Nová scéna v Praze

Tohle a prošívaná deka je jedno za osmnáct a druhé bez dvou za dvacet.

Tak to v žádném případě, tohle má zcela jiné urbanistické parametry a kvality, než prošívaná deka. Bohužel v podmínkách doby nerealizovatelné.

"Potvrdila se nutnost urbanisace architektury. " To je myslím důležitá věta ze zprávy, která odlišuje toto pojetí od zde paralelně disktovaného InterContinentalu nebo pozdější těžkopádné Pragrovo řešení s průvanem v podnoží. Tady tvoří repre parter budovy dokonce dvě podlaží. Architektura má blíže k bruselu než k brutalismu, to je na ní šarmantní, prostě stará škola.

Jen pro vylíčení v jaké atmosféře musel Bohuslav Fuchs pracovat: sám byl v roce 1960 ve vykonstruovaném procesu podmíněně odsouzen ke dvěma letům žaláře a jeho zeť Mojmír Korvas za protikomunistické smýšlení strávil na počátku 50. let ve vězení pět roků (včetně uranových dolů).

Co by se s budovou tzv. nové scény dalo dnes udělat?

... Já bych ji nechal. Esteticky to sice lidi dráždí (mně taky), ale není to odnikud moc vidět. A urbanisticky to celkem vyhovuje. Nic moc, ale ujde to.
Mně se ten Fuchs docela dost líbí… ale…koukám se podrobněji, ani on tam, chudák, s tím spojením Národní – Ostrovní nepracoval zrovna brilantně! Nechal tam jen takovej „nic moc kdoví jakej“ průlez krz barák. Zatímco udělat napříč blokem promenádu od piazetty před divadlem až k nábřeží by se úplně nabízelo! Kaskáda veřejných prostorů… krásný zážitek při průchodu z rušné městské třídy, kdy následuje oáza vnitřní zahrady s posedávajícími lidmi a v trávě zapíchnutými paraplíčky… kde vás rozveselí koketně v prostoru rozházené stupínky teras, rampy, cestičky a schůdky mezi různě vyvýšenými rabátky… a když už myslíte, že nic dalšího nepřijde, otevře se vám skrz nový dům jako výprava dalšího dějství průhled na řeku… na Žofín! Co by mohlo být v téhle urbanistické situaci hezčího a symboličtějšího!...
… A dneska? (7:- P)
Ale jó, já bych na to nesahal! Ještě by to dopadlo daleko hůř, kdyby tam něco měl vymýšlet cokoliv nového někdo ze současníků. To jsou bolavější místa v Praze (nebo v celých Českých zemích) a nikdo to už nikdy nenapraví.

To je na závěr Vašeho příspěvku 25.03.20 03:20 velmi smutné konstatování pane Šakale. Ale souhlasím s Vámi.
Dnešní architektonické výtvory by byly ještě daleko horší.
A to je prosím prošívaná deka, všech hrůz v Praze futrál.
Co by tam tak postavili pánové Josef Zítek a Josef Schulz? No, je to jen spekulace, ale hezká spekulace.

My tam v soutěži v roce 2010 s kolegou Balharem navrhli toto
https://beau.wgz.cz/rubriky/architektura/nova-scena-narodnih o-divadla
Ve výsledku se ukázalo, že soutěž byla jen promo na nějaký nový fasádní materiál z umělého kamene. A jsme zase u dnešní krize vize. Doba je zamrzlá a architektura je jejím věrným zrcadlem. To se člověk může uaktivizovat a být vizionář na kvadrát, když ani ND a ministerstvo kultury nemá vůli budovat krásný svět a zanechat tu po sobě nějakou směrodatnou památku, pak nejlépe počkat na smrt.

Co už tak holt s tim?! Člověk si posteskne... ale mohlo by to být ještě horší....

