení životního prostředí v území.
Přírodní podmínky Proseku a přiléhajícího území jsou charakterizovány především existencí chráněného území Prosecké skály, lokálního biocentra na Krocínce a návrhem biokoridoru v oblasti Klíčova. Souhrnně lze konstatovat zachování a rozvíjení těchto přírodních veličin.

1.5 zásady celkového řešení
Hlavní zásadou celkového řešení bylo navrhnout na dosud nezastavěných plochách skutečně městskou strukturu zastavění s ohledem na stávající urbanistickou podobu. To znamená, že navrhované hmoty objektů je třeba důsledně řešit jako prostorové městotvorné prvky s jasnou definicí ulic, náměstí, bloků, dvorů, nároží. Je nutno dále definovat pohledové osy, výšku zastavění, magické body a dominanty. Jinými slovy jde o to prolnout stávající řídkou "sídlištní architekturu" novou hustší strukturou zastavění.
Návrh jsme koncipovali dle těchto zásad:
Funkční plochy navrhnout v horizontálním a nikoliv vertikálním smyslu. Jde o to, aby v nové zástavbě nevznikaly monofunkční struktury. Chápat tedy nové domy jako dynamické proměňující se organismy, které ve svých jednotlivých podlažích umožňují umístění několika funkcí přispívající k oživení nových městských prostorů.
Rozvojové plochy určené pro bydlení řešit jako středněpodlažní zástavbu. Jde o to doplnit již existující residenční zástavbu o novou navazující strukturu.
Zařízení pro obchod, služby a administrativu lokalizovat v podnožích navrhovaných domů, či jako bariérové stavby.
Maximální výšku zástavby přizpůsobit okolním objektům.
Hmotovou kompozici zástavby je nutno řešit tak, aby byla svébytným a čitelným prvkem v rozvolněné struktuře sídlištní zástavby.
Postupným využitím a dostavbou volných ploch odstranit následky neuváženého přeceňování významu volných ploch v převážně obytné struktuře města.
Doplnit a "zrekonstruovat" stávající zeleň včetně vodních parkových ploch.

1.6 kompoziční a prostorové podmínky
Stávající zástavba řešeného území má velmi proměnlivý charakter závislý na době svého vzniku a podmínkách lokality.
Přestavbové území mezi Lovosickou a Průmyslovým polookruhem bude doplněno smíšenou strukturou zástavby drobného měřítka tak, aby nebyl narušen kompoziční záměr vycházející ze snahy navrhnout příjemnou rezidenční zónu.
Podmínky dostavby území jsou dány již jeho samotným významem v celkovém kontextu Proseku. Jedná se o mimořádnou příležitost navrhnout kompaktní jasně definovanou zástavbu, která svým kompozičním charakterem podpoří důležitost navrhované funkce - tedy především bydlení.
Řešený prostor je v současnosti zastavěn pouze soliterními objekty bez zásadního prostorového významu.
Neopomenutelným kompozičním prvkem je masiv vzrostlé zeleně utvářející charakter především severní části řešeného území. Tato zeleň je v návrhu respektována a dále doplňována.
Přítomnost Průmyslového polookruhu (ul. Kbelská) a Lovosické s velkou intenzitou průjezdné dopravy vyvolává tlak na dostatečná opatření vedoucí k útlumu vznikajícího hluku.

1.7 urbanistické a architektonické řešení lokality
Podrobně řešený prostor je z východu a západu ohraničen Průmyslovým polookruhem a Lovosickou ulicí a sportovním areálem. Severní hranici tvoří masiv zeleně. Jižní část řešeného prostoru je ohraničena ulicí Kytlickou. Tato dokumentace však řeší pouze I. etapu celého území na pozemku č. 600/27.
Urbanistické řešení vychází ze základního kompozičního předpokladu - navrhnout skutečně městskou strukturu zastavění, doplnit prostorovou skladbu okolí a najít jakýsi kompoziční svébytný mezičlánek uplatňující se v dialogu se sídlištní megastrukturou. To znamená, že hmoty objektů jsou řešeny jako prostorově velkorysé městotvorné prvky s jasnou definicí ulic, náměstí, nároží, průjezdů, stromořadí.
Součástí architektonické koncepce je snaha dosáhnout výrazu příjemného residenčního prostoru odpovídajícího měřítka. Znamená to, že jednotlivé domy budou mít různou architektonickou podobu. Zároveň bude kladen důraz na dodržení celkové urbanistické koncepce. Zvláštní důraz je kladen na čitelnost urbanistické struktury návrhu vycházející koncepčně z okolní zástavby.
Návrh předpokládá vznik liniových a rozpadajících se struktur na dynamicky koncipovaném komunikačním rastru.
Bloky X a Y jsou řešeny jako liniové domy velkorysého měřítka složené z převážně bytových sekcí a vytyčujících v ose východ - západ hlavní komunikační tah - zelený bulvár ukončený dominantou obelisku.
Blok X( dnes tvořený sekcemi B2,B3, D2, G2, G3, H1) je prostoupen strukturou solitérních domů v řadách A, C, E resp. F a H1 na pootočeném rastru. Tyto řady tvoří ulice v ose sever - jih přístupné průjezdy z centrálního prostoru bulváru.
Obdobně byla navržena i jižní polovina obytné skupiny s tím, že příčný pootočený rastr je posunut východním směrem o jednu řadu. Tímto je docíleno určitého napětí celé prostorové struktury. Řadové sekce obytných domů jsou přístupny obslužnými komunikacemi spojujícími bulvár s ulicí Kytlickou .
Bloky X a Y jsou navrženy jako polyfunkční domy umožňující funkce bytové, obchodní i administrativní. Výšková regulace navazuje na podlažnost okolních staveb a nepřesahuje čtyři nadzemní a jedno ustupující podlaží.
V jihozápadním cípu řešeného prostoru je umístěn objekt umožňující realizovat všeobecně smíšenou funkci.
V nových ulicích jsou četná stromořadí a u obytných domů jsou předzahrádky. V prostoru podél Průmyslového polookruhu je navržena přírodní nelesní plocha včetně izolační zeleně táhnoucí se od pěší lávky ke stávajícímu remízku. Prostup parkově upravených ploch je veden podél severního okraje ulice Kytlické k Lovosické. Dopravní řešení navazuje na stávající komunikační síť. Hlavní vstup do obytné skupiny je navržen od západu z Lovosické ulice. Rastr obslužných komunikací umožňuje situovat parkovací stání podél ulic. Potřeba odstavných stání je však převážně saturována v suterénech objektů. Obytnou skupinou procházejí pěší komunikace, které navazují na lávku překonávající Průmyslový polookruh k Letňanům.
Navržená struktura objektů a koncepce technického vybavení umožňuje vzhledem k pozemkové držbě realizaci obytné skupiny po etapách.

2. ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ OBJEKTŮ

objekt X - sekce B2,B3, D2, G2, G3, H1
Polyfunkční dům X je navržen jako lineární hmota v ose východ - západ. Dominantním způsobem podporuje zvolený urbanistický koncept. Objekt je ve čtyřech místech prolnut hmotami bytových domů v pootočené systému tvořících na jižní straně dynamicky vystupující obytné bastiony. Tento třípodlažní- resp. pětipodlažní - objekt je koncipován na vysoké dvoupodlažní podnoži s širokými průjezdy umožňujícími vstup do vedlejších ulic. Koncové sekce domu jsou stejně jako bastiony vykonzolovány.
V 1. np jsou navrženy komerční, administrativní a bytové prostory. Ostatní podlaží jsou včetně bastionů věnována obytné Střecha domu měla původně sloužít jako pobytová terasa přehražena vystupujícími kubusy schodištˇ mezonetových bytů.
Zrealizována je však v úpravě s kačírkem bez přístupu. Suterény se nacházejí pouze pod prolnutými hmotami bytových domů v řadách A, C, E resp. F a H1z bočních ulic a slouží jako parkovací stání.
Jižní fasáda objektu ve 2. a 3. np je navržena jako jednoduchá, ale proměnlivá kompozice horizontálních pasů vertikálních oken prostřídaných meziokenními výplňovými panely. Tyto pasy jsou prolomeny hmotami převýšených bastionů s výrazně řešenými otvory oken. Fasáda 2. Až 5. np je vykonzolována na sloupech. Severní fasáda je navržena s jednoduchým rastrem oken . Východní a západní obvodové stěny jsou opatřeny úzkými pásovými okny. Podnož domu - tedy 1 np - je tvořena ustupujícími skleněnými stěnami v jižní, východní a západní části objektu. Severní fasáda je pevná - pouze prolomena okny.
Byty v 1. NP směrem do bulváru mají vymezené předzahrádky.

objekty sestávající ze sekcí A1, B1 C1, D1, G1, E1, F1 a H1
Obytné domy A1, B1 C1, D1, G1, E1, F1 a část H1 jsou navrženy jako sekciové objekty s proměnlivým počtem sekcí vzhledem k umístění domů v urbanistické struktuře lokality. B1, D1, G1, a část H1 Jsou hmotovou součástí objektu X, avšak jejich funkční náplň je pouze bytová. A1, C1, E1 a F1 stojí soliterně.
Domy mají čtyři nadzemní podlaží, jedno ustupující a jedno podlaží podzemní. Nadzemní podlaží jsou věnována bytům. V podzemních podlažích se nacházejí parkovací stání přístupná povlovnými vjezdy. Jednotlivé sekce domů mají jednoduché dispoziční schéma. Zmíněné sekce se liší pouze ve skladbě bytů a v umístění vstupů. Zatímco sekce A1, B1, E1, F1, G1 spolu s B2, D2, G2 mají vstupy vzhledem k urbanistickému uspořádání od východu. Do sekcí C1 D1, D2 a i H1 se vstupuje od západu.
Západní fasády domů jsou velkými prosklenými otvory ústícími na terasy otevřeny slunci, zatímco východní jižní a severní fasády s menšími okenními otvory a arkýři vytvářejí městsky uzavřenou tvář domu. Terasy a prefa lodžie západních fasád jsou opatřeny vertikálními červeně tonovanými zástěnami z cetrisových desek ..

Zrealizovaná Obytná skupina Nový Prosek je 1. dílem celkového konceptu zastavění s budoucí navazující výstavbou na jih od páteřního bulvaru ke Kytlické a soliterními objekty na sever. Podržení čí odmítnutí velkorysého konceptu je nyní v rukou investora a zpracovatelů projekční dokumentace.