Tesařova vila

---

Volně stojící jednopatrová stavba tvoří významnou součást souboru vil a rodinných domů v Pisárkách, projektovaných od konce dvacátých a během třicátých let předními příslušníky brněnské architektonické avantgardy. Jedná o dvojbytový rodinný dům, jehož obě podlaží a rovná střecha jsou na uliční straně zformovány do půlkruhů. Navíc architekt zalomil hmotu domu tak, že na východní straně vznikl hrotitý průběžný arkýř. Tradiční statickou dispozici převedl do aerodynamické podoby, promítající se do půdorysů, hmot i prostorů. Předstupeň tohoto řešení představovala Fuchsova o málo starší Petrákova vila v sousední ulici Marie Pujmanové (č. 4), kde se segment terasy uplatňoval pouze v patře, přičemž organickou tendenci podtrhovala oblouková vedoucí ke vstupu v úrovni mezaninu, která překonávala prudký svah. Neobvyklé v tomto případě bylo situování ložnic do přízemí a společenské části do patra.
Zmíněné Fuchsovy vily se včleňují do umělcova díla jako doklad experimentování autora, jehož základním cílem bylo neustálé prohlubování psychické a emocionálně estetické stránky architektury. Tato tendence poznamenávala v latentní podobě již Fuchsovy rondokubistické stavby a prosazovala se pak výrazněji od konce dvacátých let. Stoupenci domácího racionalistického a vědeckého funkcionalismu vytýkali architektovi přílišnou výtvarnost a nebezpečí formalismu. Oporu pro své úsilí nalezl ale za hranicemi, u hlavních představitelů tzv. organické architektury, působící tehdy na Akademii umění a řemesel ve Vratislavi (Hans Scharoun, Heinrich Lauterbach, Adolf Rading). Fuchs se s nimi a s jejich díly seznámil u příležitosti výstavy WUWA (Wohnung und Werkstatt – Byt a dílna), v roce 1929 pořádal německý Werkbund a pro niž navrhl expozici Svazu československého díla. „Zatímco Kroha se jeví v sociologickém i ekonomickém fragmentu bydlení jako exaktní teoretik, který s pomocí ideologických hledisek definuje analytickou přesností jednotlivé funkce obydlí a formuluje jejich prostorové požadavky, je Bohuslav Fuchs především empiricky pracujícím diagnostikem a vynikajícím praktikem, který dokázal s jemným cítěním odhadnout nejen speciální požadavky svých stavebníků, ale také vystihnout genius loci  a obohacovat ho o nové prostorové a výtvarné kvality" (Vladimír Šlapeta).
Vila je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek s rejstříkovým číslem 7710. /J. S.