Představujete si, jak dnešní doba buduje dosud neexistující Novou scénu?!
Jak se nejdřív vybere staveniště pro extenzi Národního divadla v Podbabě.
Uspořádá se mezinárodní soutěž s předem favorizovaným prominentem zahraničních zkušeností a domácího původu...
Načež se tři čtvrtiny národa zděsí výsledku a jsou médii stigmatizovány jako spolek buranů a bobysudů.
Následně několik erudovaných architektů poukáže na to, že se plánovaná budova na zrušenou tramvajovou smyčku před hotelem Intenational nevejde. Za což sklidí v novinách odsudek kvůli "profesní zášti a zneuznanosti".
Jak prezident republiky pronese na adresu vítězného návrhu sarkastický komentář a je hbytě sdělovacími prostředky označen za "nástroj cizích vlivů" a rovněž za hlavního a jediného zhoubce zkázy celého projektu.
A jak se v závěsu několik starostů městských částí Prahy vyjádří v tom smyslu, že by na území své obce uvítali dotyčný svatostánek kultury, jelikož by jim to umožnilo získat dotaci na vyasfaltování cestiček vyšlapaných v trávě kolem metra, a pomohlo obnovit zrušenou autobusovou linku, která vozí místní báby do Kauflandu...

... Ne, ne – to už radši "prošívanou deku"!

(7;- ))

Ta je nám, šakale, platná jak mrtvému zimník. Kulturní politika - knihovna, filharmonie, SEFO, přehlídka marnosti. A na Masaryčce zatím roste 200m dlouhý přetržený zlatý nosorožec pro 2500 Číňanů.

Pane Šakale, Vy máte vždycky pravdu !!!!
Ale, co třeba tak naši dnešní čeští studenti architektury ?! V rámci nějakých ročníkových prací, třeba by se tam nějaké kvalitní zrnko architektury a urbanizmu našlo?
I kdyby to bylo dobré jen pro budoucnost, nebo pro kvalitnější zadání dalších soutěží?
A pane Šakale, prosím slovo do pranice, nebylo by lepší dávat peníze na novou budovu Nové scény, než třeba na naše vojáčky v africkém Mali ?!??

Na konci 80. let bylo mezi námi studenty celkem silné hnutí, které se zajímalo o postmoderní posun v myšlení, který šel proti tomu, co nás pozně brutalistní učitelé učili. Po revoluci jsme byli hlavní silou, která přitáhla na školu tzv. "středotlaké", novou vlnu, kteří tu městotvornost dělali v praxi: Šrámkovou, Brixe, Šika, Lábuse a řadu dalších. Já se dlouho nebyl podívat na ročníkové práce, tak vlastně nevím, jestli tam něco z této vlny zůstalo. Skoro mám dojem, že naše postmoderní kreativita ustrnula do přísnosti, minimalismu a neofunkcionalismu, který dodnes ovládá českou kotlinu. Přitom ve světě se trend humanizace a urbanizace města nezastavil a nám zas ujel vlak. 30 let!
Šakale, fakt může být ztráta citlivosti ještě horší? Kde je ta fantazie a vizionářství tehdejší urbanity, kde jsou dnešní steampunkoví hipsteři?

Já už moc trendy nesleduju – natož, abych se šel podívat do školy na studentské práce – tak Vám neřeknu, jestli ti lidé, co by chtěli dělat zase radostná města vstřícná k lidskému vnímání a měřítku, jsou někde v tichosti zalezlí, jelikož se nedokážou prosadit, nebo jestli vážně neexistují. Je pravda, že přinejmenším 80 let do nás rvali násilím heslo: „slunce, světlo, vzduch!“ (Dalo se to pochopit v časech „předantibiotikových“, kdy prakticky nejčastější příčinou úmrtí byla tuberkulóza. Že ale funkcionalistický urbanismus přetrvalo do časů, kdy všichni už nejméně dvě generace vidíme, jak to dopadlo s paneláky, je smutné.)
Spíš mám obavu, jestli ono to není záležitost přesně opačná: totiž, že nedostatek městskosti není dán tím, že by nám ho někdo nedokázal nabídnout. Ale tím, že jej po tvůrcích nikdo nechce! Lidé to zapomněli chtít.
Lidé sice pravidelně hlasují vlastními peněženkami o tom, kde je nejlepší bydlení, ale z nějakých důvodů netlačí na investory a municipality, aby se stavělo tak, jak by valnou měrou chtěli žít. Sice by chtěli bydlet na Vinohradech, kde jsou větší potíže s parkováním a mnohem méně zeleného než na kdejakém sídlišti… Ale u developera v Modřanech si zase koupí 2 + kk v nějakých těch kostkách rozsypaných bez ladu a skladu po louce, bez přívětivého obchodního parteru, bez jasně vymezených ulic a náměstíček, bez rušnějšího centra, bez klidného okraje, bez ducha…
Tak proč by si měli tvůrce i stavebník lámat hlavu, když ví, že se stejně prodá všechno!

