High Line Park

Ve městě mrakodrapů se zrodila pěší zelená oáza. Řeč je o High Line parku, který vznikl konverzí staré dopravní dráhy ze 30. let 20. století, které hrozilo srovnání se zemí kvůli ekonomickému tlaku majitelů pozemků pod ní. Vznikl tepající veřejný prostor, kde tráví svůj čas nejen zvědaví turisté, ale také samotní newyorčané. Často jsou zde pořádány akce zaměřené na zdravé, kvalitní a kulturní stra- vování, což je v zemi hamburgerů chvályhodné.
Visutá dopravní dráha byla postavena v roce 1934 kvůli častým dopravním nehodám na dráze pozemní. Původně měřila 21 km a po dobu padesáti let po ní bylo dopravováno maso, mléko a jiné produkty mezi továrnami a sklady. Dráha vedla mezi 10. a 11. avenue, křižovala 105 kolmých ulic a místy přímo procházela továrními bloky. Zasahovala do tří městských čtvrtí - Meatpacking District, West Chelsea a Hell's Kitchen. Z této průmyslové zóny se postupně stalo místo oblíbené umělci a undergroundem, a okolí dopravní dráhy se tak postupně přeměnilo na galerie, ateliéry, designové obchody, butiky, restaurace, kluby a bydlení. V roce 1999 vznikla z iniciativy dvou místních občanů nezisková organizace Friends of the High Line, která bojovala za zachování této památky v rámci vrstvení města, jakožto dokladu své doby a toho, že Manhattan nebyl vždy finančním, módním a uměleckým centrem. Organizace se stará o každodenní údržbu, pořádá kulturní akce a udržuje ducha místa. Park patří městu New York a správně spadá pod Oddělení parků a rekreace města New York.
Projekt parku vznikl v architektonické kanceláři Diller Scofidio + Renfro ve spojení se zahradním architektonickým ateliérem James Corner Field Operations, kteří vyhráli soutěž v roce 2007 mezi 720 účastníky ze 36 zemí. Celková délka dnešního High Line parku je asi 2,5km a sahá od Gansevoort street (což je zhruba v úrovni 11. ulice) až po až po 30 ulici. Rekonstrukce začala v roce 2006 jižní částí a ta byla otevřena v roce 2009. Letos v létě (2011) následovala druhá část. Po vyřešení majetko-právních vztahů bude pravděpodobně následovat i třetí, nejsevernější část bývalé dopravní dráhy, která vede až po 34. ulici.



Architekti v návrhu vycházeli z charakteru náletové vegetace, která byla po dlouhou dobu nefunkčnosti pro dráhu typická. Je zde spousta druhů různých travin a trvalek, na jižním konci parku dokonce březový hájek, který poskytuje v létě v betonovém New Yorku příjemný stín. Jinde najdeme zákoutí s pergolami nebo vysoké keře tvořící dlouhé zelené stěny. Architekti nezapomněli ani na vodní prvky, které jsou v různých podobách v parku přítomny, ani na vyhlídkové terasy či prostory pro větší kulturní akce. Veškerá zeleň byla vybírána s ohledem na její tvar, texturu, měnící se barevnost a celkový udržitelný ekosystém.
Konstrukce celého High Line parku je původní - byla dostatečně únosná, jelikož byla dimenzována na plnou nákladní drážní dopravu, zapotřebí bylo pouze několika drobných oprav. Nejprve ale musela být odstraněna suť, hlína, beton a odpad, který se tam během 25 let od uzavření nashromáždil. Část náletové zeleně a kolejnic byla opět vrácena na své místo. Celá konstrukce byla očištěna a znovu natřena v původním duchu. Byla provedena hydroizolace, drenážní systém, kanalizace, elektroinstalace a nová skladba pochůzí plochy. Povrch parku je tvořen betonovými tvárnicemi, které připomínají tvarem pražce nebo dlouhá prkna běžící v lineárním směru, čas od času se zvedají do laviček nebo uhýbají před zachovanými kolejnicemi. Naprosto fascinující jsou dřevěná lehátka na původních kolejnicích, která jsou pohyblivá a mohou se tak shlukovat podle velikosti a počtu odpočívajících skupinek. Za povšimnutí také stojí velké prosklené okno, před nímž je prostor připomínající amfiteátrové sezení, a které ústí nad Desátou Avenue a nabízí tak návštěvníkovi pohled na neutuchající ruch velkoměsta.
Zážitkem je večerní procházka, kdy je celý High Line park nasvícen energeticky účinným LED diodovým systémem. Veškerá světla jsou integrovaná do pochůzích ploch nebo zábradlí. Osvětlují přímo vegetaci a stezky, a vytváří tak příjemné a bezpečné vedení, aniž by byl potlačen pohled na zářící New York.
Celý park je bezbariérový a vede k němu i několik bezbariérových přístupů. Celkové náklady na opravu opuštěné dráhy byly pravděpodobně menší než její demolice. Pěší prostor, který tím ale v auty přeplněném New Yorku vznikl, je k nezaplacení.
Dnes můžete, místo dopravní dráhy projíždějící sklady a továrnami, procházet High Line parkem ve výšce 9 m nad ulicí přes nové obytné bloky rekonstruovaných továrních objektů a oddávat se novým pohledům na Manhattan, řeku Hudson a nekončící ruch města, které nikdy nespí.