Komplex, o velikosti 5600 m², je vlastnictvím francouzských drah SNCF. Slouží ke spojení lyonského letiště v Satolas se stanicí rychlovlaků TGV. Hlavní budovu TGV navrhl Calatrava ve tvaru prehistorického ptáka. V Calatravově návrhu někdo může vidět inspiraci v terminálu Kennedyho letiště TWA od
Eero Saarinenena z let 1957-62. Svou funkcí, návrhem a uspořádáním a 500 metrů dlouhým nástupištěm se však od Kennedyho letiště rozhodně liší. Komplex byl vystavěn na tři etapy, celkové náklady byly 600 miliónů franků. Nádraží je navrženo jako šesti kolejné, prostřední dvě koleje jsou konstrukčně odděleny a umístěny v samostatném traktu a slouží pro rychlovlaky, které zde nezastavují. Budovu nádraží a letiště dále spojuje 180 metrů dlouhý most.
Dominantou zůstává hlavní budova ve tvaru prehistorického ptáka či rejnoka o velikosti od 100 do 120 m v průměru, 40 m výšky a váhou střešní konstrukce 1300 tun.
Eva Kosíková a Matěj Kosík, 2008
V soutěži na stanici TGV na severním okraji Lyonu, vypsané roku 1987, porazil Calatrava těsně
Richarda Rogerse. Calatravův projekt vyšel z filosofie nádraží v 19. století coby symbolu tehdejší doby a počítal s vytvořením 450 metrové nádražní haly se spojovacími tunely mezi nádražím a letištěm. Nad tuto halu usadil mohutnou organickou skulpturu, představující obrovského elegantního ptáka. Má evokovat ideje, spojované s cestováním, především rychlost, vitalitu, lehkost a optimismus.
Stavba probíhala relativně dlouhou dobu (01.1990 – 07.1994) a finanční náklady v jejím průběhu stouply o 50%.
Martin Rosa, 2005