Co jsou to prosím steampunkoví hipsteři ? Setkávám se s tímto názvem poprvé.
Mohl byste pane Víchu napsat definici tohoto pojmu?

https://cs.wikipedia.org/wiki/Steampunk
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hipster
Omlouvám se, jestli jsem tím někoho zaskočil, chtěl jsem jen naznačit, že každá doba má své trendy a styly, které jsou pro ni charakteristické a vymezují jednotlivé generace mezi sebou a pomáhají jim k identifikaci jejich identity, či světonázoru či životních priorit, jedno, jak to nazvete. Jen jsem se ptal, jestli unifikace c Čechách už definitivně zvítězila, či jestli tu jsou nějaké zárodky kreativity, o kterých nevím. V podstatě si připadám jak poslední Mohykán.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Poslední_Mohykán

Děkuji Vám, pane Víchu, za informace a za osvětu. Už jsem starý člověk a zdá se mi, že už ničemu nerozumím a do dneška nepatřím.

To by se vám zrovna tyto trendy mohly líbit, jsou inspirované 19. stoletím a poetikou Julese Verna.

Mohl by někdo navrhnout, naprojektovat tzv. novou budovu Národního divadla v novorenezančním stylu, pane Víchu?
Třeba Vy?
Lidé by to určitě přijali, raději než prošívanou deku a než toho Fuchse.

Ale kdo? Dyť to dneska nikdo neumí! Kašička? Možná... Girsa?... Kdo ví...

A bylo by nám v tom domě s neorenesančním štukem a optickými kabely pod sádrokartonem vlastně dobře?

Já ne, já dělám organickou bio architekturu, protože věřím, že 21. století musí čelit výzvám environmentálním a kontextuálním, s přírodou a městem nebojovat, ale být s nimi v přirozeném souladu. Zdravý život na zdravé Zemi je to, co považuji za důležité. Jistě je tu stále i křídlo klasicistů, kteří umí kreslit tympanony, hlavice a římsy ve správných rytmech a poměrech, ale ode mne to prosím nechtějte, já už se latinsky nenaučím, aby to bylo věrohodné. Díky za tu otázku, jestli je v architektuře něco důležité, tak v jakém stylu budeme stavět. Bavíme se o materiálech a technologiích, ale o stylu vůbec. Architektura je díky absenci artikulace už minimálně 20 let v krizi, je to jak když básně píší roboti. V roce 2018 mi o tom vyšla kniha "Náměstí Sametové revoluce", která je pro zájemce k dostání zde: www.kosmas.cz/knihy/244133/namesti-sametove-revoluce/

