koncepce
víra v boha — hrob jako místo setkání — místo spočinutí živých i mrtvých — péče o hrob jako čas kontemplace — pomíjivost — plynutí — věčnost
materiál
vápenec (Polsko)
Zadáním bylo řešení rodinného hrobu umístěného na nároží dvou uliček říčanského hřbitova. Výhodou byla možnost práce s prostorem dvou hrobových míst umístěných za sebou. Koncové umístění i plocha tohoto prostoru tak podmínily výslednou kompozici hmot i potřebu vymezit se vůči blízkosti stáčející se uličky. Volba světlého kamene byla jakýmsi přepisem osoby s níž se rodina loučí a částečně zhmotněnou vzpomínkou na ni. Zvolený způsob zpracování kamene cíleně dává prostor času a přírodě, budoucí zvětrávání horniny je záměrné a je nedílnou součástí celého návrhu.
Pomíjivost je vlastnost všeho, co jednou nezbytně zanikne. Pomíjivost věcí a stavů je tak úzce vázána na čas, jehož plynutí ji vyjevuje. Pomíjiví jsou například lidé, živí tvorové a hmotné věci, ale možná i celý vesmír.
Věčnost je vlastnost toho, co existuje navěky, bez časového omezení.
Čas jako příslib Boží věčnosti.