Dům D

Stačilo několik hodin vlakem a obraz, hodnoty a temperament lidí jsou odlišné.
Zrezivělé vlaky a zaprášená nádraží mohou zaujmou místo po boku antických památek. Vše je poetické. Italové jakoby stavěli použitě (gebraucht, benutzt). Vše nové okamžitě zestárne a zapadne do antiky na hlavu postavenou. I tento rok starý dům.

Pokud vás budou při návštěvě Benátek zajímat realizace posledních několika let, musíte si zajet vaporettem na ostrov Giudecca. Je smutné, že v městě s největším počtem architektů na tisíc obyvatel v Itálii se prakticky nově nerodí zajímavé realizace. I místní architekti uznávají: Pokud chcete vidět v Benátkách něco soudobého, tak zůstává jediný Cino Zucchi [číno cuky], který vlastně ani není místní. V budoucnosti se tu zrodí spousty zajímavých staveb, ale opět od přespolních tvůrců.
Dům D je součástí velké městské obnovy bývalé průmyslové zóny na ostrově Giudecca. Dům D je novostavbou, která nahradila užitkovou budovu na rohu dvou kanálů. Sousedící cihlový komín byl ponechán a restaurován jako ukázka integrované minulosti. Vnější plášť tvoří fasáda s pouze třemi druhy oken. Jejich nepravidelné rozmístění vedlo k rozdílným půdorysům celkem 16 bytů. Uspořádání však není nahodilé, ale bylo namířeno maximalizovat výhledy na apsidu blízkého kostela, kanály a lagunu. Nešťastné je na základě fasády komponovat dispozice bytů. Obraz města se bude stejně měnit až z výhledů nezbude nic. Vnitřní dvůr je Sizovský. Bílá omítka, bílý kámen, a tak trochu formální tvary.