Toto vyobrazeni mne vraci zcela zpet, az do dob meho architektonickeho panictvi. Take jsem tehdy povazoval toto reseni za velmi chytre, jakoby primo od chytre horakyne (ani to, ani ono). Napul, mezi zachovanim puvodni stavebni cary a nebo tvorbou noveho tam prostoru, coby namesti Bedricha Smetany (koho jineho, v te dobe “kosmopolita” A. Dvorak nemel nadeji). A to celeprosklene pruceli do Narodni tridy v te dobe take nemelo chybu. Pouzitim odrazove schopnosti skla se v pamatkovem miste vejde cokoliv noveho, jak mi o 20 let pozdeji prozradili tehdejsi poveru panove Hlavaty a Kunca, sami v tech 60tych letech vyherci souteze na obnovu Anezskeho klastera. Zdejsi zobrazeni vitezneho navrhu od Fuchse a rodiny (1964) naznacuje, ze by z mjsta pohledu se v tom velkem "okne" zrcadlil Prazsky hrad (?).
Dnes, dlouho jiz po ztrate sve architektonicke nevinosti to vidim naprosto jinak. Kolega Vich se ve sve zmince o soutezi z roku 2010 zminuje, ze doba je “zamrzlá“. Lepe to vystihnout nemohl, nebot vitezny navrh z roku 2010 zamyslel zamenit „prosivanou deku“ za „zamrzle prosteradlo“. „Neco“ za „neco“.
Kdyz (pozdejsi baron) Zitek tvoril pruceli ND, tak mezi jeho dilem a Vorsilskym klasterem stalo pruceli Kaurovych domu, z architektonickeho hladiska takove „nic“. To je presne to, cemu budouci architekti jiz velmi dlouho nejsou uceni. Vsechny nas ucili vzdy jen „neco“, jako by kazda nova stavba musela byti vzdy naprosto osobita, neobvykla, jedinecna, zvlastni (proste pokazde znovu vynalezene kolo). Nikdo z nas se nikdy neucil to „nic“.
Po nekolika prvotnich povalecnych navrzich bez nejake okazalosti, v podstate zachovavajicich Kaurovy domy, pripadne snizenim jich o 1 podlazi, do vysky rimsy vedlejsiho klastera, soutez z roku 1958 pocita jiz s jejich zbouranim. Presto treba navrh z teto souteze, z ruk Prady, Stipka a Tronicka navrhuje 4 nadzemni podlazi "obycejneho" pruceli presne ve stope byvalycb Kaurovych domu, do vysky sousediciho klastera s 5. podlazim odstoupenym vzad. V podstate to, vuci Zitkove budove, vyrazove "nic". To z roku 1964 vitezny navrh Fuchse a rodiny je jiz podstatne "neco", vymezujici se vuci Zitkovu dilu.
Po smrti prof. Fuchse (1972) jeho syn Kamil podstoupil autorska prava SURPMO (1973) kde dalsi vypracovani tohoto zameru prevzal Pavel Kupka (1936-2019) kteryzto mimo Nove sceny dokoncil cely projekt, vcetne obnovy Zitkovy budovy. Jeho studie z roku 1974, videna smerem od "Cs. spisovatelete", je stale jeste architektonicky umirnena, jasne podrazena vedlejsimu divadlu, v urovni rimsy sousediciho klastera a svou konkavni strechou zcela v souladu s konvexni strechou prevladajiciho souseda. Dle meho soudu, zde melo veskere dalsi hledani podoby teto casti, podel Narodni tridy, koncit.
Nanestesti se jelo dal. Kupkova studie, spolu s Ivo Loosem (1934-2009) s vlnicim se prucelim a jako "pagoda" strechou doslova "zmanyrizovala" tuto cast stavby, coz je velmi patrne na Kupkove posledni studii (1979). Takze jeden by si myslel, ze po prevzeti ukolu arch. Pragerem (1980) nebylo jiz co zkazit. Kdyby. Pozdnim rozhodnutim, zmenit ucel teto casti, na Novou scenu, si vyzadalo prepracovani. Arch. Prager musel zvetsit sirku teto casti a tak zkratil jeji delku, coz ale nezabranilo tomu, aby se jeho skleneny "nador" dostal do rozporu se samotnym divadlem.
Po bitve je kazdy general, ale je zrejme, ze Kaurovy domy a nebo jejich nahrada, obe az po rimsu vedlejsiho klastera, treba i zavrseny Kupkovou konkavni strechou (1974) zakterymz to prucelim by se pak mohlo dit cokoliv potrebne, by ucinil dnesni uvahy naprosto zbytecne.

Jsem přesvědčen, že by mi bylo v nové budově v neorenezančním stylu s optickými kabely mnohem lépe, než v prošívané dece, než v zeleném chrchlu, než v pakulu a než ......
Stačí vidět jak je krásná neorenezanční budova Národního divadla a jak je krásně uvnitř vyzdobená.
Knihu "Náměstí Sametové revoluce" si rád přečtu, jistě se poučím a něco dozvím. Děkuji za doporučení.