Francouzské školy

Novostavba těchto škol prodělala od prvních soutěžných náčrtků k realisaci určitý vývoj; a je nesnadné říci, zda k svému dobru či naopak. Hlavní t. j. situační řešení jest od svého začátku stejné. Spočívá v rozvržení poměrně malého stavebního místa na celky, sloužící jednak klidnému odpočinku a jednak na hřiště, společné všem školám. Dále obsahuje staveniště reálné gymnasium, obecnou školu a školu mateřskou; v další druhé stavební etapě internát pro dívky i hochy s byty dozorců a správce, s kuchyněmi, studovnami atd. Hlavní zásadou řešení bylo podržeti co možná největší sluneční plochy, t. j. řešiti sestavení budov tak, aby nebyly překážkou slunci, které má pronikati do všech míst staveniště, volných prostorů i místností v budově. Přístup slunce do místností-učeben byl však regulován; jednalo se o to, získati dostatečné množství slunce k jakési desinfekci místností, ale jen tolik, aby nebylo překážkou vyučování a neškodilo zraku. Proto byly učebny řešeny s dvojími okny, tak umístěnými, že na neslunnou stranu navržena okna velká, t. zv. osvětlovací, a proti těmto pak okna menší, slunečná. Poměr těchto oken byl stanoven přesným výpočtem. Toto osvětlení má tu výhodu, že zamezuje tvoření vržených stínů a lze tudíž lavice žáků a tabuli situovati libovolně, a přizpůsobiti třídu nejrůznějším kombinacím pedagogického vyučování. V dalších náčrtech, spojených s definitivním vyhotovením projektu, bylo toto osvětlení, které poněkud zvyšovalo udržovací i stavební náklad, ponecháno jen u školy obecné, kde skutečně jest nutné, aby učitel měl po ruce všechny možnosti a všechny prostředky k docílení výsledků, kladených na moderní pedagogiku. U gymnasia, kde se více přednáší, byl systém dvojího osvětlení opuštěn, ježto jsou zde lavice v řadách za sebou (systém posluchárny) a světlo přichází s levé strany na pravou ruku. Avšak i zde jest nutno dbáti otevření učebny do prostoru, čemuž ovšem při provádění bylo s nepochopením zabráněno, stejně jako u mateřské školy, zasklením okenních tabulí neprůhledným sklem katedrálním. Tím ovšem byl zrušen jeden ze základních psychologických principů řešení, t. j. aby dítě, které pobývá ve škole určitou část dne, se cítilo co nejvolnější. Proto u učeben obecné školy řešeny volné terasy pro vyučování na volném vzduchu, přístupné z učeben v jejich nejbližší souvislosti. Provedeno hřiště s otevřenou tělocvičnou, střešní a zahradní ochozy a terasy. Od navrhovaného mělkého basénu bylo upuštěno. Tento přičleněn k tělocvičně a hřištím. Značnou komplikaci způsobil svažitý terén, rozdíl výšek v rozích — měřeno přes úhlopříčnu — činí 10 m; dále značný odkop rostlého terénu do nivelet ulic, což zvýšilo náklad stavby. Výškové rozdíly jsou upraveny jako pozvolné zelené a travnaté svahy. Původně byla budova v některých částech řešena přímo na rostlém terénu nad niveletou ulice, čímž mělo býti docíleno sadové isolovanosti. Disposiční řešení postavené části bez internátu (jenž nebyl postaven) není úplné; ve škole již zařízené čítárny a studovny situovány ve zvláštním traktu jako součást internátu, v blízkosti jeho budoucího spojení. Podobně jest tomu s řadou jiných prostorů a seskupení budov. Nutno současně uvažovati budovu internátu, která měla býti postavena v severozápadním pásu parcely za nízkou budovou obecné a mateřské školy. Mezi těmito byl klidný park, do kterého vedla okna učeben. Vnitřní vypravení, obložení schodiště a j. bylo několikráte měněno — ke svému neprospěchu — z důvodu úspor a rychlého dokončení školy, což bylo příčinou použití skladového materiálu. Novostavba francouzských škol v Praze obsahuje reálné gymnasium, obecnou školu a školu mateřskou. Obecná škola řešena tak, aby ke každé učebně přiléhala tak zv. učebná terasa, na které se vyučuje v letních měsících. Učebny jsou osvětleny dvojím světlem s protilehlých stran, aby byla možná různá sestavení školních lavic. Mateřská škola spojena jest skládací průčelní stěnou se hřištěm s pískovištěm. Podobně i tělocvična. Specielní učebny gymnasia a příslušné kabinety tvoří samostatný trakt. Sklepy jsou z celé stavby vyloučeny a omezeny na instalační kanály, jen střední část jest podsklepena pro kotelnu, strojovnu a sklad paliva.
