Interiér se nachází v
budově Komerční banky od Bohuslava Fuchse a Ernesta Wiesnera. Jedná se o výraznou architektonicky hodnotnou budovu českého meziválečného funkcionalismu na náměstí Svobody v centru Brna, sloužící bankovnictví téměř 80 let.
Vzhledem k atraktivnímu rohovému umístění daného prostoru do průchozí pasáže banky bylo jedním ze základních motivů řešení celkové otevření do uliční zóny a vytvoření tak určitého galerijního měřítka, jedné velké výkladní plochy.
Další důležitý motiv realizace byl založen na odstranění stávajícího nepotřebného a nehodnotného.
Původní prostor byl řešen běžným přístupem k interiérům, který podporuje obecnou multifunkčnost, zvláště používanou v obdobných obchodních parterech - systémový kazetový podhled s výustkami technologií a kancelářsky integrovaným zářivkovým osvětlením, na stěnách časem vrstvená omítka opatřená výmalbou v kontrastní červenožluté barevnosti, na podlaze byla aplikována nevhodná keramická dlažba, výloha byla v celé horní části zakryta polepem vývěsního štítu.
Za hlavní koncept a přínos projektu považuji samotné - reálné přiznání - původní železobetonové konstrukce, která je základním stavebním jádrem a nosnou páteří architektonické skladby domu.
Stropní konstrukce nebyla napříč časem ve své stavební ani vizuální povrchové celistvosti narušena a zůstal v ní zachován pragmatický otisk paměti - stopy tehdejšího dřevěného bednění.
Tento krok vymezil další navazující stavební proces úpravy interiéru.
Veškeré vrstvy omítek, plochy a stěny byly ručně odstraňovány zednickým kladívkem, jehož přiznaná konečná stopa navazovala na původnost kontextu doby založení stavební konstrukce.
Ryzí přítomnost artefaktu původní stavební technologie vnesla do prostoru základní energii a vizuální estetickou normu.
Tato syrová emoce se promítá i do dalších materiálů - jasanových masivních desek, černé oceli, cetrisu a cementové stěrky v kontextu celkového zpracování s důrazem na strohý stavebně řemeslný detail.
Dispozice interiéru je pragmatickým způsobem funkčně dělena variabilní posuvnou stěnou na zázemí a prezentační plochu.
Dva velké posuvné panely - štendr a zrcadlo - vzájemně vytváří vstup do zázemí a vymezují prostor šatny.
Centrálním prvkem interiéru je pojízdný stůl z patnáct let přirozeně vysoušených jasanových masivů nesených na ocelové konstrukci.
Celková hmota formy stolu je vynášena na třech bodech. Ve stejné materiálové variantě je u vstupu řešena i prostorná lavice.
Elektrické vedení je taženo pohledově s vizuálním akcentem a jednoduché lineární osvětlení kombinuje ve spodní části studené spektrum oproti teplému spektru, které osvětluje železobetonovou hladinu stropu.
Pro prezentaci značky DNB slouží samostatný pojízdný štendr doplněný dalším, umístěným na cetrisovém panelu posuvné stěny.
Před výlohami jsou záměrně ponechány původní systémové závěsy bývalého kazetového podhledu, na kterých se volně vznáší jednotlivé prezentované modely.
Projekt realizace interiéru DNB v Brně přinesl s sebou mnoho konkrétních témat, z nichž za nejpodstatnější považuji téma hledání širšího kontextu podstaty původního nad běžnými principy vkládání nového typizovaného.
Jiným podstatným tématem je způsob uchopitelnosti a zacházení s prostorem – scelování a sjednocování v přímé redukci stavebního procesu v reálné možnosti provedení a čase.