Josebar v Ústí nad Labem
Suterénní prostor, který jako provozovna baru sloužil od devadesátých let 20. století, je přístupný z dvorního traktu polyfunkčního bloku, situovaného mezi hlavní městskou třídu a vlakové nádraží.
Jistá komplikovanost prostoru vymezila na počátku otázky, jak celé řešení optimálně pojmout a jakým způsobem vnést do projektu vlastní zadání. Sanací a celkovým pročištěním původního provozu se prostory nadechnuly a nechaly vyniknout své sice složité, ale srozumitelné geometrii a tektonice.
Cílem projektu bylo ucelení a sjednocení jednotlivých částí, otevření vnitřní formy prostoru při zachování charakteru stávající stavební struktury.
Výsledné řešení užívá kontrastu a dialogu původního prostoru s nově vnesenými principy.
Koncepce rekonstrukce je odvozena od nové polohy barového pultu a technologického zázemí. Úpravy vnesly do projektu logiku a určily měřítko jednotlivých dispozicí prostoru. Všechny konstrukční a interiérové prvky jsou provedeny z modulů závislých na velikosti vstupní zóny a dveří.
Pro zajištění mikroklimatu suterénního prostoru byly po obvodu provedeny předsazené stěny, využité pro rozvod instalací.
I přes to, že aplikace Barrisolu (investor je výhradní dodavatel těchto folií v ČR) nebyla na počátku podmínkou ani zadáním, byla nakonec použita v celém rozsahu podhledů. Výsledná křivková modelace podhledové formy folie nebyla navrhována pouze jako aspekt sledující formální část designu, ale je pragmaticky určena prostorovou instalací technologických rozvodů vzduchotechniky. Podhledy jsou aplikovány translucentní s integrovaným RGB osvětlením a černé - reflexivní.
Tato záměrná dualita kontrastního vymezení balancuje mezi konkrétností a abstrakcí pohledové formy, mezi světelností a psychologií atmosféry.
Křivka podhledu volně přechází v sezení, které není v důsledném kontaktu s podlahou.
Ke sjednocení jednotlivých zón baru slouží na podlahu aplikovaná stěrka s černým probarvením, jejíž lesk a textura vnesly do prostoru důležitý vizuální akcent.
Černá ocel, použitá převážně ve vstupním koridoru a mobiliáři, přinesla do realizace motiv exaktního zpracování a řemeslné práce.
Nosným tématem vstupní zóny bylo její přímé propojení s interiérem, celkové otevření a popření vizuální hranice venkovní a vnitřní části prostoru. Schodišťový nástup je určen jednoduchou hmotou fasádní cetrisové stěny, do které je integrována vstupní brána a transparentní zastřešení. Tato stěna plynule přechází do interiéru, kde plní funkci předělu mezi barem a zázemím.
Z hlediska profese a práce architekta došlo ke vzácné spolupráci s investorem, který je zároveň i dodavatelem a hlavním spojujícím článkem mezi vizí a nastaveným konceptem, mezi myšlenkou a realizací.
Důležité realizační postupy a detaily často operativně vznikaly v reálném čase na stavbě, což umožnilo soustředit větší pozornost na realizaci prvků a konstrukcí na míru.
Závěr realizace se tak nesl v duchu motta
"Nous ne sommes pas très nombreux"
Jistá komplikovanost prostoru vymezila na počátku otázky, jak celé řešení optimálně pojmout a jakým způsobem vnést do projektu vlastní zadání. Sanací a celkovým pročištěním původního provozu se prostory nadechnuly a nechaly vyniknout své sice složité, ale srozumitelné geometrii a tektonice.
Cílem projektu bylo ucelení a sjednocení jednotlivých částí, otevření vnitřní formy prostoru při zachování charakteru stávající stavební struktury.
Výsledné řešení užívá kontrastu a dialogu původního prostoru s nově vnesenými principy.
Koncepce rekonstrukce je odvozena od nové polohy barového pultu a technologického zázemí. Úpravy vnesly do projektu logiku a určily měřítko jednotlivých dispozicí prostoru. Všechny konstrukční a interiérové prvky jsou provedeny z modulů závislých na velikosti vstupní zóny a dveří.
Pro zajištění mikroklimatu suterénního prostoru byly po obvodu provedeny předsazené stěny, využité pro rozvod instalací.
I přes to, že aplikace Barrisolu (investor je výhradní dodavatel těchto folií v ČR) nebyla na počátku podmínkou ani zadáním, byla nakonec použita v celém rozsahu podhledů. Výsledná křivková modelace podhledové formy folie nebyla navrhována pouze jako aspekt sledující formální část designu, ale je pragmaticky určena prostorovou instalací technologických rozvodů vzduchotechniky. Podhledy jsou aplikovány translucentní s integrovaným RGB osvětlením a černé - reflexivní.
Tato záměrná dualita kontrastního vymezení balancuje mezi konkrétností a abstrakcí pohledové formy, mezi světelností a psychologií atmosféry.
Křivka podhledu volně přechází v sezení, které není v důsledném kontaktu s podlahou.
Ke sjednocení jednotlivých zón baru slouží na podlahu aplikovaná stěrka s černým probarvením, jejíž lesk a textura vnesly do prostoru důležitý vizuální akcent.
Černá ocel, použitá převážně ve vstupním koridoru a mobiliáři, přinesla do realizace motiv exaktního zpracování a řemeslné práce.
Nosným tématem vstupní zóny bylo její přímé propojení s interiérem, celkové otevření a popření vizuální hranice venkovní a vnitřní části prostoru. Schodišťový nástup je určen jednoduchou hmotou fasádní cetrisové stěny, do které je integrována vstupní brána a transparentní zastřešení. Tato stěna plynule přechází do interiéru, kde plní funkci předělu mezi barem a zázemím.
Z hlediska profese a práce architekta došlo ke vzácné spolupráci s investorem, který je zároveň i dodavatelem a hlavním spojujícím článkem mezi vizí a nastaveným konceptem, mezi myšlenkou a realizací.
Důležité realizační postupy a detaily často operativně vznikaly v reálném čase na stavbě, což umožnilo soustředit větší pozornost na realizaci prvků a konstrukcí na míru.
Závěr realizace se tak nesl v duchu motta
"Nous ne sommes pas très nombreux"
1 comment
add comment
Subject
Author
Date
Skvělé!
Beata Lenarcik
07.12.09 03:46
show all comments
