I přesto, že Josef Pleskot nenavrhuje v duchu nejaktuálnějších architektonických trendů, jeho stavby vás uchvátí. Generální konzulát ČR v Mnichově spíše sleduje Vitruviovy zásady a na výsledku je to znát. Ladné proporce této stavby, kompozice fasád, precizně vyřešený provoz - zkrátka výborný dům, který se v současnosti dá od dílny AP Ateliéru očekávat.
Konzulát se nachází v klidné vilové čtvrti. Jeho hmota a především provoz využívají rohové parcely. Dům má tak dvě uliční fasády obsahující dva hlavní vstupy - pro VIP a pro běžné smrtelníky. Tento fakt zprvu příchozího poněkud mate, protože logicky směřuje k honosnějšímu a logičtějšímu nástupu, avšak jeho cesta se musí ubírat pod koruny stromů, jejichž zachování znamenalo vstřebání kmenů nástupní lávkou. Milovníci feng-shuei se chytají za hlavu a i na mě působilo toto gesto spíše alibisticky.
Provoz v domě je velmi přehledný a fasády jej pravdivě odráží. Reprezentační prostory jsou odděleny od soukromých. V přízemí bezbariérově umístěná přepážková hala vízového a konzulárního oddělení je společně s kancelářemi v horních patrech bohatě prosvětlena velkorysými pásovými okny, která jsou proti přehřívání opatřena pevnými dřevěnými žaluziemi. A právě dřevo společně s pohledovým betonem jsou základními haptickými materiály domu. Byt konzula s dvěmi garsoniérami hostů odděluje od společenských částí hmotově prořezaná terasa v druhém patře. Plochá střecha celý objem sceluje a římsa kompozičně korunuje celou stavbu.
Dům obsahuje ještě jedno podzemní podlaží, kde je situováno pět parkovacích stání a technologické zázemí domu.
Interiéry konzulátu nejsou ani zdaleka honosné, jsou spíše civilní, a to především v souvislosti s použitím pohledového betonu. Přepážkovou halu člení žlutá stěna/paraván s názvy většiny českých a moravských měst. Podobný motiv je použit na vstupních skleněných dveřích. Zasedací místnost a chodba jsou zajímavě svázány skulpturálně vyboulenou betonovou stěnou, o jejíž funkčnosti můžeme úspěšně pochybovat. S tímto prvkem je architektonicky těžké se vyrovnat (osobně jsem si vzpomněl na Makovcze), ale další části domu již charakterizuje střídmost a účelnost. Místy až přehnaná, jako v případě stropních svítidel, která by jistě zaujala
Adolfa Loose.
Osobně se domnívám, že architektura českého konzulátu v Mnichově úspěšně reprezentuje to nejlepší, co může naše scéna světu nabídnout.
Jan Kratochvíl | 2003
Řešení budovy generálního konzulátu využívá možností a výhod rohové parcely ve vilové čtvrti a zároveň si ponechává privilegia volnosti solitéru. Objekt je situován do západní části pozemku tak, aby stávající zeleň mohla být v nejvyšší míře zachována a stala se základem nové parkově upravené zahrady.
Hlavní vstup s reprezentačním předjezdem vozů oficiálních návštěv je obrácen k východu do klidné obytné ulice Libellenstrasse a k cenné přírodní lokalitě Isarauen. Vstup pro veřejnost přicházející k přepážkám konzulárního a vízového oddělení je situován do rušnější ulice Leinthalerstrasse, kde je využito existujících podélných odstavných ploch pro parkování osobních vozidel klientů. Oba vstupy do budovy generálního konzulátu jsou bezbariérové.
Dispoziční řešení přísně odděluje běžné stykové prostory pro veřejnost a oficiální reprezentační prostory, oboje umístěné na úrovni přízemí. V prvním a ve druhém patře se nacházejí kancelářské pracovny a zcela odděleně je situováno bydlení. Z promyšlené dispoziční rozvrstvenosti funkcí těží celkový architektonický výraz budovy. Celý půdorys je podsklepen a je v něm situováno veškeré technické zázemí, sklady a garáže pro pět osobních vozů. Jedno hlavní vertikální komunikační jádro procházející celou výškou budovy obsahuje jednoramenné schodiště a osobní výtah.
Řešení všech povrchů stavby spočívá v použití solidních tradičních stavebních materiálů, jako jsou omítka, beton, dřevo, kámen a kov.
Nosná konstrukce budovy je provedena z monolitických železobetonových stěn, sloupů a monolitických stropních desek, které jsou v hojné míře též pohledově využívány. Základní modulace konstrukce odpovídá třímetrovým intervalům. Celý objekt je založen na železobetonové základové desce.
autorská zpráva
Soutěžní návrh: Josef Pleskot, Radek Lampa
Projektová dokumentace: Josef Pleskot, Jitka Svobodová
Stavební řešení: Zdeněk Rudolf
Řešení interiéru: Pavel Zvěřina