Dům v lomu

Místo, kde se dřív těžil stavební kámen bylo desítky let opuštěné. Postupem času s rozšiřováním obce se stalo součástí intravilánu. Dva těžební krátery přecházejí do roviny okolní krajiny klidně a nenápadně. S myšlenkou právě zde postavit dům může přijít jen odvážná povaha. Stalo se a původní záměr stavitele postavit roubenou, tradiční chalupu se vyvíjel při konzultacích s jeho vzácnou trpělivostí. Přes několik variant se ta výsledná ustálila na vzájemném kompromisu domu s tradičními objemy, ale v moderním, redukovaném provedení .

Architektonickou koncepci určily tyto zásady:
- dům bude v lomu, nikoli u lomu
- reliéf kráteru co možná nejvíce ponechat nedotčen a dům posadit do vzduchu na podpory (alespoň částečně)
- sílu místa nechat prostoupit dovnitř do domu
- objemy musí být jednoduché, lapidární
- dům posadit do posledního kráteru, aby cesta k němu byla zážitkem
- převládajícím konstrukčním materiálem musí být dřevo

Pozemek je poměrně velký a dramatický. Před stavbou defacto souvisle zarostlý plevelnou zelení a vzrostlými akáty a duby. Část z nich byla ponechána a doplněna. Došlo k oddělení hospodářských funkcí od funkce bydlení. Vlastní dům je tedy bez garáže, jen se sklepem. Objekt garáží, stání pro auta a zahradního servisu je samostatný, stojí u prvního kráteru na okraji pozemku, současně vytváří optickou bariéru od souseda. Pozemkem se vine meandr kostkové komunikace od vjezdu přes zeleň k hospodářskému objektu a pak až k domu do zadního kráteru.

Požadavky na dispoziční objem rozhodly o uspořádání do tří objektů domu s rozdílnými niveletami osazení, vzájemně spojenými vzdušnými trakty. Tímto způsobem bylo možné jednak podpořit prorůstání skály a domu, a současně díky vynucené "roztažené" objektové kompozici lze pozorovat okolí bohatěji, z různých stran vždy s jiným světlem. Zásadním technologickým požadavkem stavitele bylo použít masivní dřevo, jako hlavní stavební materiál. Nakonec jsou zde dvě dřevostavby, postavené na betonových deskách a jedna stavba "kamenná". Objektové rozhození (A, B, C) vyjadřuje vnitřní uspořádání dispozic. Dřevostavby s konstrukcí z lepených vazníků uvolňují vnitřní prostor, proto jsou zde prostory pro společný pobyt (obývací pokoj s jídelnou, krbem, kuchyní v jednom objektu a bazén, sauna a whirpool s fitkem v objektu druhém. Střední kamenná krychle uklidňuje kompozici, zde jsou ložnice, pracovna, koupelny a vertikální komunikace schodiště.

Konstrukce dřevostaveb jsou založeny na nosných rámech z lepených vazníků - vytvářejí halový prostor. Obvodový plášť je sendvič z masivních lepených profilů z finského smrku, oboustranně aplikovaného na podpůrný rošt mezi pilíři. Vnitřky zde doplňují podhledy ze smrkových prken. V krychli jsou to plošné desky se smrkovou dýhou. Také krychle má vnitřní vloženou dřevěnou konstrukci ze stejných smrkových hranolů. Podlahy jsou dubové. Okna a dveře opět smrk. Střechy jsou plechové titanzinkové. Schody vnitřní i venkovní jsou ocelové, stejně jako masivní vložený hranol krbu a bazénová vana zapuštěná do černé keramické podlahy. Jsou zde použity čiré sklobetony jako paravány sprchy, dokreslující transparenci prostoru.