Humanizace pražské magistrály v úseku Nuselského mostu a ulice 5. května

S-J magistrála je svým charakterem dálnice protínající město. Její základní znaky jsou mimoúrovňové křižovatky, podchody a nadchod pro pěší, svodidla, protihlukové stěny, ploty, betonové lemy a podobně. Jako nadřazená komunikace vytváří nepřekonatelnou bariéru v území a degraduje své okolí hlukem, emisemi, vibracemi a prachem. Tato jinak významná spojnice v intravilánu Prahy funguje jako relikt někdejšího roštového dopravního systému z 60. let, který upřednostňoval rychlý průjezd Prahou automobilem. Druhý, propracovanější plán základního komunikačního systému Prahy (ZAKOS) ze 70. let pomohl S-J magistrále ke své dnešní podobě. Teprve územní plán z roku 1999 požaduje její zklidnění. V této myšlence pokračuje Strategický plán hlavního města Prahy z roku 2002, který jde ještě dál. Hledá možnosti, jak omezit přepravní kapacitu a chce magistrálu humanizovat a přeměnit na bulvár.

Současná intenzita dopravy v řešeném úseku se pohybuje mezi 82 - 88 000 automobilů denně. Studie humanizace předpokládá snížení této intenzity na cca 40 000 vozidel denně a to podmiňuje splnění několika podmínek. Dokončení vnějšího a vnitřního okruhu Prahy se systémem radiál, přestavbu křižovatky „na Kačerově“ tak, aby primárně naváděla dopravu z dálnice D1 na vnitřní okruh, vytvoření nových propojení mezi čtvrtěmi ať už novými mosty či hledání alternativ v možné hustší dopravní síti, zavést systém parkování podél radiálních komunikací v návaznosti na veřejnou dopravu, koncepční zkvalitnění veřejné dopravy a zavedení mýtného při průjezdu vnitřním a vnějším okruhem.

Základní myšlenkou humanizace magistrály se stala idea městského bulváru reprezentativního i obytného charakteru.  Cílem je navrhnout živoucí ulici s obchody, kavárnami a restauracemi, vytvořit prostor pro aktivní pohyb obyvatel, hru dětí nebo relaxaci v zeleni. Zároveň vytvořit příjemnou spojnici centra města s uvažovaným novým moderním těžištěm Prahy v prostorách pankrácké pláně.
 
Návrh uvažuje s redukcí počtu jízdních pruhů ze 3+3 na 2+2 a zúžení šíře jízdních pruhů na minimum. Široká asfaltová plocha je dělená 12,5 m širokým centrálním pobytovým pásem pro pěší i cyklisty, řešeným jako promenáda s mlatovým povrchem, vybaveným mobiliářem, prodejními pavilónky, informačními stojany či malými hřišti. To vše doprovází dvě řady vysokokmenných stromů v travnatém pásu a stříhané keře. Automobilová doprava je naopak potlačena a rozdělena do dvou komornějších prostor, komunikací, které scela přirozeně vedou řidiče k pomalejší jízdě. Chodníky u domů jsou uvažovány o šířce 5 m, kde je možné situovat předzahrádky restaurací a kaváren.Vedle chodníku jsou podélná parkovací stání příležitostně nahrazovány odbočovacími pruhy.
 
Celkové zkvalitnění prostředí ulice 5. Května má pozitivní vliv na navazující veřejné prostory, konkrétně Pankrácké náměstí, prostor ulice Lounských, náměstí Hrdinů a výhledově i křižovatky Arkády.

Velká plocha náměstí Hrdinů je terénně vyrovnána, mimoúrovňové křížení změněno na úrovňové se světelnou signalizací a přechody pro chodce a cyklisty. Znovuobjevená obdélná figura náměstí je podpořena lemováním stromy a doplněním hmot u křižovatky ulic Na Pankráci a Lomnického. V čele náměstí stojí monumentální palácová stavba veřejné instituce (vrchní soud), které se podřídí i bulvár. Na jedné straně náměstí se otvírá do obdélné figury, na druhé straně se uzavírá zpět do svého obvyklého profilu. Návrh předpokládá přemístění vozovny tramvají se smyčkou do jiné, méně exkluzivní části města. Z dopravních důvodů je trasa tramvaje zahloubena pod celou plochu náměstí a zastávka je nově umístěna v blízkosti vestibulu stanice metra Pražského povstání, se kterou je úrovňově propojena.
 
Pankrácké náměstí je prostor mezi Palácem kultury a pankráckými bloky. Rozlehlý prostor je dnes tvořen z velké části velkou mimoúrovňovou křižovatkou s nájezdy a podjezdy, velkými točitými rampami pro vjezd do podzemních garáží, Paláce kultury a přilehlého hotelu Holiday Inn. Také zde je navržená určitá rehabilitace místa do své logické přirozené městské struktury s úrovňovými křižovatkami a přechody. Ulice kopírují okraj veřejného prostoru a vytvořený volný prostor má charakter stromového parku, který doplňuje stávající solitérní objekty v okolí. Před prostorem Paláce kultury je navržená předjezdová ulice vedená přímo z třídy 5. května. Vjezd do podzemních garáží bude ideově uvažován z obvodu parku. Prostory podjezdů mimoúrovňové křižovatky je možné využít komerčně například na stavbu podzemních garáží.
U výškového hotelu Corinthia je ideově uvažováno se stavbou nové solitérní budovy, která by opticky uzavírala prostor nového náměstí.

V ose Nuselského mostu je navržena vyvýšená konstrukce lávky pro pěší jako vyhlídková galerie či promenáda a zároveň je to možná platforma pro vystavění uměleckých artefaktů. Centrální pobytový pás ul. 5. května v předpolí Nuselského mostu plynule navazuje na tuto lávku. Do středního pásu je také situován nový výstup ze stanice metra Vyšehrad.

Druhá varianta s názvem STŘÍDAVÝ JÍZDNÍ PRUH je jakousi meziverzí ( mezistupňem) mezi hlavním návrhem a stávajícím stavem. Tato varianta je založená na pevných 2 + 2 jízdních pruzích a na střídavém jízdním pruhu, který je situován ve středu uličního profilu a slouží v ranních špičkách směrem do města a v odpoledních směrem z města. Provoz by byl řízen inteligentní světelnou signalizací. Podélná parkovací stání u chodníků by zůstala zachována. Střídavý pruh je oboustranně obehnán zelenými pásy, vytvářející alej stromů. Napojení na dálnici D1 je poměrně jednoduché, ale na opačné straně napojení na Nuselský most by bylo nutné prověřit. Podíl automobilové dopravy je částečně zmenšen, ale plochy pro pěší jsou stejné, ulici tudíž není možné v této podobě považovat za příliš obytnou. Tuto variantu je možné zrealizovat v první etapě, jako předstupeň výslednému návrhu, neboť pozice stromů a obrubníků středního pásu je v obou verzích identická, varianty se tak překrývají.