Konstrukce stavby provedena ze železového betonu, okenní parapety rovněž betonové se 4 cm asfaltokorkovou isolací; pilíře a překlady jsou isolovány zevnitř asfaltokorkem o síle 2 cm. Stropy bedničkové, isolované zvukově Olceditem o síle 2 cm a 10 cm vrstvou škváry. Stropy nad chodbami jsou bez této specielní isolace, jen překlady, související s pilíři při učebnách, odisolovány jak výše uvedeno.
Příčky mezi učebnami jsou složeny ze dvou desítek s 5ti centimetrovou mezerou, vyplněnou lisovanou slámou (Solomit). Střecha provedena rovná takto: je tepelně isolována 3 cm silným asfaltokorkem, kladeným do písku, vrchem s volně položenou lepenkou, dále proveden jest škvárobeton do spádu s vyhlazeným povrchem, opatřeným penetračním nátěrem, pak přírodním asfaltem, jutovou vložkou, opětně asfaltovým nátěrem a lepenkou natřenou (zalepenou) asfaltem (spotřeba asfaltu na celou střechu 7 kg na 1 m2), pak bud byl do vrchní vrstvy vtlačen křemílek (neschůdné terasy), nebo byla provedena dlažba z cementových dlaždic do nastavované malty. Svislé isolace zdí proti zemní vlhkosti provedeny tak, že do asfaltového přírodního nátěru vtlačena lepenka, přichycená pozinkovanými skobami (isolovanými), opětně natřená asfaltem; celková spotřeba asfaltu činila 5 kg na 1 m2. Odpad dešťové vody proveden středem budovy.
Okna jsou dvojitá sdružená s dvojitým zasklením do jednoho rámu, dřevěná. Zárubně ocelové, dveře překližované lakované. Mezistěny záchodové železné. Konstrukce isolovaná od zemní vlhkosti a základů 15 cm silnou vrstvou mastného betonu 1:2 z jemného písku. Místnosti nepodsklepené jsou opatřeny parketami, kladenými do asfaltu. Podlahy chodeb opatřeny dlažbou z přelisovaných teracových dlaždic, podlahy učeben parketami. Betonové schody obloženy gumou. Vytápění budovy teplým vzduchem s dva a půlkrát výměnou vzduchu za hodinu a parou, radiátory, které slouží k vyrovnávání teplot u místností exponovaných a vydaných náporům větru. Tělocvična a aula vytápěny pouze vzduchem. Škola jest opatřena telefonním zařízením (rozvodem), centrálními hodinami, účelně zařízenými laboratořemi. Celkový náklad 7.080.000.— Kč, 1 m3 195.— Kč, mimo oplocení, chodníky a zahradnické úpravy. Velmi nákladná byla úprava terénu, která jest započtena do nákladu.
Topení a větrání. K vytápění a větrání francouzských škol bylo použito systému kombinovaného teplovzdušneho topení s lokálním topením podle vlastního projektu fy Ing. R. Müller v Praze-Dejvicích. Tento systém spočívá v teplovzdušném větrání, které současně přitápí místnosti a v přídavném lokálním topení radiátorovou plochou, zmenšenou přibližně na polovinu obvyklého provedení.
Sklenářské práce byly svěřeny sklenářské firmě Josef Ohrenstein, majitel A. Orlický v Praze II., Klimentská ul. 32. Na stavbě francouzských škol bylo použito po dohodě s projektantem p. akad. arch. J. Gillarem a stav. správou (p. ing. F. Nejdlem) sklo strojové 3 mm. sil., katedrální pro okna fasádní a na schodištích sklo surové hladké