I K M Z

"Tato stavba nám umožnila vytvořit zcela novou koncepci ve zpřístupňování informací, která vedla k uceleným službám na poli klasického knihovnictví, elektronického zpracování dat a rostoucí oblasti multimédií pro studenty, vědecké pracovníky i běžné občany."

Jedná se o kompaktní budovu, čtenářská místa se nacházejí převážně u vnějšího obvodového pláště v prostorech o výšce přes několik podlaží. Nosné konstrukce jsou ze železobetonu. Obvodový plášť s vysokým procentem prosklení (ve skutečnosti jen 60 procent, pozn. red.) s předvěšenou nefunkční fasádou, v meziprostoru mezi vnitřním obvodovým pláštěm a vnější předvěšenou fasádou jsou umístěny stínící elementy (rolety). Okna ve fasádě jsou otvíravá, ale pouze pro účely čištění. Volná plocha zasklení pro prostup světla je zmenšena barevnou povrchovou úpravou skla. Ve všech nadzemních podlažích je zdvojená podlaha (celková výška ca. 22 cm) a zavěšené podhledy z tahokovu. Budova je rozdělena na několik, od sebe oddělených traktů: výpůjční prostor jako jeden prostor propojen přes všechna podlaží.
Lze říci, že architektonické řešení přispívá k energetické úspornosti pouze kompaktností budovy a to ještě jen částečně (relativně velká plocha obvodového pláště k obestavěnému prostoru). Rovněž dispoziční řešení nepřispívá k úspornému energetickému řešení. Prakticky všechna čtenářská místa se nacházejí ve vysokých prostorech u ochlazovaného pláště.
Celkové řešení budovy z energetického hlediska není optimální, technika zahrnuje nevhodné architektonické řešení. Při lepším architektonickém řešení by nebyla pravděpodobně nutná dodatečná chladící jednotka. Celá budova je přetechnizována, jsou kombinovány různé zdroje energií a při dané obsluze (jeden elektrikář) nelze očekávat úsporný provoz. V případě výpadku energie, především chladu, dojde v letním období k rychlému nárůstu vnitřních teplot. V době návštěvy bylo možné pozorovat značné tepelné rozdíly mezi vnitřní dispozicí a čtenářskými místy. V některých místech bylo možné pociťovat proudění studeného vzduchu, což může být způsobeno konvekčním vytápěním a velkou plochou prosklených ochlazovaných ploch. Dle údajů obsluhy se doposud nepodařilo vyrovnat teploty u obvodového pláště a uvnitř dispozic, vnitřní teplota se pohybovala okolo mezi 23-24 °C (při konvenčním vytápění, tz. otopné konvektory a vzduchotechnika je nutná vysoká vnitřní teplota vzduchu k udržení tepelné pohody u fasád ve vysokých prostorech). Rovněž zádveří není řešeno optimálně, při daném způsobu automatického otevírání jsou při větším počtu návštěvníků dveře prakticky nepřetržitě otevřeny, takže dochází k průvanu uvnitř místností.
Prostor bistra je oddělen od vstupního a výpůjčního prostoru knihovny. Lze říci, že se architekt při záchraně energetických bilancí plně spolehl na technická řešení. A technici se snažili uspořit, ať to stojí, co to stojí. Jednoduše řečeno, prosklená fasáda, vysoké prostory s nevhodně zvoleným technickým řešením vytápění se zachraňuje tepelným čerpadlem a zemními vrty. Sporný je v daném systému i ekonomický provoz kogenerační jednotky. Dále si personál stěžoval na velice suchý vzduch v prostoru knihovny (chybí zvlhčovač u vzduchotechnických zařízení).
Knihovna v Cottbus je na první pohled z architektonického a technického pohledu velice efektní, ale podle mého názoru neakceptuje architekt základní fyzikální zákony tepelné techniky (neznalost?) a technici se zhlédli ve všech novodobých technických řešeních bez ohledu na smysl jejich použití (např. pro vysoké prostory by mělo být, především u prosklených fasád, přinejmenším podlahové vytápění, čímž se zamezí teplotnímu gradientu s výškou a sníží se vliv studeného sálání fasády). Zajímavé je i velikostní porovnání vzduchotechnických zařízení u knihovny TU Berlín (otevřena o dva měsíce dřív než IKMZ, pozn.red.) a knihovny v Cottbus. Přestože knihovna v Cottbus je prakticky poloviční jak knihovna v Berlíně, jsou vzduchotechnická zařízení stejně velká!!!

S následujícími znalostmi se ŠA AVU vypravila do NDR na IKMZ v BTU. Autora článku naštěstí přednáška Jana Žemličky z důvodu nemoci minula, ale nedůvěra v stavby, které budují světově známí architekti daleko od svých domovů a v blízkosti českých hranic (viz. Loisium v Langenlois), přetrvávala. Rozdíl mezi názory na stavbu z časopisů a přímého kontaktu je často diametrální. Většinou vyhrávají aranžované fotky. Ne však v tomto případě. Reportáž by byla přesnější, kdybych mohl stavbu užívat jako běžný čtenář delší čas a ne jako součást kobylkového nájezdu studentů architektury. Pocity se kupodivu u většiny z účastníků zájezdu shodovaly. Zde tedy jsou:
Na kopečku v NDR stojí moderní středověká tvrz. Původně toho H&deM měli ve zdejším universitním campusu postavit víc a knihovna taky vypadala víc "švýcarsky". Jakkoli si zvenčí zachovává odstup, uvnitř se devítipodlažní budova chová maximálně přívětivě. Knihovna leží na okraji universitního campusu. Skrz dům autoři navrhli cestu spojující univerzitu s městskou částí. Kopeček, na kterém knihovna stojí, a kam schovali archiv, byl uměle zbudován kvůli vysoké hladině podzemní vody. Dojem středověké tvrze na holém kopci posiluje i amébní tvar připomínající bastiony. V současnosti probíhají pod taktovkou stejných architektů zahradní práce, které tento kopec částečně zalesní. Fasádu tvoří šest tisíc potištěných skleněných čtverců odsazených o jednu stopu před fasádu. Na nich jsou podle prof. Ballerové, která nás budovou prováděla, vytištěna slova všech světových jazyků. Vnitřní prostory jsou členité, materiály nenákladné a provozy důsledně barevně odlišeny. Požární aspekt byl asi velkým oříškem, když se jediný prostor přelévá po celé budově přes výšku šesti podlaží. Účinek vertikálního pohybu po sedmimetrové (v průměru) spirále schodiště je tak silný, že nemáte chuť použít výtah, ani když máte namířeno do nejvyšších pater. Téma spirály - symbolu vzdělávání se - se objevuje i na dalších místech knihovny. Síla celého domu je potvrzena také tím, s jakou lehkostí bylo nakládáno s detaily a kritickým náhledem na nesmyslné požadavky některých norem. Herzog s deMeuronem znovu dokázali svoje mistrovství a expo- nenciální profesní růst svého byra.

Technické údaje:
Hlavní užitná plocha 7.630 m²
Obestavěný prostor 58.601 m³
Výška stavby 32 m
Celkové náklady 22-29 mil. Euro
Obv. plášť tvoří 6.500 skl. čtverců
Počet skladovaných knih 900.000 ks
Počet čtenářských míst 490 (část. vybaveno PC)
Pracovní místa v carrels 15
Pracovní místa v pools 60
Pracovní místa katalogy 62